Mladí lékaři s praxí si pak mohou otevřít svou vlastní praxi třeba tam, kde právě doktor chybí. Jako první otevře takovou ordinaci nemocnice v Boskovicích, která má už uzavřeny potřebné smlouvy se zdravotními pojišťovnami.
„Půjde o praktického lékaře pro děti a dorost s tím, že fungovat začne od října. Péči bude garantovat doktor s odpovídající atestací a na školení k němu budou chodit kolegové, kteří potřebují praxi, aby si sami mohli otevřít svou ordinaci. Chceme alespoň částečně zalepit mezeru v síti, protože lékaři stárnou a odchází do penze,“ vysvětluje jednatel boskovické nemocnice Dan Štěpánský.
Podle jeho slov je také výhodou, že v nemocnici funguje dětské lůžkové oddělení. „V případě, že dojde k závažnému problému, tak můžeme pacienta rovnou přemístit,“ popisuje.
Hejtmanství se chce primárně zaměřit právě na vznik nových ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, ale i dospělé. „Jako první měla otevřít taková ambulance v Kyjově, ale kvůli koronaviru se to zatím muselo odložit. Chceme také cílit na zubaře, kterých je nedostatek. Proto uvažujeme, že při nemocnicích budou fungovat rovněž zubařské ambulance. Je to další možnost, jak přilákat mladé lékaře na práci v nemocnicích. V ordinaci se může střídat více takových čerstvých absolventů,“ přibližuje krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).
Školitelé se hledají těžko
Kyjovská nemocnice s otevřením nové ordinace pro děti a dorost stále počítá, nemůže však zatím sehnat zkušeného lékaře.
„Zatím nám plán brzdí personální otázka. Nyní nemáme zkušeného garanta, který by na mladé kolegy dohlížel a školil je. Prostory i přístrojové vybavení máme, v tom problém není. Ale nevzdáváme se, je to skutečně dobrá myšlenka. Nejen pro mladé lékaře, ale také pro pacienty,“ je přesvědčen ředitel kyjovské nemocnice a zároveň šéf jihomoravského hnutí ANO Lubomír Wenzl. „Už máme klasickou ordinaci praktického lékaře pro dospělé a skutečně v případě komplikací posílá pacienty rovnou na příslušná oddělení,“ konstatuje.
Že bude problém sehnat doktory, kteří budou mladé kolegy školit, se obávají také ve znojemské nemocnici. „Získat lékaře se specializací všeobecné praktické lékařství či stomatologie do zaměstnaneckého poměru je prakticky nemožné, protože nabídka volných praxí je velká a atestovaní lékaři v těchto oborech dávají přednost vlastní praxi před pozicí lékaře-zaměstnance. Jiná situace je v oboru dětské lékařství, kde došlo k opětovnému sjednocení pediatrie a praktického lékařství pro děti a dorost do jednoho oboru, pro který máme dostatek školitelů k výchově mladých pediatrů. Ti by mohli perspektivně nahrazovat končící lékaře v důchodovém věku,“ oznamuje mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá.
Skeptická je ovšem k plánu kraje lékařka Danuše Štaifová Zhořová, která je ve vedení jihomoravského Sdružení praktických lékařů. „Už nyní je systém rezidenčních míst v nemocnicích pro mladé lékaře, která vypisuje ministerstvo zdravotnictví. Získají tak potřebnou praxi. Tento plán kraje je paralelní a nedokážu si nyní moc představit, jak to bude fungovat,“ podotýká.
Zmíněná vize je součástí koncepce, která nastiňuje, jakým směrem se bude jihomoravské zdravotnictví v dalších letech ubírat. Hejtmanství se tak připojuje k reformě primární péče, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví. Jejím cílem je zvýšení pravomocí praktických lékařů, ale i jejich motivace, aby chtěli ordinovat v méně atraktivních oblastech.
„Naším společným cílem je proto posílení role praktických lékařů v systému a rozšíření jejich kompetencí tak, aby se praktik stal základním kontaktním místem pro pacienta. S tím souvisí také to, že by se praktičtí lékaři měli více věnovat péči o pacienty s akutními a chronickými onemocněními. To vše povede k zásadně lepší a efektivnější organizaci zdravotní péče,“ míní ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).
