„Telefonát přišel z německého čísla. Myslel jsem si, že si někdo dělá srandu, tak jsem mu řekl, ať zavolá znovu večer. Zavolal a potvrdil, že k nám chce přijet deset fanoušků z Mnichova,“ vypráví Martin Jurčík, kapitán křepických fotbalistů.
Pořád si nebyl jist, co se děje, ale když týž muž dva dny před zápasem oznámil, že výprava bude čítat 30 osob, zpozorněl.
Zároveň v Křepicích na den utkání raději přiobjednali zásoby piva a cigár. Současně na žádost německých hostí Křepičtí natiskli speciální vstupenky, aby bylo co schovat na památku.
„Když pak Němci opravdu přijeli, byl to šok. Děláváme takové vtipy u piva v hospodě, když hraje Bayern, že se jdeme koukat na naše áčko, případně že naše áčko vyhrálo Ligu mistrů. Absolutně nás nenapadlo, že by se jejich fanoušci mohli objevit u nás. Zalapali jsme po dechu, když se jejich autobus objevil. Až pak opadl šok a převládla radost,“ neskrývá úžas spoluzakladatel křepického klubu Roman Šálek.
Byl to právě on, kdo v roce 1992 při zrodu oddílu napsal žádost do sídla „skutečného“ Bayernu, jestli by tento název nemohlo nést i nové mužstvo z obce u hranic s Rakouskem. „Děti si tady při zápasech mezi obcemi na Bayern hrávaly, měly dresy vyrobené z triček a na nich fixami napsaná čísla a jména tehdejších hráčů. Byla to jasná volba,“ připomíná Šálek.
Kladnou odpověď, podepsanou slavným Ulim Honessem, mají v klubovně dodnes schovanou. Tak kdysi začal Bayern Křepice hrát IV. třídu - nejnižší soutěž - a hraje ji stále. V klubu nikdy nezapomenou na to, co se kvůli někdejšímu nápadu v neděli 6. září na jejich hřišti odehrálo.
Větší zážitek než Ronaldo
Křepice jsou na jihu Moravy nejen u Znojma, ale i na Břeclavsku, a tak Jurčík a spol. autobus s fanoušky Bayernu na posledním úseku cesty raději navigovali, aby se návštěva opravdu dostala na místo. „Aby to naše hřiště mezi poli s kukuřicí neminuli,“ pousměje se tamní fotbalista.
Německých borců nakonec nepřijelo třicet, ale dvaačtyřicet, a v Křepicích předvedli i pyro a choreo jako z bundesligy. Po výhře domácích 7:0 následovala děkovačka. Němečtí srdcaři pak nechali svým novým kamarádům z moravského Bayernu speciálně vyrobenou vlajku.
Oficiálně na zápas přišlo 139 diváků, tedy o 36 lidí víc, než v obci žije. Jakmile se rozkřiklo, kdo přijel, zaplnilo se parkoviště u hřiště k prasknutí. Vstupenka na Bayern Křepice stojí 15 korun, a i když ženy neplatí, vybralo se přes tisícovku.
„Byl jsem v Itálii na zápase AC Milán - Juventus. Viděl jsem Ronalda, krásný zážitek. Ale když hrajete a přijede vás povzbudit dvaačtyřicet takových bláznů, je to něco úplně jiného. Měli dýmovnice, rachejtle, ohňostroj, všechno,“ rozplývá se ještě po deseti dnech Jurčík.
Co šok z německé návštěvy umocnilo? Když po týdnu parta v barvách Bayernu Mnichov přijela do Křepic, hrajících zrovna s FK Znojmo C, znovu!
„Říkám si: tyhle borce odněkud znám. Myslel jsem si, že to jsou fanoušci ze Znojma. A oni to byli zase Němci,“ žasne Jurčík nad událostí z neděle. „Je nám jasné, že oni jsou hlavně rádi, že jsou na fotbale. Když chodíte na bundesligu, tak vás IV. třída v Křepicích asi neuspokojí. Jsme si vědomi, že na naše výkony se dívat nejezdí,“ rozesměje se vzápětí.
Tentokrát už bylo fanoušků Bayernu jen pět, přijeli jedním autem a udělali si delší výlet, během něho viděli duely Příbram - Opava a Sparta B - Sokolov. V Křepicích se pak domluvili, že by se hráči Křepic, až to bude možné, mohli podívat do Mnichova na bundesligu.
„Jel bych. Kdo by nechtěl jet na Bayern do jeho arény?“ usmívá se veterán křepické kopané Šálek.