Pestrobarevných kachniček mandarínských napočítal ornitolog Vladimír Mikule z Mendelovy univerzity v Brně na padesát jedinců. V poslední době hnízdí v Brně pět až devět párů, jejichž rozmnožování vědci sledují každoročně.
Svratka poskytuje kachničkám ideální podmínky, rády totiž odpočívají na větvích a stromech nakloněných nad vodní hladinu. „Vodní tok musí poskytovat dost drobné živočišné potravy pro malá kachňata. Dále je nutná přítomnost stromů s dutinami pro hnízdění a porosty třeba dubů, jejichž plody tvoří důležitou složku potravy během podzimu a zimy,“ popisuje Mikule.
Kachnička mandarínská je asijský druh vrubozobého ptáka, který je velmi rozšířený u chovatelů, kačer je považován za jednoho z nejbarevnějších vrubozobých ptáků vůbec.
Kachničky využívají během roku i široké okolí řeky, navštěvují přilehlé lesy s řadou drobných vodních toků a nádrží. Právě to je také důvodem, proč se v Brně usadily.
„Můžeme o nich říct, že stejně jako většina ostatních evropských populací, i ta brněnská je stálá, jen během roku preferuje různá místa,“ konstatoval ornitolog.
Například po vyhnízdění na období pelichání se část ptáků zdržuje na jezírkách v oboře Holedná, část se přesouvá na Brněnskou přehradu a někteří ptáci zůstávají na řece. Na podzim se pak vrací na tok Svratky a vytvářejí menší hejna.
Jak se ochladí a řeka začne zamrzat, soustředí se na několik míst společně s dalšími vodními ptáky a zimují, přičemž se rády nechávají krmit od kolemjdoucích lidí. Tradičně největší brněnské zimoviště je podle ornitologa v okolí komínské lávky u zastávky Svratecká.
O mláďata se starají i kačeři, mají silný rodičovský pud
Letošní podmínky pro kachničky ale nebyly úplně příznivé. „Déšť a chlad negativně ovlivňuje kachňata v prvních dnech života, bývají proto větší ztráty. Bylo horší je i pozorovat z důvodu zvýšené hladiny vody,“ vypočítal Mikule.
Kachnička mandarínská je zajímavá nejen vzhledem, ale i chováním. „Hnízdí ve stromových dutinách někdy i daleko od vody. Malá kachňata vyskáčou na zem a následují matku k vodě. Kačeři většinou hlídkují poblíž dutin, pro některé tím péče o potomstvo končí, někteří ovšem mají silně vyvinutý rodičovský pud, a podílejí se aktivně na ochraně mláďat,“ vysvětlil Mikule.
Letos vědci zaznamenali zapojení dokonce dvou kačerů do péče o kachňata. Skupinu tvořila kachna, šest kachňat a dva aktivně hlídkující kačeři.
„Někteří jedinci, kteří tvoří v jedné sezoně pár, se k sobě vracejí. Individuální chování u tohoto druhu je ale tak rozdílné, že se nedá zevšeobecnit,“ uvedl vědec. Zajímavostí je také to, že se prakticky nekříží s ostatními druhy vrubozobých ptáků.
Kachnička mandarínská se přirozeně vyskytuje na Dálném východě Ruska, v Číně, na Korejském poloostrově, v Japonsku a na Tchaj-wanu, někdy zaletí i do dalších asijských zemí. Světová populace je odhadována až na 66 tisíc jedinců.
