Uprostřed luk za zámkem v Lednici se návštěvníci občas pozastaví nad ruinami osamocené stavby. Několik kamenů je poslední připomínkou někdejší Hubertovy šopy – historické ovčárny a seníku, kterou nechala knížata z Lichtenštejnu postavit zřejmě už na počátku 19. století.
Nad kamenným základem, kam se na noc zaháněly ovce ze zámeckých pastvin, bývala zdobná dřevěná nadstavba s ochozem. A do tří let znovu bude.
Památkářům se po mnohaletém úsilí povedlo získat obří dotaci, díky níž uvnitř parku opět vyroste nejen zapomenutá šopa, ale obnovy se dočkají také katakomby pod skleníkem, Maurská vodárna u Zámecké Dyje nebo bohatě zdobené venkovní vázy a sochy. „Díky tomu bude park vypadat jako na začátku 20. století,“ poznamenala kastelánka Ivana Holásková.
Investice dosáhne více než 130 milionů korun, správa zámku přitom usilovala ještě o dalších 70 milionů. Původně velkorysejší projekt je proto třeba zjednodušit. I tak je ale zisk dotace obrovský úspěch.
S penězi už totiž památkáři nepočítali, a to i v souvislosti s dopadem epidemie koronaviru nebo kvůli žalobě Lichtenštejnů na stát. „Přiklepnutí dotace je blesk z čistého nebe,“ má radost Holásková, která teď má před sebou úkol upravit projekt a vybrat dodavatele.
Kvůli menšímu objemu peněz nejspíš vypadnou některé krajinářské úpravy parku. To stěžejní však zůstane.
Nejvíce práce připadne na odborníky pro úpravu katakomb pod skleníkem, jejichž stavba se datuje do roku 1843.
Z katakomb bude výstavní síň
„Sloužily primárně jako zimoviště subtropických rostlin pěstovaných v nádobách v samotném skleníku,“ popsal historik Daniel Lyčka.
Katakomby jsou rozděleny do tří stejně vysokých lodí nesených deseti sloupy. Ty stojí v ose biblické sochy Rebeky u studny a schodiště do skleníku. Vrcholky některých kleneb jsou prolomeny a nahrazeny světlíky.
„Katakomby jsou zasazené do terénu, takže je tady vysoká vlhkost, se kterou se musíme poprat,“ vysvětlila kastelánka.
Stěny jsou v některých částech pokryté plísní a mechem, vyřešit je potřeba i opravy podlahy a elektřiny. „Poté katakomby poslouží jako jakési pokračování skleníku, ze kterého mohou návštěvníci sestoupit po schodech a prodloužit si tak prohlídku. V létě je otevřeme ze spodní části jako výstavní síň, společenskou místnost a malé občerstvení,“ shrnula Holásková.
Hotovo do konce roku 2023
Na opravy čeká i Maurský dům, který původně sloužil jako parní lázeň a vodní elektrárna. Po opravě v půvabné budově, jejíž fasádu zdobí kombinace maurských a gotických prvků, najde zázemí průvodce parkem, který pro návštěvníky chystá komentované prohlídky zahrad.
Vzniknout tu má i infocentrum, jež na zámku citelně chybí. Hubertova šopa se zase promění v infobod a zázemí pro cyklisty přijíždějící od Janohradu.
Ostatně, vrátí se jí tak trochu využití, jaké kdysi měla. Už šlechta u stavby, jež vznikla v první polovině 19. století jako nápodoba alpských salaší, ráda pořádala pikniky. Stavební práce by mohly začít už na jaře, hotovo musí být do konce roku 2023.
„Bude to velký fofr,“ usmála se kastelánka, která připravuje první výběrová řízení. Podle ní je firem zabývajících se historickými obnovami dost, nicméně jsou vytížené. A lednická akce bude náročná i pro zkušené dodavatele.
