V soutěži MasterChef oblékala pod zástěru pravidelně halenky s folklorní výšivkou, v medailonku show zase kroj. Usměvavá soutěžící Viktorie Hrazdílková pochází z Kyjova. Propaguje vyvážený životní styl a s kolegou rozjela nový projekt o vaření.
Máte takový vztah k tradicím, že jste si na natáčení medailonku automaticky oblékla kroj?
Rozhodně se považuji za patriotku, ale musím se přiznat, že nápad s krojem nebyl úplně můj. Produkce pořadu byla nadšená mou moravskou mluvou a celkově moravskou náturou, a tak to zřejmě chtěla ještě na obrazovkách znásobit i oblečením. (smích) Poprosili mě, zda bych alespoň jednou nemohla obléct kroj. Sama ho nevlastním, naštěstí mám skvělé přátele, kteří mi ho půjčili, a tímto jim ještě jednou děkuji. Tradice považuji za krásné a jsem ráda, že u nás na Moravě se nezatratily. Moravská hudba, skvělé víno a zejména lokální suroviny, to je možná jeden z důvodů, proč nechci do Prahy.
V soutěži jste se probojovala do top sedmičky. Který okamžik hodnotíte jako nejtěžší?
Soutěž MasterChef je celkově náročná – jak fyzicky, tak psychicky. Natáčecí den začíná kolem sedmé ráno a končí se kolem desáté večer, někdy později. Jak v soutěži postupujete dál, nemůžete si dovolit dělat žádné chyby, naopak musíte neustále ukazovat posun. Po natáčení jsem často ještě ležela v kuchařkách a studovala. Účasti ale rozhodně nelituji.
Jak moc jste si před přihlášením v kuchyni věřila?
Myslela jsem si o sobě, že umím dobře vařit. V soutěži jsem pochopila, že to nestačí. Musíte mít přehled o chuťových kombinacích, umět sladit rozmanité suroviny, nesmíte se bát experimentovat a musíte vždy něčím novým překvapit. Ten kuchařský posun, jaký jsem udělala, beru vlastně jako vítězství.
Bylo těžké udržet tajemství spojené s předtočením celé show?
Jakmile diváci vzhledem k prázdninové pauze pochopili, že se jedná o předtočení soutěže, otázek na to, kdo vyhraje, začalo opravdu přibývat. Byli jsme však vázáni smlouvou o mlčenlivosti, nesměli jsme nic prozradit. Upřímně, já osobně bych stejně jako divák nechtěla znát vítěze s předstihem.
Porotce Jan Punčochář vám při loučení řekl, že byste se měla držet české kuchyně, protože ta vám jde. Držíte se toho, nebo si s jídlem zacestujete?
S Honzou Punčochářem sdílíme podobné nadšení pro naši česko-moravskou lokální a sezonní kuchyni a já osobně ho v této oblasti považuji za jednoho z nejlepších v Čechách. Jeho slov si tedy opravdu považuji. Česko-moravská tradiční jídla miluji, ale v jídle mám ráda pestrost a rozmanitost, proto ráda vařím i jiné světové kuchyně než jenom tu naši. (úsměv)
Který porotce vám je nejbližší?
To je těžká otázka. Všichni tři jsou úžasní a moc jsme se od nich v průběhu soutěže naučili. Přemek je Brňák a poloviční Kyjovják po mámě, má ultraoriginální nápady a je podobně střelený jako já. Honza ve své restauraci U Matěje vaří česko-moravskou kuchyni, ke které mám opravdu blízko a o jídle mluví s takovým zapálením, že se mi vždy sbíhají sliny. A Radek, rázný Ostravák, michelinský kuchař a hlavně velký srdcař má v názvu své restaurace Field – v překladu pole a do pole mě to asi jako správnou Moravačku bude vždy táhnout.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
S Josefem Nemravou, kolegou z MasterChefa, jste rozjela projekt Sele ví. Kdo vymyslel název?
Díky soutěži jsem získala možnost přemýšlet nad projekty, které chci po soutěži zrealizovat. Můj parťák Pepa miluje česko-moravskou kuchyni podobně jako já a ve venkovních výzvách se nám společně dobře pracovalo. Napadlo mě rozjet s ním projekt, který se týká našeho lokálního a sezonního vaření. Jméno jsem vymyslela já.
Vaříte v duelu. Nemrava připravuje poctivou verzi tradičních jídel, vy zase odlehčenou. Pro koho recepty jsou?
Stojím si za tím, že česká kuchyně, když se lehce upraví, je opravdu pro nás Čechy a Moraváky, ta nejzdravější. Na webu selevi.cz dáváme k dispozici naše recepty, jezdíme po restauracích, které mají zájem o naše vaření a vaříme naše meníčka pro porotce nejdůležitější – pro skutečné lidi, jako jsou vaši čtenáři.
Vy jste z jižní Moravy, Nemrava z jižních Čech. Není vzdálenost na překážku?
S Pepou vaříme, pokud zrovna není pandemie, po celé republice. Takže stejně musíme někam dojet. Recepty tvoříme z domova. Naše rodiny si navíc sedly, takže se i navštěvujeme jako přátelé.
Vyměňujete si se soutěžícími i dnes tipy a recepty?
Se soutěžícími jsme se neustále navzájem něčemu novému učili. Díky soutěži jsem se naučila pracovat i s exotickými surovinami, které jsem dříve ani neochutnala. Nechci se chválit, ale mám pocit, že soutěžící i porotce hodně zaujal můj recept na naše kyjovské patenty. Na recept se mě ptají i dnes.
Soutěžící z MasterChefa připravili teplou svačinu pro záchranáře:
26. srpna 2020 |
