A i když se restrikce kvůli covidu postupně rozvolňují a od minulé středy se na střední školy praxe částečně vrátila, dopady jsou fatální.
„Ukazuje se, že koronavirová krize je devastující pro odborné vzdělávání. Na nematuritních učňovských oborech máme k dispozici jen tři roky výuky,“ poukazuje náměstek hejtmana pro školství Jiří Nantl (ODS).
Pro tyto školy je praxe nejdůležitější, tvoří téměř polovinu náplně učiva. A distanční formou se nedala plnohodnotně realizovat.
„Ztráta je poměrně velká. Hlavně pokud jde o žáky, kteří o část výuky přišli už v minulém školním roce,“ upozorňuje ředitel Integrované střední školy automobilní Brno Milan Chylík. Ztracené měsíce se přitom mohou časem projevit v kvalitě a možnostech získávání práce.
Například studenti střední školy Charbulova v Brně měli na jaře odborný výcvik ve vlastních provozech dobrovolný, takže se ho zdaleka neúčastnili všichni. V září, kdy se rozjel naplno, se pak doháněly znalosti chybějící z předchozího období. Snažení však po měsíci opět utnul covid.
„Máme velké obavy. Distanční výuka praktické vyučování a odborný výcvik v žádném případě nenahradí. I když mistři byli s žáky v kontaktu každý den, někdo doma pracoval, někdo ne,“ líčí ředitelka Jana Marková.
Mechanici neměli kde zkoušet
Jak improvizovaná praxe při omezeních vypadala? Třeba kadeřnice mohly na maminkách nacvičovat mytí vlasů nebo foukanou. Jenže u toho nebyla mistrová, která by viděla, jestli žákyně správně natáčí vlasy a drží hřebínek. „Chyběla zkrátka ta praktická ukázka a zkušenost,“ říká ředitelka Charbulovy.
Pro kuchaře vyhlásila škola soutěž Distanc Cup. Studenti měli připravit recepturu, pak podle ní uvařit, nebo upéct, vyfotit své dílo a vyvěsit jej na Facebook. „Připravili jsme pro výherce ceny, abychom je motivovali k zapojení,“ sděluje Marková.
Podobným způsobem pracovali na dálku i kuchaři, číšníci, prodavači nebo kosmetičky ze středního odborného učiliště a střední odborné školy Přímětická ve Znojmě.
„Není to plnohodnotná výuka, ale přesto se mohli učit přes videohovor. Vyloženě špatné je to u automechaniků a truhlářů, u kterých probíhala jen distanční teoretická výuka a neměli kde co zkoušet,“ přibližuje ředitel Libor Hanzal.
Prváci a druháci se do praxe vrátili minulý týden, maturanti pak opět nastoupili na plnohodnotný režim.
„To je důležité, protože už na konci minulého školního roku měli distanční výuku a teď zase. Tento ročník je u nás nejpostiženější. Výpadek se dá zvládnout a dohnat, ale prezenční výuku nikdy nic nenahradí,“ míní Ladislav Němec, ředitel Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Brno Sokolská, kde jsou čtyřleté maturitní obory.
Podle náměstka Nantla se odborné maturitní školy a gymnázia vypořádávají s covidovými opatřeními lépe než učiliště. „Pracují s trochu víc motivovanými studenty, kteří si jsou schopni udržet denní režim, pracovat, mají intelektuální zájmy. Kdežto na učilištích se vytrácí disciplína, žáci žijí jinými věcmi, ztrácejí návyky,“ myslí si.
Hodilo by se opakování ročníku
V pondělí přišla další vlna rozvolnění. Ředitelé se shodují, že pokud by se už výuka vrátila k normálu a nepřišla žádná další omezení, dá se zameškané učivo ještě pořád jakžtakž dohnat.
„Je to ale hodně o píli a přístupu žáků a spolupráci rodin, což právě u učebních oborů bývá mnohdy komplikované,“ podotýká ředitel automobilní školy Chylík.
Pokud by se naopak studium znovu vrátilo do online prostoru, bylo by podle ředitelky střední školy Charbulova už v podstatě nemožné chybějící dovednosti studentů nahradit. Na této škole zastávají názor, že by dětem prospělo prodloužení docházky o jeden rok jak na základním, tak středním stupni.
„Ale nevím, jak by se na to dívala veřejnost, rodiče a žáci. Jestli by tak jako my chápali, že ty dovednosti nezískali a je potřeba, aby si je osahali a aby jim začal režim. U nás na škole by s tím pravděpodobně problém nebyl, žáků by nám nepřibylo. Ale na základních školách asi ano – nevím, jestli by měly kapacitu na dvojnásobek prvňáčků,“ zamýšlí se Marková.
I Chylík si dokáže představit opakování ročníku, pokud by se musela kvůli pandemii znovu přerušit výuka. „Byl by to však obrovský problém u mateřských nebo základních škol, kde kapacity na přidání jednoho ročníku určitě nejsou. Takže z mého pohledu by to sice bylo řešení dobré, ale technicky nereálné,“ oznamuje ředitel.
Tahle možnost se jeví organizačně a logisticky neproveditelná také náměstkovi hejtmana Nantlovi. Podle ředitele školy Sokolská je řešením spíš zaměřit se na obsah učiva. „A do budoucna udělat zásadní škrty zbytečností, které v něm léta táhneme,“ vypichuje Němec.
