Tomášovi R. bylo 13, když ve světě začala pandemie koronaviru. V úzkém kruhu své rodiny oslavil své 14. narozeniny a letos ho čeká oslova jeho 15 let. Za rok učení z domova, pouze skrze webovou kameru, se hodně změnil.
„Hýbe se minimálně, přišel o tělocvik a já jej sotva dokážu donutit, aby nějak cvičil,“ postěžovala si jeho matka Markéta R. Nejde samozřejmě jen o minimální pohyb. Vliv na Tomáše má i to, že přišel o školní stravu. Doma má navíc přístup k čokoládám, které Markéta kupuje. A ty si nyní může dát kdykoliv chce.
„Snažím se mu vařit obědy na další den, aby měl co jíst, ale často se stává, že si sám udělá třeba jen hranolky a kuřecí nugetky, protože na ně má chuť,“ doplnila žena. Sama odhaduje, že její syn za rok přibral okolo 6 kilo a má nyní mírnou nadváhu.
Tomáš nebude jediné dítě v České republice, které za poslední rok přibralo. V praxi se s takovými mladými pacienty setkávají i samotní lékaři. Důvody se přitom mohou lišit.
Někdy za to může babička, která rozmazluje svá vnoučata, když jsou doma. Jindy za to může nedostatek pohybu či fakt, že děti přestaly úplně chodit ven. Když nesedí před počítačem či mobilem kvůli škole, tráví tam čas po ní - na sociálních sítích či hraním her. Ve většině situací může jít o kombinaci obou důvodů: málo pohybu a nezdravé jídlo. Pandemie totiž vytvořila perfektní podmínky pro to, aby děti na váze přibraly.
Každé páté dítě má nadváhu či obezitu
Podle dětských lékařů není situace dobrá - a nebyla ani před samotnou pandemií. „Vykládat o tom, jak je pohyb prospěšný, je nošení dříví do lesa. Děti se obecně nepohybují dostatečně, pokud se ubere i to penzum, které dosud měly, je jasné, že vliv nemůže být jiný než negativní,“ poznamenala Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Data z roku 2019 ukazují, že s nadváhou či obezitou bojovalo v České republice každé páté dítě ve věku mezi jedenácti a patnácti lety, meziročně navíc dětí s nadměrnou hmotností přibývá. Jak to v Česku nyní vypadá s dětmi a kily navíc, není jasné. Aktuální čísla neexistují. Dětští pediatři ovšem potvrzují, že v praxi se u dětí s kily navíc za poslední rok setkávají.
České děti tloustnou. S nadváhou či obezitou se pere každé páté |
Podle Sylvy Skálové, přednostky Dětské kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové, dětští pacienti, kteří měli problém se zvýšenou hmotností před koronavirovými opatřeními, přibrali. Sama pozoruje nárůst váhy u třetiny svých pacientů.
„Počet nabraných kilogramů je individuální – přibližně od 2 do 15 kilogramů,“ popsala. Existují však také extrémní případy, kdy dítě přibralo za dobu tří měsíců 16 kilogramů.
„Absence hodin tělocviku a zájmových pohybových kroužků je pro děti velkým problémem. Přišly o možnost pohybu, kterou v domácí prostředí lze jen obtížně nahradit. Velkým problémem je to také pro děti, které se aktivně věnují sportu a přicházejí o pravidelné tréninky, které jim vyplňovaly většinu volné času,“ popsala odbornice. Podle ní se navíc problém obezity většinou týká celé rodiny a jejího životního stylu, nejen dětí.
„Děti si navyknout trávit mnohem více času před obrazovkou počítače, tabletu či mobilu než v minulosti. Takže můžeme očekávat, že následky této epidemie budeme vidět ještě mnoho měsíců po jejím odeznění,“ poznamenal předseda Sekce pediatrické obezitologie České lékařské společnosti JEP Jan Boženský.
| Věk 13 let | Chlapci | Dívky |
|---|---|---|
| 1996 | 4,6 % | 6 % |
| 2016 | 16,1 % | 10,2 % |
| Věk 17 let | ||
| 2001 | 8,2 % | 8,9 % |
| 2016 | 15,4 % | 10,2 % |
Obecně se dětská obezita posouvá do stále nižších ročníků. Výjimkou nejsou ani děti tříleté. Nápadný nárůst obezity je u třinácti- až čtrnáctiletých, mezi nimiž dominují chlapci. Nové těžší formy obezity u dětí se v Česku vyskytují v jednotkách případů měsíčně.
Skálová také poukazuje na to, že není problém jen v nedostatku pohybu, ale také i v samotné stravě. Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti dětského stravování podporuje projekt Zdravá školní jídelna. O tu však s pandemií děti přišly.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Příkladem může být rodina v karanténě, která připravovala jídlo ze surovin, které měla doma k dispozici – sami rodiče přiznali, že to asi nebylo úplně zdravé a celá rodina včetně dětí přibrala několik kilogramů,“ uvedla Skálová.
Pohyb a jídlo
Co by tedy měli rodiče dělat? Základem je podle odborníků vhodná pohybová aktivita. Rodiče by měli dětem podle odborníků najít alternativu k chybějícícm kroužkům a tělocviku. Stačí například jen chůze.
„Je nutné se prostě snažit v těch intencích, které jsou k dispozici. Venku je velký prostor od procházek k hrám a stravu přeci mohou ovlivňovat trvale, na tom není nic nového. Zachovat dětem režim, nenechat je jen vysedávat u počítačů. Jistě, je to náročnější i pro rodiče, ale musíme se s nastalou situací vypořádat, aby nenechala ještě větší škody,“ dodala Šebková.
Obézní školák s cukrovkou už není rarita, říká budějovický diabetolog Vrtal |
Podle nutriční terapeutky Kamily Jančekové lze současné situace využít, a to například častějším vařením domácích pokrmů a zároveň společným stravováním u jednoho stolu. „To je pro děti určitě mnohem lepší, než když jí samy u počítače,“ poznamenala.
Jančeková připomněla, že pro děti jsou sami rodiče vzorem a přebírají jejich návyky. Zdravé stravování by tak mělo začít přímo u nich. „Pokud rodiče nezačnou se změnou u sebe, nevhodné stravování svých dětí ovlivní jen velmi těžko,“ dodala.
Přibralo vaše dítě při distanční výuce a zrušených kroužcích?
Pro děti je důležitý příjem bílkovin, ty by tak rodiče měli zařazovat do jídelníčku svých dětí jak ze živočišných, tak z rostlinných zdrojů. „Děti potřebují také vhodné zdroje vápníku, jako je mléko, mléčné výrobky, nebo brukvovitá zelenina (brokolice, květák, kapusta, pozn. red.). U dívek bývá problémem nedostatek železa. Důležitý je také příjem ovoce i zeleniny. Stačí hrstka ke každému dennímu jídlu, aby děti měly dostatek vlákniny a vitaminy,“ doplnila.
Zdravotní rizika
Obezita je dlouhodobým zdravotním problémem desítky let. Společně s nadváhou patří mezi civilizační choroby, které zhoršují prognózu mnoha onemocnění, včetně covidu-19. Obecně totiž rozvíjí rozvíjí metabolický syndrom, tedy vysoký krevní tlak či diabetes 2. typu.
Přibralo vaše dítě při distanční výuce a zrušených kroužcích?
U dětí se obezita pojí i s dalšími riziky: přechod obezity do dospělého věku, vadné držení těla, poruchy pohybového aparátu či kardiovaskulární onemocnění, zejména vysoký krevní tlak. Výjimečné nejsou ani komplikace spojené se srdcem či klouby.
A nejde přitom jen o zdravotní rizika. „Rizik pro děti s obezitou je mnoho, první bývá stres, kdy vrstevnicí často vystavují obézní děti šikaně - jak fyzické, tak i té duševní, a první známky šikany se objevují již ve školce,“ poznamenal Boženský.
