„Pomalými krůčky se snažíme vrátit do hry,“ potvrzuje starosta Libor Střecha (STAN).
Všechna stavební povolení byla připravena už před lety, dávno však propadla. Když se totiž v roce 2011 posuzovaly ekonomické přínosy stavby, dostala razítko „nevyhovující“. O oživení záměru se Hodonín pokoušel ještě několikrát, naposled před pěti lety, kdy dopravní průzkum zjišťoval, zda došlo k nárůstu intenzity dopravy.
Až nyní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) připravuje novou studii a ekonomické posouzení.
„Výstup bude postoupen ministerstvu dopravy. Tam bude následně posouzena možnost opětovného zahájení přípravy stavby. Rozhodujícím prvkem jistě bude právě ekonomická rentabilita a dosavadní investice do její přípravy, například do výkupů,“ uvedla mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
Milion kontejnerů „za rohem“
Znovu intenzivně přemýšlet o obchvatu nutí město i obrovské logistické centrum, které má vyrůst v nedalekém Holíči na slovenské straně hranice. Z Asie by sem mělo ročně dorazit téměř milion kontejnerů, které budou rozváženy vlaky a kamiony po střední Evropě. To by výrazně zvýšilo již tak hraniční kamionovou dopravu v Hodoníně i okolních obcích.
„Připojili jsme se do procesu EIA, který tento projekt posuzuje, a výstavbu obchvatu jsme si dali jako jednu z podmínek,“ poznamenal hodonínský starosta s tím, že překladiště považuje i za ohrožení přírodních a kulturních hodnot Hodonínska. Dotklo by se totiž mimo jiné plánovaného archeoparku na slovanském hradišti v Mikulčicích a v Kopčanech.
I kdyby překladiště nevzniklo, je podle starosty obchvat žádoucí. Od poslední studie z roku 2016 dopravy opět přibylo.
„Vnímali jsme to intenzivně nedávno, kdy se rekonstruoval most u Holíče a kamiony přes Hodonín nejezdily. Když se pak vrátily, bylo to velmi nepříjemně znát. Snad se v přípravě obchvatu posuneme, chceme městu ulevit a ochránit naše občany,“ hlásí Střecha.
Naposledy se v Hodoníně v polovině 90. let stavěl takzvaný „malý obchvat“ vedoucí právě směrem k Holíči, po němž kamiony původně vůbec jezdit neměly.
„Měly používat hraniční přechod v Sudoměřicích a Hodonínu se vyhnout, jenže to se nestalo. Všichni jezdí přes naše město spojnicí kousek od centra. Jsou tam i obytné domy a lidé si stěžují, že doprava je zde opravdu hodně hustá,“ sděluje mluvčí radnice Josef Horníček.
Hodonín proto o nový obchvat bojuje poměrně intenzivně. Ideálně by měla jeho stavba navázat na dokončení dálnice D55, jenže ta je stále v podstatě u zrodu – ze sta kilometrů je v provozu jen šestnáct.
Kraji to trvá déle
Faktem je, že na obchvaty se v Česku čeká dlouho, mnohdy i desítky let. V režii ŘSD jsou nyní připraveny obchvaty Břeclavi, dokončení znojemského obchvatu po státní hranici, velký městský okruh Brna a obchvat Bučovic, kde se aktuálně odborníci pohybují přímo v terénu. Dělají průzkumné hydrogeologické vrty, na ně navážou biologické průzkumy, a hledá se nejlepší řešení pro dva plánované mosty. Když vše půjde dobře, příští rok požádají o stavební povolení.
Složitější je to u staveb, které financuje kraj a jež má na starosti Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje. Letos se dočká pouze Čebín na Brněnsku, kde začne stavba obchvatu v květnu. Potrvá do prosince 2022 a náklady jsou vyčísleny na 560 milionů korun. Novostavba o délce téměř čtyř kilometrů povede jihozápadně od obce a její součástí bude i kruhový objezd a čtyři nové mosty.
Naopak marně čeká třeba Blučina rovněž na Brněnsku, kde sice již mají povolení a také téměř všechny pozemky, ale kraj na stavbu nemá dost peněz.
Další vytoužené obchvaty – třeba v brněnských Bosonohách, Tuřanech a Slatině – dlouho vázly na vlekoucím se schválení Zásad územního rozvoje kraje. V Kuřimi se zase musí čekat na stavbu dálnice R43, na niž má obchvat navázat.
Do řady se přitom už staví další obce. Mezi nimi třeba Podivín na Břeclavsku, který už léta sužuje kamionová doprava, ale také kolony osobních aut mířících přes město do Lednicko-valtického areálu.
„V létě tudy projede celá republika,“ říká s nadsázkou starosta Martin Důbrava (ODS). „Při měření jsme napočítali až osm tisíc vozidel za den,“ podotýká.
Podle něj je obchvat již zakreslený v územním plánu. „Teď diskutujeme s krajem o tom, aby jej zařadil do svých plánů investic. Náklady jsou odhadované řádově na půl miliardy, což je nad možnosti našeho rozpočtu. Měla by to být krajská záležitost, ale jsme teprve na začátku,“ podotkl Důbrava, který chce navzdory tomu postupně rozjet diskusi s majiteli pozemků v trase obchvatu o jejich výkupu.
Zda se v Podivíně dočkají, je však zřejmě otázkou pro celou řadu následujících let.
