Dlouho přitom nebylo jasné, jestli na světový šampionát do Finska vůbec pojede. Není totiž členkou juniorské reprezentace, věkem spadá teprve prvním rokem do kategorie starších dorostenek.
Nakonec ji lyžařský svaz na světovou akci nominoval a rozhodně nemusel litovat. Nadějná lyžařka ze severu Čech vybojovala překvapivé 16. místo ve sprintu, který doteď nebyl její doménou, a na pětikilometrové trati volnou technikou byla ještě o příčku lepší.
„Věděla jsem, že jsem na tom dobře, ale neměla jsem žádnou představu o tom, jak bych mohla na takovéto akci zajet, takže jsem byla hodně mile překvapená,“ říká Nela Půbalová. „Cením si toho o to víc, že jsem zatím měla jenom málo možností porovnat se s lidmi z jiných zemí a to, že je to rovnou na mistrovství světa juniorů, je super.“
Pro patnácté místo na pětce si dojela i přesto, že v silném mrazu nebyla v optimálním rozpoložení. „Jelo se mi strašně. Možná to bylo tou zimou, od startu jsem byla úplně ztuhlá. A také mi zřejmě úplně neseděly boty, takže mě bolela lýtka. Ale kdyby mi někdo řekl, že budu patnáctá, tak bych to určitě brala,“ uvedla hned po závodě.
Běžkyně na lyžích Nela Půbalová na mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování ve finském Vuokatti
Na lyžích poprvé stála v necelých dvou letech. Jinak to vlastně ani nešlo, pochází totiž z lyžařské rodiny. „K lyžování mě přivedli moji rodiče, protože oni i jejich rodiče lyžovali, takže bylo skoro jasné, že v lyžování budu pokračovat,“ usmívá se mladá závodnice.
Už od útlého věku patřila ve své kategorii k nejlepším v republice. Dvakrát startovala na zimní olympiádě dětí a mládeže. Včetně štafet jela celkem šest závodů a výsledek? Pět zlatých medailí a jedno stříbro. „Lyžování mě vždycky bavilo a tím, že jsem jezdila většinou pódiová umístění, jsem to měla ještě radši,“ říká.
Dva týdny před juniorským světovým šampionátem vyhrála všechny tři závody na mistrovství republiky, a tím se dobře naladila. Když pak ve finském Vuokatti skončila osmá v kvalifikaci sprintu, bylo to velké překvapení.
„Za poslední dva roky jsem se ve sprintu zlepšila, takže ho mám radši než dřív, ale pořád je to moje nejmíň oblíbená disciplína,“ podotýká. „Jsem před ním hodně nervózní hlavně kvůli tomu, že stačí malá chyba a celý závod je zkažený. Mnohem radši mám distanční závody a nejvíc intervalové, protože si můžu jet v klidu sama za sebe.“
Nadějná česká mládežnická reprezentantka Nela Půbalová při letním tréninku na kolečkových lyžích
Jejím mateřským klubem je ČKL Harrachov, už sedmým rokem však hostuje v Dukle Liberec, která připravuje naděje na vstup mezi lyžařskou elitu. „Nela je bezesporu velký talent, ale velice důležité bude, jak zvládne přechod do juniorské kategorie. Potenciál má značný, teď je důležité, aby zůstala stát pevně nohama na zemi,“ říká šéftrenér Dukly Michael Georgiev.
Svěřenkyně trenéra Zbyňka Valouška trénuje až šestkrát týdně. Sport kloubí se studiem na Gymnáziu Jeronýmova v Liberci, kde je ve druhém ročníku. „Má v sobě nejen talent, ale i píli a cílevědomost,“ říká její maminka Jolana Rázlová, sama bývalá běžkyně na lyžích. „Jsem ráda, že se jí daří, ale nepatřím mezi ambiciózní rodiče a hlavní pro mě je, aby ji to bavilo. A aby se její vývoj zbytečně neurychloval. Já jsem si odzávodila svoje, ale ona mě trumfuje a navíc je velice silná v hlavě,“ dodává.
Nela Půbalová se svou maminkou Jolanou Rázlovou, která má také závodnickou minulost.
Stejně jako jiní sportovci, i Nela Půbalová sní o tom, že se jednou představí na olympijských hrách. Ty nejbližší zimní by se měly konat už za rok v Pekingu. „Odmalička jsem měla sen dostat se na olympiádu, takže to bych si chtěla jednou splnit. Jestli to bude už za rok, což mi osobně přijde docela nereálné, nebo později, to nevím. Ale i tak by to bylo úžasné,“ míní lyžařka, která přes léto závodí na horském kole.
Talentovaná běžkyně si uvědomuje, že po úspěchu na juniorském šampionátu to bude mít těžší než doteď, kdy se od ní tolik neočekávalo. Je však odhodlaná jít si za svým snem.
Budoucnost vidí jednoznačně v lyžování, i po gymnáziu chce ovšem dál studovat. „Když všechno půjde, jak má, a bude se mi i nadále dařit, tak chci určitě pokračovat v lyžování, ale do toho chci skloubit i studium, protože se může stát cokoliv, tak abych byla připravená,“ vysvětluje racionálně.
