RECENZE: V Legend of Keepers je zábavné být zlý jen chvíli

Budete ochraňovat poklad před otravnými hrdiny, líčit pasti či najímat monstra. Chvíli je to velká zábava, bohužel se hra Legend of Keepers rychle vyčerpá.

Hrát ve hrách za ty zlé je zábava. To nám kdysi ukázal například Dungeon Keeper. Legend of Keepers: Career of a Dungeon Manager se hraje úplně jinak než slavná strategie od Bullfrogu. Starost o kobku, kterou musíte zabezpečit a uchránit před hrdiny, pojímá jako práci v korporátu. Žádné velké emoce, je to zkrátka práce jako každá jiná. Z popisků jako „Přidej se ke společnosti Kobky s. r. o. a vyšplhej se na vrchol korporátního žebříčku“ je patrné, že hra se nebere úplně vážně, což jí sluší.

Co se herní stránky týče, je to kombinace managementu a roguelite. Hra má dvě části: první zahrnuje vašeho hrdinu, který získává zkušenosti a má své talenty. Jako šéf se staráte o provoz, což znamená, že z možností vybíráte, co se každý týden stane. Může to být nákup u obchodníka, trénování vašich svěřenců, služební cesta, ale i nespecifikovaný event, který se poodhalí, až když ho zvolíte.

Alfou a omegou jsou zdroje, kterých je vždy málo, takže musíte takticky volit, do čeho investujete. Vylepšíte si pořádně pasti, bosse, nebo raději monstra? Nebo vůbec nic, protože nebudete mít za co vylepšovat. Je třeba pozorně sledovat, jaké odměny která aktivita nabízí. Lámání chleba nastane, když do kobky vtrhnou dobrodruzi. A tady začíná druhá část hry.

Každá kobka je rozdělena na několik obrazovek, které reprezentují jednotlivé místnosti. A každá má svůj účel. To znamená, že do místnosti označené pastí umístíte některou z vašich pastí. Třeba jedové plivátko nebo kotoučovou pilu. V jiné místnosti sesíláte silné kouzlo, zatímco v další rozmísťujete monstra. Na závěr je boss. Když máte vše připravené, zahájíte akci.

Ve většině her jsme zvyklí rozdávat pořádné rány, které vyřadí oponenty na pár zásahů. Tady to neplatí. Pasti, monstra, vše je slabé. Padouši to zkrátka nemají lehké. Hrdinové jsou silní, později vás přelevelují a mají i různé rezistence. Musíte je postupně „ukousat“. Hra funguje na bázi buffů a debuffů, takže tu máme prvky jako popálení, otrava či morálka. Jednou ze strategií je i ta, že statečného reka tak zdeptáte, až vezme nohy na ramena a uteče.

Bitvy probíhají na tahy a jsou poměrně tradiční. Vepředu chcete někoho s větším počtem životů, aby ochránil třasořitky vzadu. Nemůžete si přímo vybírat, na koho zaútočíte, ale každé monstrum má své útoky a ty jasně říkají, na jakou pozici cílí. Můžou to být všichni, jen ten vepředu a podobně. Dobré je najít si různé synergie, takže zatímco jedno monstrum hrdinu otráví, další má bonusový efekt, pokud útočí na někoho otráveného.

Legend of Keepers

Teoreticky to zní jako zábava. A ona to také zábava je. Bohužel hra se na můj vkus vyčerpá až příliš rychle. Přirovnal bych ji ke Slay the Spire. Jenže zatímco Slay the Spire byla zábava na mnoho hodin, Legend of Keepers se vyčerpá po hodině. Pak už je jen monotónní procházečkou. Chybí jakákoliv radost z nové pasti, monstra, protože tyto prvky nevnášejí do hry nic nového. Je to to samé, jen malinko jinak. Souboje jsem si brzy přepnul na nejvyšší rychlost, ale i tak jsou až příliš utahané, rutinní. Minimálně na Switchi není ideální ani manipulace s monstry.

Co se grafického zpracování týče, retro vzhled hře sluší a dobré je i audio zpracování. Poněkud ovšem vázne prezentace na Switchi. Při hraní v handheldu jsou některé prvky titěrné, na hranici použitelnosti. Přesto Legend of Keepers není špatná hra. Chybělo docela málo a mohl to být další indie hit. Nadšencům udělá radost, ostatním bych se doporučoval poohlédnout přeci jen jinde. Za mě jsou Slay the Spire či Darkest Dungeon mnohem lepší hry.