Jak jste dnes přijel do práce?
Autem.
Vy nejezdíte MHD?
Jezdím, ale vzhledem k tomu, že bydlím v Ivanovicích u Globusu, tak bych musel přestupovat na jedničku a cesta by mi trvala asi 40 minut. Když jedu autem, je to 15 minut. Během dne se navíc potřebuji pohybovat i tam, kde MHD nejede, nebo to trvá dlouho, proto používám auto.
Není chyba, že nejdete příkladem? Brno se snaží motivovat obyvatele k používání hromadné dopravy, aby město nesužovaly kolony.
O mně se ví, že MHD využívám, a myslím, že to stačí. Koho zajímá, jestli do práce budu jezdit MHD? Když tu polemiku nepovedete, tak se nad tím nikdo nepozastaví. Výrobce traktorů přece taky nebude jezdit do práce na traktoru.
To je trošku něco jiného.
Není. K tomu pak přidáte, že bych měl jít příkladem a brát tolik co řidič... Toto je manažerská pozice jako každá jiná, která přináší určité věci. Teď chystáme popularizaci MHD u dětí. Budeme jim vysvětlovat, že je dobré jezdit hromadnou dopravu, aby rodičům řekly: nevozte mě autem, pojedu MHD a vy jeďte se mnou. To si myslím, že osloví víc lidí než moje ježdění do práce.
Dobrá. Za chvíli budete mít výročí deseti let v čele Dopravního podniku města Brna...
…jestli se tomu tedy dá říct výročí.
Vy to tak nevnímáte?
Přiznám se, že jsem nad tím hodně přemýšlel, a záleží na tom, z jakého pohledu se na to podíváte. Já to zkrátka beru jako deset let těžké a složité práce.
Už víte, jak ušetřit pět procent nákladů, jak zní pokyn města Brna? Lidé kvůli covidu využívají MHD méně, takže máte nižší tržby.
Je to doporučení akcionáře, tedy Brna, a já udělám vše pro to, abychom to ušetřili. Snížení zájmu o cestování fakticky znamená, že jezdíme méně, takže i méně utrácíme za plyn, za elektřinu, za naftu.
S výpadky příjmů padají od politiků návrhy na zvyšování jízdného v rámci jihomoravského IDS, jehož jste součástí. Je tento návrh skutečně na stole?
Je na stole, ale zatím se nejedná. Slyšel jsem, že zasedla dopravní komise na kraji a že se o tom bavila. Ale kvůli covidu se snížil počet cestujících a my potřebujeme, aby se vrátili. Zdražíte jim v tu chvíli jízdné? To nedává logiku. My potřebujeme, aby se lidé vrátili do našich vozů.
A pak jim jízdné zdražili.
Třeba. Ale bavme se, v jakém časovém horizontu.
Cestující mají stále více možností, jak pořídit elektronickou jízdenku. Jaká je budoucnost těch papírových?
Už letos chceme omezit papírové předplatní šalinkarty a vše překlopit do online verze. Předprodejní místa se změní v servisní a informační centra, která pomohou například seniorům s vyřízením šalinkarty. Zařídíme jim vše tak, že odejdou jako s tou papírovou.
Příští rok tedy už nepůjde koupit předplatní papírovou jízdenku?
Přesně tak. Dále máme záměr zjednodušit a preferovat cestování s elektronickou jízdenkou. Chceme ji cenově zatraktivnit na úkor těch papírových, které zdražíme, a přimět tak lidi, aby přecházeli na elektronickou verzi. Cílem je někdy v roce 2022 s papírovými jízdenkami úplně ustoupit.
Jako v Ostravě, kde je zrušili?
Tento model ještě nechceme. Papírové jízdenky a automaty, kde se dají koupit, stále budou, ale už opravdu jen velmi minoritně.
V posledních letech se vám podařilo nakoupit plno autobusů na CNG pohon, teď pořizujete tramvaje za 3,7 miliardy. Příliš se vám ale nedaří nákup trolejbusů, kde jste už opakovaně zrušili tendry. Proč?
Bohužel to tak je a rozčiluje mě to. Myslíte si, že neumíme vypsat výběrové řízení?
Asi ne tak, aby vám ho Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) neshodil.
Já kritiku klidně přijmu, ale ono to tak není. Jsou to právní bitvy, slovíčkaření.
Ohledně zakázek na trolejbusy se ovšem vaše jméno objevuje i v souvislosti s korupční kauzou Stoka. Hospodářské noviny popsaly, jak jste si o tendru psal s obviněným Jiřím Švachulou, který seděl právě v rozkladové komisi ÚOHS. Proč jste si o tendru psali?
Píšete do různých úrovní ÚOHS, dotazujete se, jak to bude dál pokračovat. A nemáte vůbec žádnou zpětnou vazbu. Prostě se snažíte zjistit nějaké informace a pak vám někdo od akcionáře řekne: tady tento člověk dělá v rozkladové komisi, on by něco mohl vědět.
Na Švachulu vás odkázal jeho spolustraník z ANO a tehdejší náměstek primátora pro dopravu Richard Mrázek?
Už ani nevím, kdo to byl. Měli jsme právo neudělat nic, ale to nejsme my. Snažíte se, takže se na něco zeptáte, a později si říkáte, že jsem se na to nevykašlal. Ale vy potřebujete ty trolejbusy.
Považoval jste za správné se doptávat politickou cestou přes hnutí ANO na úřadě, který má být ze své podstaty nezávislý?
Já to takto nevnímal. V té době jsem nevěděl, kdo je Švachula. Ale jak jsem vám říkal, po úřední lince jsem nebyl schopen ničeho dosáhnout. Na to jsou důkazy, dopisy, dotazy.
Jak dobře jste se znal se Švachulou? V článku je popsáno, že jste ho oslovoval „kamaráde“ a chodil za ním do jeho vinotéky.
Nevím, už je to strašně dávno. „Kamaráde“ klidně oslovím i vás, když spolu budeme mluvit víckrát.
Loni DPMB v době výpadku příjmů koupil za 28 milionů rekreační areál u Bystřice nad Pernštejnem. To budete nově poskytovat také hotelové služby?
To je tak pozitivní věc, že vůbec nechápu, proč se na to ptáte takovým tónem. Vždyť je to přece výborná příležitost pro podnik, jako jsme my. Koupíme rekreační objekt pro zaměstnance a vy se mě zeptáte, jestli budeme poskytovat hotelové služby. Tak asi ano, když se tam naši zaměstnanci ubytují.
Spíš jsem to myslel z komerčního pohledu jako možný návod i pro ostatní. Už máte zpracovaný byznys plán?
Ten už jsme měli dávno. Proč neoceníte, že to byla výborná možnost? Třeba se jich objeví ještě víc. Zaměstnancům, kterým nemůžeme dát tolik ve mzdě, chceme nabídnout něco víc. Už teď máme plno a mě to přesvědčuje, že to byl dobrý počin.
Přejděme ke stavebním projektům. Pokračuje prodloužení tramvajové trati do bohunického kampusu, ale další plány zatím váznou. Například obnovení tratě ze Stránské skály do Líšně.
Tam jsme opravdu stále na začátku. Naposledy to bylo shozeno, protože stavební úřad v Líšni udělal nějakou chybu, takže jsme požádali o přesun na stavební úřad do Slatiny, kam také trať zasahuje. To znamená, že celé řízení začínáme znovu.
A dává opravdu smysl postavit lanovku z Pisárek do Bohunic jako dopravní prostředek, ne jen jako atrakci?
Naprosto to dává smysl, i když do kampusu táhneme z druhé strany tramvajovou trať. Smysl zvyšuje i plánovaná hokejová aréna na výstavišti, protože část kapacit k parkování bude v kampusu, odkud už jen sjedete dolů. Také projekty ve světě dokazují, že veřejné lanovky se mohou stát součástí MHD.
V jaké je to fázi?
Projekčně budeme mít vše nachystané, aby se stavba mohla zahájit na konci příštího roku. Vychází to na 650 milionů, což je problém, protože první odhady byly kolem 200 milionů. Teď už je to strašně moc peněz a město na to nebude mít. Když jako dopravní podnik neseženeme na 80 nebo 90 procent nákladů dotaci, lanovka nebude.
Jaké úkoly si dáváte do dalších deseti let?
Hlavně ve zdraví odejít do důchodu. Jinak chceme pokračovat v rozjetých věcech. V nejbližších letech dokončit trať do kampusu, což je úžasná věc srovnatelná s plynofikací autobusů. Hodně přemýšlíme o vodíku, mluví se o bioplynu, musíme dořešit modernizaci trolejbusů. Takže nás toho čeká opravdu hodně.
