Platí tu přísná pravidla. Bez přilby, ochranných brýlí, rukavic a bot se do blízkosti průzkumného vrtu v Kloboukách u Brna nikdo nedostane. Je v něm totiž obrovský tlak – i při nejpřísnějších bezpečnostních pravidlech hrozí, že návštěvníka ostříknou kapky, svými vlastnostmi podobné louhu.
Přijímáme tedy nezbytnou výbavu a vyrážíme nahlédnout do útrob druhé největší vrtné soupravy, kterou Moravské naftové doly (MND) používají. Kolos ční desítky metrů nad zemí, to nejpodstatnější se ale odehrává hluboko pod povrchem. Rydlo si tu proráží cestu už více než tři kilometry hluboko. Zanedlouho by těžaři měli narazit na ropu.
„V současné době jsme v hloubce 3 300 metrů. Cíl je 3 700 metrů. Tam už se dostáváme do písčitých horizontů paleogenního a jurského stáří,“ vysvětluje Jana Hamršmídová, ředitelka divize průzkum a těžba MND. Právě v druhohorních a třetihorních vrstvách očekávají objev ropy a plynu.
Celá věž je podložená soustavou, která připomíná robustní kolejnice. Díky ní se může stavba posunovat po povrchu. Ušetří se tak nejméně čtrnáct dní, které by zabralo její rozebrání a znovupostavení.
Míjíme stovky metrů trubek poskládaných na hromadě před věží. Jak těžaři postupují do hloubky, napojují je na sebe. Po kovových schodech stoupáme dovnitř věže. Technik v kabině tady bedlivě sleduje přístrojovou desku, k jednotlivým „budíkům“ se otáčí na robustním křesle a technologii pohodlně ovládá joystickem.
Před ním se do země noří roura, kolem níž v pravidelných intervalech vystoupá oblak páry. Ven se dostává drobná kamenná drť. „To je pro nás neocenitelný materiál, na základě kterého provádíme další analýzy,“ podotýká Hamršmídová. Laboratoř právě z těchto vzorků dokáže vyčíst, jak blízko jsou naftaři k dosažení ropy.
Kloboucký vrt je v českých podmínkách už poměrně hluboký a nákladný. Pod zem míří nejprve svisle, po asi 900 metrech se ale mírně odklání stranou. Vzdušnou čarou tak bude konec víc než kilometr vzdálený od samotné věže.
V Anglii soupravu využijí na geotermální vrt
Zdejší souprava Bentec 350 je jednou z nejmodernějších v Evropě. Na ještě o něco větší teď jihomoravští těžaři pracují také na jihu Anglie. Do hrabství Cornwall muselo technologii vážící 450 tun přepravit 94 kamionů. Není tam ale kvůli ropě, jejím úkolem je tentokrát vytvořit geotermální vrt.
Pracuje se v turistické oblasti zvané Eden (Ráj), jež vyrostla na místě bývalého kamenolomu. Za pět až šest měsíců se mají těžaři dostat 4 500 metrů hluboko, kde navrtají puklinový systém. Do vrtu se zatlačí voda, která se ohřeje a poslouží k vytápění biomů. Laik si je může představit trochu jako gigantické skleníky s kopulí, do nichž majitelé navezli rostliny z celého světa. V botanické zahradě vytvořili třeba středozemní biotop nebo jihoamerický deštný prales.
Firma nechce být závislá jen na ropě
Pokud se tam těžařům podaří dostat do puklinového systému v hornině, pak je v plánu ještě jeden vrt. Jejich propojení nakonec umožní výstavbu geotermální elektrárny. Předpokládá se, že horniny hluboko pod povrchem zvládnou ohřát vodu až na 190 stupňů.
„Je to pro nás výzva. Pokud hledáme ropu a plyn, většinou se tak děje v pískovci a ten se poměrně snadno navrtává. Tady nás ale čeká žula, což je úplně o něčem jiném,“ popisuje René Kachyňa, předseda představenstva MND Drilling and Services. Právě proto vrták osadí diamantem, jenž horninou lépe pronikne. Navíc se kvůli opotřebení musí několikrát vyměnit.
Podle Kachyni jsou geotermální projekty pro společnost velmi zajímavé. „Jejich tvorba není přímo závislá na cenách ropy a plynu na světových trzích, a je tak možné rozmělnit rizika v současných obdobích plných změn,“ vysvětluje, proč se MND vrhá do dalších oblastí podnikání.
Loňský rok byl podle něj jeden z nejobtížnějších v novodobé historii firmy. Mohly za to nejen výkyvy v cenách ropy a plynu, ale samozřejmě i covidová pandemie.
Ložiska na Moravě stále existují
Kvůli ní loni MND vyhloubily jen jediný nový vrt, a to ten v Kloboukách. Letos chtějí pracovat na třech. Průzkumný a těžební potenciál jižní Morava stále má.
Vrtná souprava v číslech55 metrů je vysoká věž, která je součástí vrtné soustavy v Kloboukách u Brna. 3,7 kilometru hluboko se musí těžaři dostat, aby narazili na zdroj ropy a plynu. 94 kamionů převáželo unikátní soupravu do anglického hrabství Cornwall. |
„Je jasné, že i v současných podmínkách má význam pokračovat v dosavadní činnosti a existuje reálná šance objevovat nové zdroje ropy a plynu,“ uvádí Hamršmídová. Další rozvoj se plánuje u průzkumně-těžebních aktivit na Ukrajině, kde má firma aktuálně dvě ložiska s potenciálem hlavně pro zdroje plynu.
Společnost se navíc soustředí na oblast alternativních zdrojů energií. Aktuálně je rozpracováno několik konkrétních záměrů, například geotermální energie, vtláčení oxidu uhličitého do podzemních struktur či modrý vodík. Ten je vyráběný z fosilních paliv, nicméně emise CO2 se daří zachytávat. Vytěženým místům chce podnik dát novou roli.
„Jako se třeba v uhelných oblastech pracuje s brownfieldy, my tak hodláme pracovat s našimi vytěženými prostory. Mají další potenciál na budování zdrojů modrých a zelených energií,“ míní Hamršmídová.
V České republice dnes existuje 37 ropných a plynových ložisek, nejvíc na Hodonínsku a Břeclavsku. Za víc než stoletou historii průzkumu a dobývání tu vyrostlo přes tři tisíce vrtů.
