Do jihomoravské metropole to může přilákat další mozky a špičkové firmy z byznysu, v němž se točí miliardy korun.
Právě výuku farmacie si loni vzala pod sebe Masarykova univerzita, když „přetáhla“ celou fakultu z Veterinární univerzity.
„To, že jsme ji převzali, vyvolalo obrovskou pozornost z farmaceutického a biotechnologického výzkumu. Myslíme si, že to má opravdu velký potenciál,“ nastiňuje prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák smělé plány.
Fakulta zatím stále sídlí v pronajatých prostorách „veteriny“, Masarykova univerzita ji však chce přesunout do svého bohunického kampusu. Na okraji Brna, v sousedství fakultní nemocnice už dnes sídlí také lékařská fakulta a částečně i ta přírodovědecká, tedy obory velmi blízké farmacii.
Teď zde univerzita plánuje za dvě miliardy korun postavit do pěti let takzvaný BioPharm Hub neboli infrastrukturu pro farmaceutické, medicínské a přírodovědecké obory.
„Jeho součástí by mělo být i unikátní preklinické centrum, které bude kromě farmaceutické fakulty využívat také ta lékařská a přírodovědecká,“ představuje Polčák společné pracoviště tří fakult, kde se budou studenti zabývat činnostmi, jež předcházejí tomu, než se třeba lék dostane do klinického testování. Například „přírodověda“ chystá v přímé reakci na pandemii covidu zcela nový obor – virologii.
Esa místo lékárníků
Podle prorektora dnes brněnská farmaceutická fakulta vychovává především lékárníky, poptávka v průmyslu je však právě po specializacích, které jsou na hraně mezi přírodovědou, farmacií a medicínou. Cílem proto je, aby z fakulty nevycházeli jen „obyčejní lékárníci“, ale esa, která budou špičkou v oboru, a absolventi se tak uchytili ve společnostech, jako je třeba v poslední době proslavený Pfizer.
„Vědce si ale chceme vychovávat i pro sebe a vlastní výzkum,“ podotýká Polčák.
I pokud takoví vědci v Brně skutečně budou, nemusí být hned vyhráno. Univerzita potřebuje také peníze, jichž je v biotechnologickém výzkumu potřeba opravdu hodně.
Jak upozorňuje šéf Jihomoravského inovačního centra (JIC) Petr Chládek, jde o jednu z nejnáročnějších oblastí, ať už co se týče odbornosti, tak právě financí.
„Abyste uspěli, potřebujete nejlépe přímé napojení na klíčové hráče na trhu. Proto musíme dál pracovat na tom, aby prostředí bylo příznivější pro vznik nových firem a jejich rozvoj. Tam vidím stále obrovský prostor,“ vysvětluje.
Byznys s přidanou hodnotou
Univerzita už proto spolupracuje s regionální hospodářskou komorou a snaží se navázat spolupráci s firmami z oboru. Zároveň pro ně plánuje do několika let vybudovat vědeckotechnický park, který by měl vyrůst také v bohunickém kampusu.
„Koncentrace infrastruktury, která tam bude společně s nemocnicí, je unikátní. Máme tady i přístroje, které v Evropě příliš nejsou,“ vyzdvihuje prorektor Polčák, jenž už vnímá zájem firem.
Ředitel hospodářské komory Čeněk Absolon považuje záměr univerzity za další velkou šanci pro jihomoravský region, vedle firem z oblasti IT a rozvíjejícího se vesmírného průmyslu v Brně už relativně zaběhnutých.
„Brnu to může přinést skvělý byznys s přidanou hodnotou a přilákání špičkových mozků ze zahraničí jak na úrovni vědecké, tak i komerční,“ míní.
S tím souhlasí i šéf JIC, podle něhož takový byznys s vysokou přidanou hodnotou vytváří stabilní pracovní prostředí a místa pro vysoce kvalifikované lidi z Česka i zahraničí.
„Když budeme mít vedle špičkového zázemí také špičkový výzkum, může Brno ve světové konkurenci uspět,“ sděluje Chládek.
