Má velké množství rozpustných cukrů a ze všech typů kukuřice je nejdražší. Letos však sladká kukuřice z firmy Agromoravia z Moravské Nové Vsi na Břeclavsku kvůli tornádu k dostání nebude.
„Děláme ji jako jediní v republice. Sklidili jsme ji s velkými komplikacemi, ale všechno půjde do krmení. Jiná možnost nebyla,“ oznamuje ředitel společnosti Vladimír Mazuch.
Samotnou sklizeň bylo třeba řešit ručně, protože v polích je po červnové větrné smršti stále hodně odpadu. To je i důvod, proč je plodina znehodnocená.
„Je to problém jako hrom. Máme na poli nepořádek v obrovských objemech, a to i nebiologický odpad, který ani není náš a my ho musíme uklidit. Jde o polystyreny, igelity, plasty, dřevo, prostě lehčí věci, co lítají. Tím, že to chytneme do ruky, tak ten odpad vlastně vyrobíme a jsme za něj zodpovědní. A taky někdo může přijít a říct, že je nebezpečný, takže nemůžeme vyrábět třeba potravinářskou pšenici,“ obává se Mazuch.
Mluví o velkém, asi sedmdesátihektarovém pozemku, který je z části Agromoravie a z části dalších vlastníků. Nemohou si ho nechat dovolit ležet ladem ani jej zcela obnovit, po sklizni totiž přišlo na začátku tohoto týdne na řadu setí ozimé pšenice. S ním se sice může začít na méně zaneřáděných místech, ale ani těm ostatním se zemědělci nevyhnou.
Agromoravia však neutrpěla újmu jen na svých polích. Pyšnila se například novou posklizňovou linkou nebo ojedinělou technologií na zpracování zmíněné sladké kukuřice, jenže tornádo veškerou zemědělskou techniku výrazně poškodilo nebo úplně zničilo. Způsobilo i smrt pětašedesáti ze čtyř stovek ustájených býků a zničilo budovy, rozvody elektřiny, stáje i přístřešky.
„Farma byla v podstatě zničena. Současně je nutno říci, že při vší té hrůze a materiálních škodách naštěstí nikdo ze zaměstnanců nepřišel o život a pouze jeden pracovník ostrahy byl zraněn,“ informuje předseda představenstva Walter Schrott.
Dvacet vleček z třetiny polí
Společnost už zvládla demolice, odvážení suti, stavební úpravy i opravy techniky. Lidé přispívají na účet a dobrovolníci přiložili ruce k dílu. I díky nim už je část odpadu z pole na hromadách – jen z třetiny pozemku to činí dvacet traktorových vleček.
Agromoravia se obává, aby se nepořádek znovu nerozletěl, přitom skládka mezi Moravskou Novou Vsí a Hruškami zřízená krajem už nefunguje. „Jsou to haldy a tuny. Nevíme co s tím,“ zoufá si Mazuch.
Starosta Moravské Nové Vsi o tom, že by někde zůstalo větší množství odpadu, neví. Po konci krajské skládky jej vybírá obec. „Taky mám na zahradě nalítaný bordel. Pár pytlů jsem už nasbíral, ale ještě mám namotané v keřích plechy, závěsy a všechno možné, tak to odvezu na sběrný dvůr. Objemný odpad bereme zadarmo odjakživa,“ zdůrazňuje Marek Košut (TOP 09).
Část polí už je díky dobrovolníkům uklizená
Lidé z postižené oblasti mohou zdarma odevzdat i stavební odpad, což je jinak zpoplatněno. „Likvidace je drahá, ale v tuto chvíli máme otevřenou náruč a účet,“ sděluje starosta. Stačí přijít s občanským průkazem pro evidenci, množství omezeno není.
„Samozřejmě u někoho s padesáti tatrami by bylo jasné, že něco bourá, a už by to asi vzbudilo podezření. Na druhou stranu, když někdo s vozíkem suti řekne, že je od Franty z epicentra, tak to asi nemám šanci zjistit a hlavu mu neutrhnu,“ dodává Košut.
Jak to bylo náročné, popisuje také jednatel Agrotrend Hrušky Vlastimil Polách. „Máme už naštěstí po žních. Bylo to náročné, museli jsme několikrát dělat početné rojnice dobrovolníků a procházet před sklizní pole. Kde jsme ručně sbírali torza střech a ostatní harampádí.
Nyní nás čeká v říjnu druhá sklizeň, kukuřice. Doufáme, že to už bude lepší,“ řekl Polách.
Půda je podle starosty navždy poškozená
Pohled na koruny stromů ověšené skelnými vatami nebo igelity nebyl v pásmu tornádových obcí nijak neobvyklý. Lépe na tom byly Lužice s Mikulčicemi u Hodonína, kde jsou místo velkých polí spíš vinohrady, sady a zahrady, které se z velké části vysbíraly díky dobrovolníkům už krátce po katastrofě, což potvrzuje i ředitel a majitel ovocnářské společnosti ZP Mikulčice Leo Balun.
Mikulčický starosta Josef Dvořáček (ODS) nicméně upozorňuje, že spousta smetí se neposbírala, protože není tolik vidět.
„Kousky vaty, polystyrenu a dalšího odpadu leží na každém metru. Jsou to věci, které se nikdy nerozpadnou. Orbou se sice ztratí z očí, ale dál budou v zemi a agrotechnickými pracemi to dostanete zase nahoru. Zemědělská půda je tady navždycky poškozená. Ale ti, co mají půdu na obživu, ji musí obdělávat i za těchto podmínek,“ podotýká Dvořáček, podle nějž to bude mít dopad na prodej vypěstovaných komodit. Což už prokázala sladká kukuřice.
