Když se před dvěma lety rozhodlo v soutěži o podobě nové budovy Finanční správy v Brně, bylo to naposledy, co v plánování nastal významnější posun. Roky zamýšlená stavba zůstala u ledu.
A vítěz, ateliér UYO Architekti, už ani nepočítal s tím, že svůj návrh uvidí jinde než na papíře. Nedávno pro něj však vláda „našla“ peníze a vize, že většinu poboček finančního úřadu najdou lidé na jednom místě, ožila. A stále se počítá se začátkem stavby do června roku 2023.
„Ani jsem nečekal, že se s tím bude ještě něco dít. Zatím se nám ale nikdo neozval, takže oficiálně nevíme, zda se náš návrh dál bere v potaz. Navíc si dokážu představit, že nová politická garnitura výstavbu stopne,“ zůstal skeptický jeden z tvůrců návrhu Adam Zezula.
Dosluhující vláda nicméně „přiklepla“ na stavbu 615 milionů korun. Bývalé vojenské sklady v Trávníčkově ulici v Zábrdovicích se tak mají přeměnit v areál pro asi pětistovku zaměstnanců.
„Počítá se s tím, že se tam přemístí složky z komerčních nájmů. Třeba jen odvolací finanční ředitelství v Masarykově ulici má 253 míst a územní pracoviště Brno III v Šumavské ulici 161 míst. Pracovišť je ale více,“ nastínila ministryně financí Alena Schillerová a zároveň jihomoravská jednička hnutí ANO do sněmovních voleb.
Podle Zezuly se architekti snažili o střídmý vzhled budovy a vnitřní funkčnost. „Chtěli jsme, aby se využilo maximum stávajícího. Ale sklady rozhodně nebyly stavěné pro pohyb a práci takového množství lidí. Do dvora jsme proto vložili takový kříž – atrium, jež jednotlivá křídla propojí. Opravdu jsme nechtěli velkohubá gesta a příliš drahé řešení,“ upozornil Zezula s tím, že právě racionalita návrhu nejspíš zaujala.
Ministryně Schillerová zase vidí hlavní přínos budovy v tom, že se ušetří za nájmy v dosavadních prostorách. „Návratnost investic do stavby je plánovaná na čtrnáct a půl roku,“ vypočítala.
Původní plán byl téměř miliarda
Ostatně s úsporami začala už vláda. Ještě před čtyřmi lety se totiž počítalo s tím, že kromě nového finančního domu vyroste přístavba i u dosavadní pobočky v ulici Příkop, která bude nadále fungovat. A tam se přesunou zbývající zaměstnanci.
„Předpokládané celkové výdaje byly původně 667 milionů, jenže byly upřesněny na 984 milionů. Protože jsou všichni povinni v rámci postcovidové situace dosáhnout maximálních úspor, počítá Finanční správa se zúženou variantou. Není to ideální řešení, ale nedá se nic dělat,“ uvedla Schillerová.
Na Příkopě tak dělníci jen zrenovují obvodový plášť stávající budovy, nová nevyroste. Navíc stát počítá s tím, že náklady konkrétně na její opravu pokryje dotační program Evropské unie.
„Žádná velká komplikace to tak pro nás není, přizpůsobíme se. Přesuneme to, co je nejpalčivější, kde jsou nejvyšší nájmy. Samozřejmě budeme rádi, když se časem podaří přestěhovat i další místa. Ale i tak se teď výrazně ušetří. A hlavně to bude komfortnější pro lidi,“ zdůraznil mluvčí finančního úřadu pro Jihomoravský kraj David Stančík.
Brněnský „supermagistrát“ je stále ve hře
Stěhování finančních úředníků není jediné, na co Brňané netrpělivě čekají. Na patnácti pobočkách po celém městě totiž dnes sídlí i jednotlivé odbory brněnského magistrátu. Pro razítka tak lidé chodí třeba na Šumavskou, Kounicovu nebo Husovu ulici i Malinovského náměstí. Vše by mělo zjednodušit velké stěhování úředníků do jediné budovy „supermagistrátu“, která má vyrůst v Benešově ulici u hotelu Grand.
A podle náměstka primátorky Jiřího Olivy (ČSSD) nejde jen o „vzdušný zámek“, i když termín začátku prací ještě nikdo nezná. „Aktuálně čekáme na dokončení takzvané dislokační studie, která řekne, jak by měly být v ideálním případě řešené interiéry budovy. Pak se může soutěžit zhotovitel. Máme i plán financování,“ vyjmenoval Oliva.
Projekt, jejž oživil exprimátor Petr Vokřál (dříve ANO), tak dál žije. Odhadovaná cena je 1,8 miliardy, přičemž měnit ji mohou i vzrůstající ceny ve stavebnictví. A Oliva bez okolků přiznává, že v městském rozpočtu na to peníze nejsou. „Aby jej financování projektu nezatížilo, úvěr si na sebe vezme městská firma CD Centrum Coms, která celou stavbu řeší. Splácet ho bude z nájmů, které město za využívání prostor zaplatí,“ nastínil náměstek.
Studie bude za měsíc
I Brno by přesunem mělo ušetřit, protože se zbaví drahých poplatků za komerční objekty. „Studie bude hotová do měsíce. Bavíme se o sdílených prostorách třeba k jednání, sdílených informačních pointů či pokladen. Vznikne výrazná úspora prostoru, ale i pracovníků. Nemusíte mít patnáct vrátných a patnáct pokladen, když je vše v jednom domě,“ řekl předseda představenstva CD Centrum Coms Jakub Hruška (KDU-ČSL), který je zároveň starostou v městské části Kohoutovice.
Oliva navíc předpokládá, že některé z opuštěných budov půjdou do prodeje. Zato v novém magistrátním paláci Brňané najdou všechny odbory. Jestli se tam přesune i nejužší vedení města a v Benešově ulici zasedne i rada či zastupitelstvo, jasné není. „Jsou na to dva pohledy. Praktičnost naráží na případně tak trochu opuštěné historické prostory Nové radnice. A toho by byla škoda,“ uzavřel náměstek Oliva.
Kasárny obsadí policistéMěstské ředitelství i služebnu pro přilehlé části chtějí v části bývalých židenických kasáren zřídit jihomoravští policisté. Potřebné budovy odkoupí od Brna stát za 103 miliony korun, prodej už schválili zastupitelé. Původně přitom město mělo nemovitosti s policií směnit, ale o tom se teď bude jednat zvlášť. „Policie chce třeba sportovní areál při Bauerově ulici, naopak město chce získat prostranství a pozemky potřebné pro infrastrukturu související se stavbou nového nádraží a městské třídy,“ sdělil radní pro majetkovou oblast Róbert Čuma (Piráti). |
