Bylo 10. října 1981, když neznámý a dodnes neztotožněný hlas zavolal na Správu Moravského krasu, že na dně Macochy leží tělo. A skutečně tam leželo, i když je nebylo možno zahlédnout ani z horního můstku, ani ze dna propasti, protože spočívalo na zvláštním místě za terénní nerovností, kam těla jiných sebevrahů údajně nikdy nedopadla.
Tyto už několik dnů staré ostatky patřily dvaadvacetiletému studentovi brněnské architektury Pavlu Švandovi, který byl předtím naposledy spatřen 2. října v Brně.
Dnes už je takřka jisté, že tohoto studenta, který spolupracoval zejména s brněnským katolickým disentem a těsně před smrtí navštívil v Itálii svého prastrýce, kardinála Tomáše Špidlíka, zavraždili příslušníci Státní bezpečnosti (StB).
Byť se to nepodařilo dokázat ani těsně po změně poměrů v roce 1991, kdy bylo vyšetřování studentovy smrti znovu otevřeno, a tím méně samozřejmě za hluboké normalizace v roce 1981, kdy Státní bezpečnost sama převzala vyšetřování této „sebevraždy“.
Tehdy, jak už se dnes ví, manipuloval s důkazy její příslušník, náčelník jihomoravského odboru vnitřního nepřítele, major Milan Kudláček.
Tehdy ani těsně po převratu jednak nebyla vůle něco vyšetřit, a také se estébákům bohužel podařilo na konci roku 1989 takřka dokonale zlikvidovat jejich archiv uložený v Kanicích u Brna.
StB měla zájem o „italského“ kardinála
Některé skutečnosti však v dokumentu České televize z roku 2019 „Macocha – podivná smrt Pavla Švandy“ od režiséra Jiřího Šindara osvětlil badatel Vilém Fránek. Především roli dalších dvou estébáků, poručíka Miroslava Vlčka a majora Josefa Pacelta.
První z nich byl dozorujícím estébákem pro brněnskou fakultu architektury. Právě on podepsal žádost o vycestování Pavla Švandy.
Milan Kudláček
„A to přesto že si o výjezd na Západ žádalo bezvýsledně pět jiných studentů, někteří i s pořádnými tlačenkami. Na Švandově žádosti byla jako důvod vycestování přeškrtnuta studijní cesta a nahrazena slovy návštěva příbuzného,“ líčí v dokumentu tehdejší Švandův spolužák Ivo Ondračka, který dodal, že právě tehdy asi StB prvně jeho kamaráda kontaktovala.
Samozřejmě s jasným cílem – aby nepohodlný student buďto emigroval, nebo po svém návratu estébákům prozradil, co se kolem jeho strýce Špidlíka ve Vatikánu děje. Jak se totiž v oněch letech údajně vyjádřil další z náčelníků StB: „Pro Chartu 77 jsme zapomněli na nebezpečí katolického disentu.“
Což brněnští estébáci hodlali napravit právě i přes kardinálova prasynovce.
Poslední očité svědectví
To se jim ovšem s největší pravděpodobností nepodařilo ani přes brutalitu výslechu včetně nočního najíždění neznámého vozu na Švandu. Cenné svědectví poskytl disident Lubomír Přikryl, kterého v katolickém disentu pověřili, aby Švandu sledoval, zda se nestýká i s protistranou.
Miroslav Vlček
„Na brněnské ulici Švandu těsně před jeho zmizením naložili do neoznačeného vozu dva neznámí muži,“ všiml si tehdy Přikryl. Od té chvíle už živého studenta nikdo další nespatřil.
Tedy kromě estébáků. Těm totiž na Antonínské 14 patřil konspirační byt, v němž na zatvrzelém navrátilci z Itálie patrně velmi tvrdě „zapracoval“ poručík Vlček.
Svědčily o tom jednak rány, které se našly na mrtvém těle a podle odborníků nemohly být způsobeny pádem těla na dno propasti, a pak také fakt, že Vlček od té chvíle už do onoho bytu nikdy nevkročil a v roce 1983 byl po kárném řízení od StB dokonce propuštěn bez nároku na odměnu.
Tajemství kněze-agenta
O Paceltovi se pak zmínil na faře v Jinošově na Třebíčsku tamnímu páterovi Josefu Benešovi, členovi tehdy zakázaného dominikánského řádu, jiný dominikán, Tomáš Bahounek, který má občanské jméno Jiří a ve svazcích StB byl veden jako trojnásobný agent už od roku 1976 pod krycími jmény Banán a Dominik.
Josef Pacelt
S estébáky se tento dnešní výpomocný kněz z brněnského kostela svatého Michala stýkal nejspíše pravidelně až do sametové revoluce. V roce 1985 faráři Benešovi prozradil, že když se „jeho“ estébák opil, prořekl se, že přímou odpovědnost za smrt Pavla Švandy nese major Josef Pacelt.
Bahounek nicméně své svědectví nemíní opakovat. Jako kněz na sebe upozornil, když v roce 2009 Antonínu Přidalovi doslovně vykradl jeho slavný překlad díla Pan Kaplan má třídu rád od Lea Rostena.
Utajená estébácká vražda? Smrt studenta v Macoše zůstala neobjasněna |
Bahounkem zmíněný Pacelt to ještě před listopadem 1989 dopracoval na zástupce náčelníka Sboru národní bezpečnosti pro Státní bezpečnost. Jako jediný se pak dožil vyšetřování případu v roce 1991, kdy ovšem popřel všechna nařčení včetně svého zaměstnání u StB. Jenže v Kanicích na Brněnsku neshořelo vše a Paceltovo angažmá u Státní bezpečnosti je z tamních análů jasně dokazatelné. Pokud stále žije, je mu 86 let.
A další dva estébáci, kteří byli podle dostupných stop zapleteni do smrti Pavla Švandy? Vlček zemřel chvíli před znovuotevřením kauzy v roce 1991 a s důkazy manipulujícího Kudláčka zabil během onoho vyšetřování kdesi v lese padající strom.
