V létě se pláže Brněnské přehrady plní rodinami s dětmi, turisty láká hrad Veveří či blízká zoologická zahrada, cyklisté a rybáři si rozhodně také přijdou na své. Areál o rozloze 250 hektarů je nejnavštěvovanějším turistickým místem v Brně, statisícům lidí každoročně nabízí útočiště pro odpočinek nebo sportovní vyžití.
A dobře to ví i vedení města. Už před lety si politici dali za cíl lépe využít rekreační potenciál oblíbeného „Prýglu“ a přitáhnout k němu ještě více výletníků. Do úprav už tak zamířily stovky milionů korun a investice rozhodně nekončí.
Po zacílení na nejvytíženější místa, jako je Sokolské koupaliště nebo Rokle, se nyní radní rozhodli, že vyřeší nepříznivou dopravní situaci v okolí přehrady. Proto na konci září tuto destinaci zařadili na seznam strategických projektů.
Po boku stavby tramvajové trati k univerzitnímu kampusu, Janáčkova kulturního centra či moderní arény pro hokejovou Kometu tak zlepšování přehrady nyní patří mezi plány, na jejichž dokončení město klade prioritní důraz.
Co to konkrétně znamená? U rozsáhlé vodní plochy konečně půjde pohodlně zaparkovat, dělníci dokončí dlouho rozdělanou síť cyklostezek a zbudují lepší příjezdovou infrastrukturu.
„Přehradu považuji za jednu z nejhezčích a nejlépe dostupných odpočinkových lokalit v Brně. Nicméně z mého pohledu je to dlouhodobě zanedbané území z hlediska dopravy,“ poznamenal radní Petr Kratochvíl (ODS), jenž má právě dopravu v gesci.
Změny ovšem nepřijdou hned. Finální podoba projektu s názvem Dopravní obslužnost Brněnské přehrady zatím chybí. Čeká se na dokončení studie, kterou město chce předložit ke schválení v květnu, poté se musí vybrat vhodná varianta a od druhé poloviny příštího roku by práce mohly začít. Kompletně hotovo bude až v roce 2030.
Nevyužitý potenciál
Každopádně jako první se vylepšení dočká křižovatka mezi Obvodovou a Přístavní ulicí. Jde totiž o jednu z nejkomplikovanějších příjezdových cest k přehradě. Ke zjednodušení pomohou nové semafory, které se na křižovatce mají objevit už na jaře.
Město chce pracovat i na propojení zastávky MHD v Rakovecké ulici se zátokou a na zvládnutí rizikové situace v ulici Hrázní, kde se střetávají cyklisté s auty a chodci.
Pozadu nezůstane ani parkoviště, jež čekají změny v organizaci. „Naší snahou je zkulturnit i prostor se stánky a restauracemi. Problém je, že se většina z nich nachází na soukromých pozemcích. Vytvořit jednotnou tvář přehrady je tedy komplikované,“ podotkl Kratochvíl s tím, že celý projekt je teprve u svého zrodu a finální cenu je proto těžké odhadovat.
Radní ale rozhodně není jediný, komu se vzhled areálu vodní nádrže nelíbí. „Samotná příroda a voda jsou super, ale stavby okolo vypadají hrozně. Nejlepší by bylo stánky strhnout a postavit nové, všechny navržené ve stejném stylu,“ zhodnotila vzhled lokality tamní obyvatelka Žaneta Nevoralová.
Na potřebu investic v přehradní oblasti poukazuje i Milada Šťastná, vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. „Město turistického potenciálu sice využívá, ale ne naplno. Tím nemyslím, že musí nutně začít stavět nové budovy, stačilo by pouze opravit to, co už na přehradě je,“ prohlásila.
Boj se sinicemi pokračuje
Ostatně kromě řešení dopravy se město za uplynulou dekádu pustilo i do odlišného zvelebování turistické destinace. Před sedmi lety za 21 milionů vybavilo Rakoveckou zátoku, Sokolské koupaliště, Rokli a Kozí horku novými veřejnými záchody a převlékárnami.
Na seznamu hotových položek jsou i dětská hřiště, betonové stoly pro stolní tenis, instalace nízkých lanových překážek či venkovní posilovna. V návaznosti na to v roce 2016 vyrostly na plážích přehrady tři grilovací místa. Dnes už je grillpointů, na nichž si lidé mohou připravit jídlo nebo rozdělat oheň, devět.
Tajemství přehrad: Brněnský Prýgl postavili jedním jeřábem a se dvěma míchačkami |
Zvelebování „Prýglu“ má svůj opodstatněný důvod. Návštěvnost se totiž zvyšuje s každou sezonou, nicméně i tu letošní v půlce prázdnin rekreantům znepříjemnil vysoký výskyt sinic.
Historie dlouhodobé války za kvalitu tamní vody se táhne od roku 2009 a Jihomoravský kraj, Brno a Povodí Moravy do ní už investovaly přibližně 200 milionů korun. Snaha se vyplácí. Naposledy hygienici koupání v přehradě zakázali před třemi lety, od té doby se stav vody opět zlepšuje.
„Cílem projektu je dosáhnout rovnovážných podmínek v přehradě. Peníze nemíří na její vyčištění, ale na dlouhodobou úpravu poměrů v nádrži v létě, kdy se sinice nejvíce šíří z důvodu stále velmi vysokého množství odpadních vod, které tam přitékají,“ vysvětlil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Všechna opatření – ať už jde o těžbu sedimentů ze dna nádrže, nebo třeba aerační a míchací věže, které mají za úkol okysličovat vodu – tak cílí na uzdravení poškozeného vodního ekosystému.
Modernizace lodních zastávek
Fakt, že o letní dny strávené na „čisté a zábavné“ přehradě má zájem stále více lidí, potvrzuje i brněnský dopravní podnik. V letošní výroční 75. plavební sezoně jeho lodě svezly 286 tisíc cestujících, což je nejvíce za posledních čtyřicet let.
I městský dopravce spřádá plány pro další léta a chce pokračovat v modernizaci lodních zastávek Pod Trnůvkou a ve Veverské Bítýšce. „Budou bezbariérové, vybavené lavičkami a přístřeškem, zkrátka atraktivnější a pohodlnější pro cestující,“ slíbil generální ředitel podniku Miloš Havránek s tím, že práce začnou v příštích dvou letech.
A lpí se i na bezpečnosti zóny, kde se pohybují davy lidí. Zhruba do poloviny roku 2023 má být proto hotové nové zázemí pro policejní potápěče a hasiče. Původní budova ze 70. let přestala jejich potřebám vyhovovat, město ji tak nechalo na konci září zbourat.
Moderní stanice vyjde na zhruba 200 milionů, její prostory nabídnou i místo pro školení a ubytování.
