„Byť velmi dobře chápeme některé důvody nesouhlasu, jsme toho názoru, že postup Jihomoravského kraje nebyl nezákonný ani nešlo o obcházení pravidel,“ prohlásil soudce David Raus.
Územní studie, která zvolila jako nejlepší variantu právě tu bystrckou, byla podle soudu připravena komplexně. Na začátku procesu se zabývala i variantou R43 vedenou skrze Boskovickou brázdu, tedy dál na západ od Brna. Celkem logicky se pak ale v dalších krocích vyřadila.
„Sice skutečně obcházela obydlené území, ale zároveň je evidentní, že nelze realizovat komunikaci takového významu bez toho, aby nebyli zasaženi žádní obyvatelé území. Byť je šetrnější k některým částem Brna, zejména Bystrci, k většině Brna je naopak lepší právě bystrcká varianta,“ doplnil soudce.
Podle soudu převažuje dopravní účinnost R43, která odvede větší část dopravy z velké části Brna na tuto novou silnici. To by se v případě trasy Boskovickou brázdou nestalo.
„Jsme tak toho názoru, že je potřeba hledat rovnováhu mezi veřejným zájmem, čímž může být tato dopravní účinnost při zvolené variantě, a na druhé straně ochranou přírody a lidí, což by byla ta druhá trasa,“ řekl Raus. Už minulý týden u soudu zaznělo, že detailní opatření, jako jsou například protihlukové stěny, se musí řešit v dalších stupních přípravy.
R43 se může dál připravovat
O trase R43 přes Bystrc rozhodli loni na podzim krajští politici, když schválili aktualizaci Zásad územního rozvoje, laicky řečeno krajský územní plán.
Už tehdy jihomoravské hejtmanství počítalo s tím, že odpůrci této trasy podají žalobu. Stejně tak si krajský radní pro územní plánování Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu) myslí, že se proti dnešnímu rozsudku kritici odvolají, respektive podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. To se stalo už v roce 2012.
„Hitlerova dálnice“ má dodnes stopy v krajině |
Právní zástupce kritiků Pavel Černý podání odvolání nepopřel. „Předpokládám, že alespoň někteří navrhovatelé chtít podat kasační stížnost,“ doplnil. Jemu samotnému přijde rozhodnutí soudu rozporuplné. „Nelze interpretovat jinak, než že soud uvěřil ve správnost podkladů, ze kterých se vycházelo při výběru trasy,“ poznamenal.
Už přímo z úst soudce Rause zaznělo, že cesta ke stavbě bude ještě komplikovaná, protože kritici mohou podávat připomínky v územním či stavebním řízení.
„Je to tak, své námitky budou moci uplatňovat. Pro nás jako Jihomoravský kraj je však důležité, že silnice má potvrzenou trasu a může se dál připravovat,“ doplnil radní Maleček.
Redakční poznámkaPro zjednodušení textu využíváme pro silnici označení zkratkou R43, i když si uvědomujeme, že je dnes již nepřesné. Na druhou stranu je široce zaužívané a pro orientaci snazší.Toto označení totiž nesla plánovaná komunikace od samého počátku, protože se o ní uvažovalo jako o rychlostní silnici R43. Když byly v roce 2016 všechny rychlostní silnice úředně změněny na dálnice, začalo se o komunikaci hovořit jako o dálnici D43. V roce 2019 ovšem přišla vláda s tím, že mezi Brnem a Moravskou Třebovou nebude potřeba přímo dálnice, ale postačí nová kapacitní silnice I. třídy, kterou silničáři začali nazývat zkratkou S43, potažmo I/43. To však může být značně matoucí kvůli dnes existující silnici I. třídy číslo 43 (I/43) mezi Brnem a Svitavami. A aby těch označení nebylo málo, ŘSD podle letos v dubnu vydaného dokumentu „Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2050“ plánuje změnit číslo chystané kapacitní silnice na I/73. |