Továrna na zázraky. O brněnské hvězdárně vznikl film s astronomem Grygarem

Cíl všech nadšenců, kteří se zajímají o tajemství vesmíru, slaví deset let od přeměny v moderní instituci. Hvězdárna a planetárium Brno při té příležitosti vypustila do světa film, v němž ztvárnil astronauta herec, architekt a hlavní tvář pořadu Šumná města David Vávra. Zajímavosti hvězdárny přiblíží astronom Jiří Grygar. V pořadu se objeví i představitel skutečného československého astronauta Vladimíra Remka.

Historie brněnské hvězdárny sahá až do padesátých let minulého století. Moderní šmrnc a vědecko-populární zázemí jí ale dodala až rekonstrukce před deseti lety. Od listopadu 2011 jí nejen tamní zaměstnanci přezdívají Továrna na zázraky. 

Rekonstrukce celé budovy vyšla na skoro 100 milionů korun. Dalších zhruba 90 milionů spolkl digitální projekční systém. Za deset let uvedlo planetárium 52 premiér naučných pořadů, dohromady se do budovy podívalo téměř 1,3 milionu návštěvníků. 

Tým Jiřího Duška, ředitele hvězdárny, se řídí třemi zásadami. „Za prvé, podáváme seriózní informace, ale nebereme se smrtelně vážně. Za druhé, kráse se nesmí ustupovat a krása něco stojí. A za třetí, žádné dogma u nás není dogma,“ vyjmenoval „velitel stroje na zázraky“, jak sám sobě Dušek říká.

O vyhlášené instituci nyní vznikl krátký film, v němž roli žasnoucího astronauta sehrál David Vávra, spoluautor a zasvěcený průvodce  televizního seriálu Šumná města. Ve snímku vystupuje i známý český astronom Jiří Grygar, který hraje sám sebe a v zemi patří ke špičce svého oboru.

„Když jsme přemýšleli, jak pojmeme naše oslavy, napadlo nás vytvořit dokument o kráse naší budovy. Oslovili jsme tudíž autorský tým, který se proslavil cyklem o šumných městech. Osobně výsledek považuji za velmi šumný,“ poodhalil Dušek. 

„Dává Brnu image města, kde se daří vědě“

Režisérem patnáctiminutového snímku je Radovan Lipus. V dalších rolích se jako Večernice představí Jana Banášová a jako mladý Vladimír Remek Vojtěch Groszmann. 

„Z Hvězdárny a planetária Brno se stala jedna z nejmoderněji vybavených institucí svého druhu v Evropě, která poskytuje skvělé zázemí amatérským astronomům i popularizátorům přírodních věd a na vzrušující výpravy do makro i mikrokosmu zve všechny malé i velké fanoušky. Pomáhá tak Brnu budovat image města, kde se daří kreativitě, imaginaci a díky tomu i vědě,“ ocenila brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Velké plány má Hvězdárna a planetárium Brno i do budoucnosti. Aktuálně se dokončuje rozsáhlá rekonstrukce dvojice kopulí z roku 1954. Úpravou projde palouček kolem ztroskotaného létajícího talíře, vysazují se tam třeba stromy. Obnovit se má i hraniční kámen města Brna z poloviny 19. století. 

V příštím roce zřejmě vznikne nová expozice v sále exploratoria. Chystají se premiéry v digitáriu nebo nafouknutí dalších modelů vesmírných těles. 

Už dříve se na Kraví horu přišli lidé podívat na nasvětlený Lunalón, Teralónu či Marsmeloun, tedy obří modely Měsíce, Země a Marsu.

Deset let hvězdárny ve vesmírných souvislostech

• Od listopadu 2011 do listopadu 2021 planeta Země uletěla na dráze kolem Slunce zhruba 9,3 miliardy kilometrů. 
• Díky termonukleárním reakcím „zhublo“ Slunce o 1 trilion kilogramů, což je ale s ohledem na jeho obří rozměry i hmotnost zanedbatelně málo. 
• Zpráva o otevření Hvězdárny a planetária Brno za deset roků doletěla rychlostí světla hned k několika hvězdám: našemu Slunci, systému alfa Centauri, Barnardově hvězdě, dvojitému hnědému trpaslíku Luhman 16, hnědému trpaslíku WISE 0855−0714, červenému trpaslíku Wolf 359, červenému trpaslíku Lalande 21185, hvězdě Sírius z Velkého psa, binárnímu systému Luyten 726-8 a ve vzdálenosti 9,7 světelného roku i hvězdě Ross 154 ze souhvězdí Střelce.