Zhruba v polovině prosince se ve všech jihomoravských okresních městech sejdou zastupitelé a finálně rozhodnou, do čeho v příštích letech investují veřejné peníze. Nicméně stejně jako loni se ve výdajích musejí držet při zemi.
V Břeclavi se v rozpočtu už třetí rok v řadě jako stěžejní investice objevuje úprava přednádražního prostoru. Ta měla bezprostředně navázat na rekonstrukci nádražní budovy, kterou přitom Správa železnic dokončila už téměř před dvěma lety. Jenže začátek stavby v režii města se stále posouvá.
„Je to velmi komplikovaný projekt. I naše projektanty zasáhl covid, tím se prodloužily termíny pro zisk vyjádření od dotčených orgánů. Komplikace nastaly i kvůli inženýrským sítím,“ naznačil starosta Břeclavi Svatopluk Pěček (ANO), že zmapovat sítě pod povrchem je skoro sisyfovský úkol.
Slibuje ale, že příští rok se s pracemi před nádražím skutečně začne. „Neříkám, že zvládneme celý projekt, ale určitě začneme. Peníze na to vyčleněné máme,“ říká.
Dalšími výraznými akcemi je pokračování rekonstrukce domova seniorů a také školní hřiště u Základní školy Kupkova v Sovadinově ulici.
Málo peněz z daní a dražší energie i odpady
Nejen v Břeclavi museli rozpočtáři dobře promýšlet, jak stěžejní dokument města sestavit. Zohlednit bylo třeba zejména očekávané dopady daňového balíčku, na němž se podepsal covid. Obce počítají s nižším příjmem ze sdílených daní, mezi něž patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmu.
Vláda totiž značnou část z balíčku rozděluje v kompenzacích pro podnikatele. Jen dopad nejnovějšího bonusu na veřejné finance bude od 22. listopadu do konce ledna příštího roku celorepublikově 0,6 miliardy na rozpočty obcí a 0,2 miliardy korun na rozpočty krajů.
I kvůli tomu ve Znojmě hodlají hospodařit nestandardně. „Stejně jako v loňském roce chceme využít pravidla rozpočtového provizoria. Poté, co získáme přesnější informace o daňových příjmech od státu v roce 2022 a díky tomu pak i přesnější data o příjmové i výdajové stránce rozpočtu, bude zastupitelstvu předložen ke schválení návrh rozpočtu města na rok 2022,“ uvedla mluvčí radnice Soňa Bystřická.
Znojmo je přitom z větších měst samotné, které se k tomuto kroku uchyluje. „My provizorium nechceme. To vždycky komplikuje život,“ míní břeclavský starosta Pěček.
Faktem však je, že covid není jediným faktorem, který tvorbu rozpočtu znesnadňuje. Města se při jeho sestavování musejí vypořádat také s již zmíněným zdražováním energií.
Podle průzkumu Sdružení místních samospráv, do kterého se zapojilo 700 obcí z celé republiky, zastupitelé nejčastěji předpokládají, že jim výdaje za energie stoupnou v rozmezí 15 až 30 procent.
V Blansku tuší, že se rozpočet bude muset rostoucím cenám energie v následujících měsících přizpůsobit. „Sestavovali jsme ho v létě, kdy zvraty na trhu s energiemi nikdo neočekával. Zareagujeme, až budeme znát reálné dopady, předpokládám, že nejdříve na jaře roku 2022, či v jeho průběhu,“ říká mluvčí města Pavla Komárková.
Ovšem nejde jen o ceny elektrické energie. „Zvyšují se i ostatní výdaje, například na dopravní obslužnost, nakládání s odpady, roste cena za světelný bod, cena za materiál a služby,“ vyjmenoval mluvčí Vyškova Michal Kočí, co všechno ovlivňuje sumu, se kterou města mohou hospodařit.
Peníze do sportu i do škol
Nejen proto je vyškovský návrh rozpočtu sestavený jako schodkový, přičemž schodek přesahující 69 milionů mají pokrýt úspory z letošního roku a minulých let. Ve Vyškově se počítá s rekonstrukcí Sokolského hřiště, kde vznikne dvousetmetrový běžecký ovál, víceúčelová plocha, moderní zázemí i rozšířené parkoviště.
V příštím roce se má připravit projektová dokumentace obnovy Nového zámku i nové scény Besedního domu. Místní potěší oprava silnice a chodníků v Puškinově ulici za 7,4 milionu.
V příštím roce Vyškov plánuje připravit projektovou dokumentaci nové scény Besedního domu.
V Blansku zainvestují do dokončení přístavby Základní školy TGM. Projekt za 86 milionů, placený plně městem, začal už letos. Revitalizace se dočká náměstí Republiky a začne také obnova rekreační oblasti Palava.
Dělníci se pustí i do obnovy podzámčí i zámeckého parku, v plánu je přístavba blanenského kina, revitalizace městských bytových domů, oprava Mateřské školy v Divišově ulici a dalších budov základních škol nebo nové investice na Sportovním ostrově.
V Hodoníně se v rozpočtu musí počítat i s následky, které za sebou zanechalo červnové tornádo. „Mezi největší investiční akce příštího roku bude patřit také zateplení včetně rekuperace Základní školy U Červených domků za 36 milionů korun. Škola byla poznamenána tornádem, experti škody vyčíslili na zhruba 43 milionů,“ upozornil mluvčí města Josef Horníček.
I do dalších škol se bude investovat, a to dvacetimilionovou částkou. Vůbec největší akcí příštího roku se ale v Hodoníně stane revitalizace bytového domu Pastelka za 71 milionů a dále pak vybudování Domu přírody.
Brno minus tři miliardyRadní v Brně navrhují na příští rok rozpočet s příjmy 14,5 miliardy a výdaji 17,2 miliardy korun, na investice by mělo jít šest miliard. „Rozdíl pokryjí nedočerpané peníze z letošního roku, prodej majetku a případně plánovaný až třímiliardový úvěr,“ řekla šéfka finančního výboru Andrea Pazderová. Město zatím nepočítá s prodejem Technologického parku, ale plánuje asi za miliardu prodat nevyužité pozemky a budovy. Navýšení příjmů zhruba o dvě miliardy oproti letošku očekávají s ohledem na změnu rozpočtového určení daní a dobrý výběr daní. Mezi významné investice patří například prodloužení tramvajové tratě z Osové ke kampusu, další část velkého městského okruhu, stavba multifunkční haly nebo koncertního sálu pro filharmoniky a dostavba kanalizace. (ČTK) |
