Na internetu viděl kreslené plačící oko. Líbilo se mu, koupil pár tužek a zkusil ho taky ztvárnit. Chytlo ho to a dnes u svých kreseb pětatřicetiletý Vojtěch Šebela ze Znojma s chutí relaxuje. „Na realistických portrétech je klíčový výraz tváře a očí. Každý se totiž nejprve podívá do očí,“ vysvětluje.
Naposledy oslnil portrétem zpěváka Karla Gotta, kterého ztvárnil už podruhé. Chtěl vidět progres, který za dobu, co kreslí, udělal. Portrét tvořil asi 50 hodin a jako vždy mu daly nejvíc zabrat oči.
Šebela vystudoval střední průmyslovou školu v Brně a pracuje u justiční stráže Okresního soudu ve Znojmě. Proč si nezvolil nějakou uměleckou školu, vysvětluje jednoduše.
„V té době jsem nevěděl, že nějaké tužky existují, kreslím teprve tři roky,“ směje se. Nelituje však. Ani o různé umělecké kurzy zájem nemá. „Každému stejně sedne něco jiného a nakonec si to dělá podle svého,“ zdůvodňuje.
Malý formát, velká chyba
Ani výtvarný kroužek jako dítě nenavštěvoval. „Je pravda, že kreslení mi vyloženě problém na škole nedělalo, ale toť vše. Měl jsem prostě jiné zájmy a koníčky. Ale lepší později, než nikdy. Jsem rád, že jsem kreslení objevil,“ popisuje kreslíř, který kromě papírů má ve výbavě hodně druhů tužek, gum, různé štětce, nadrcený grafit, uhel, vatu, roztírátka, pravítka a další pomůcky. Jak říká, je radost to kombinovat.
Jeho nejdetailnější kresbou byla znojemská rotunda sv. Kateřiny. Náročné jsou portréty, zvlášť pokud je na fotce víc lidí, a kupodivu malé formáty.
„Právě na malých formátech jde každá chyba vidět víc, protože zde rozhodují zlomky milimetrů. Moje oblíbené jsou samozřejmě všechny,“ usmívá se.
Ne všechny kresby se povedou úplně podle představ. „Chyby určitě dělám jako každý. Nejednou jsem špatně zaměřil kresbu a po pár večerech a dosti hodinách jsem ji mohl hodit do koše. Ale chybami se člověk učí,“ potvrzuje Šebela, který se o podobě nové kresby rozhoduje jen podle samotné nálady.
„Snažím se, abych vždy viděl v nové kresbě nové výzvy. Rád kreslím detaily, dalo by se říct, že čím víc cihel a vrásek, tím se na to těším víc,“ odtajňuje.
Na barvy si zatím netroufá
Laik těžko chápe, čím to, že jeho portréty vypadají tak realisticky. Čistě stínováním to není, to je jen součást celého procesu. „Základ je vše přesně zaměřit, nespěchat a dát si na tom záležet. A pak správně kombinovat materiál a jít krůček po krůčku,“ líčí.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé jižní Moravy. |
Počet hodin, které obraz zabere, se hodně odvíjí od referenční fotografie. Čím detailnější je, tím kreslení trvá déle. Ale vždy jsou to řádově desítky hodin.
Při prohlížení práce Vojtěcha Šebely si člověk nemůže nevšimnout, že chybí barevné obrázky. „Do barev se zatím nepouštím. Je to velké umění namíchat správné odstíny barev tak, aby třeba portrét vypadal opravdu realisticky. Určitě to ale jednou vyzkouším,“ slibuje.
Umělec samouk zatím svoje práce zveřejňuje jen na svých facebookových stránkách. Jednou by rád uspořádal výstavu. „Zatím však cítím, že ze sebe mohu dostat ještě víc, takže na výstavu je ještě čas,“ uzavírá.
