Někdo přes internet, jiný klasicky tužkou na papír. Loni za šest jarních týdnů Jihomoravané absolvovali povinné sčítání lidu, nyní Český statistický úřad přináší první výsledky. A ze základních faktů plyne řada zajímavostí právě ve vztahu k jižní Moravě.
Hlavní číslo zní 1 197 731 – tedy počet zdejších obyvatel. Sčítání se konalo po deseti letech a za tu dobu vzrostl o více než 34 tisíc lidí. Pro představu, to je víc než jedno celé Znojmo. Setrvalý nárůst odráží hlavně příležitosti, které kraj nabízí, zejména dostupnou práci a vyšší mzdy. Průměrná měsíční výplata v kraji je 36 852 korun, což je po Praze a Středočeském kraji nejvíc.
Specifickou roli samozřejmě hraje Brno, kam mnoho mladých přichází studovat i z jiných krajů či zemí a často zde zůstávají. A také se tu dobře rozvíjejí některé ekonomické obory, jež přitahují zájemce na českém i mezinárodním trhu práce.
„Je to již dlouhodobější trend a velmi pravděpodobně bude pokračovat i v další dekádě. Berme ho už spíš jako fakt, na který se potřebujeme adaptovat, zejména s ohledem na společenskou infrastrukturu – dopravu, školy, služby,“ poznamenává sociolog Martin Kreidl z brněnské Masarykovy univerzity.
Co do počtu lidí, panují mezi kraji až propastné rozdíly. Téměř polovina všech obyvatel žije ve čtyřech ze čtrnácti – kromě jižní Moravy v Praze, ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Posilují se tak populační nerovnosti.
Jak tento fakt kopíruje strukturu ekonomických a jiných příležitostí, je vidět na úrovni krajů a ještě lépe okresů a obcí. „Zejména ty, které jsou daleko od větších měst, ztrácí obyvatelstvo extrémně rychle,“ uvádí Kreidl. Podle posledních čísel se lidé nejčastěji stěhují na Brněnsko; jen za prvních devět měsíců loňského roku tam zamířilo 1 420 obyvatel.
Stáří je třeba si hýčkat
Kraj se musí adaptovat, zejména ve zdravotní a sociální sféře, také na faktor stárnutí. Průměrný věk Jihomoravanů je 42 let, za poslední dekádu zestárli o téměř dva roky. Od roku 1991 pak průměrný věk stoupl o sedm let.
42,4 roku je průměrný věk, před dekádou to bylo o dva roky méně. 1,198 milionu lidí žije v kraji, tedy o 34 tisíc víc než před deseti lety. 21,8 procenta je podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. |
Sociologové to berou jako zavazující, ale samozřejmě i radostné zjištění. „Je to pozitivní, protože neumíráme a dožíváme se vyššího věku. A to i přes facky, jako je covid, který má vliv na průměrná čísla naděje dožití. Ale to je brzda, kterou se – jak všichni doufáme – velmi brzy podaří zvrátit a budeme pokračovat v rostoucím trendu,“ přeje si Lucie Vidovičová, jež se na Masarykově univerzitě zabývá sociologií stárnutí.
Tempo může zbrzdit i ekonomická krize, naopak akceleraci dodá pokračující příklon k zdravému životnímu stylu, péči o sebe i častějším preventivním prohlídkám. Byť realita u mnohých pokulhává. „Je strašně zajímavé, že i když neděláme všechno, co bychom měli, stejně nám čísla rostou. Ano, máme kvalitní zdravotnictví, ale je v tom i nějaké ‚kouzlo‘, kterému úplně nerozumíme, protože růst zaznamenává i subsaharská Afrika, kde tak dobrá péče není k dispozici,“ poukazuje Vidovičová.
Vliv má i genetika, životní prostředí nebo sociální nerovnosti. „Je to o přítomnosti informací, schopnosti s nimi pracovat, ale to, že si koupíte zdravou stravu, trošku záleží i na vaší peněžence a na vzdělání,“ dodává a doporučuje stáří si pohýčkat.
„Senioři budoucnosti jsme my, a ne ta babička na zastávce. Stáří bychom si měli obejmout a najít v něm radost,“ míní expertka.
Víc chytrých hlav
Jižní Morava má i vyšší podíl vysokoškoláků – necelých dvaadvacet procent (český průměr čítá necelých devatenáct), což je samozřejmě velmi specifický efekt vysokých škol v Brně, ale i struktury nabídky zaměstnání. „Zcela zřetelně zde dochází k vysoké koncentraci lidského potenciálu a kreativity i produktivity,“ má jasno Kreidl.
Pět procent lidí v Česku se přihlásilo k moravské národnosti (skoro 360 tisíc) a časté je i uvádění kombinace česká – moravská (téměř 180 tisíc), čímž patrioti ve výsledku o 20 tisíc posílili. „Navzdory všem tlakům a klackům pod nohama tu stále jsme. My, kteří se hlásíme k Moravě,“ pochvaluje si čísla Moravské zemské hnutí.
Kreidl v nich ale vidí spíš praktickou stránku věci. „Mimo jiné za tím může být i migrace. Sám jsem si nebyl jistý, jakou národnost vyplnit pro své děti, které se narodily v Plzni a ve velmi raném věku se přesunuly do Brna. Napsal jsem jim tam oboje,“ uzavírá vlastní zkušeností.
V kraji žijí i necelá čtyři procenta cizinců – o něco méně, než je republikový průměr. Celkem jich na jižní Moravě bydlí 46 tisíc, což je o deset tisíc víc než v roce 2011. Nejčastěji Ukrajinci, Slováci a Vietnamci.
