Mikroregion Vysokomýtsko má od 1. ledna již 30 členských obcí. Nově se rozrostl o Choceň, Bošín a Újezd u Chocně, které se rozhodly zapojit do společných aktivit tohoto dobrovolného svazku obcí.
Vstup Chocně do Mikroregionu je přelomový. „Za poslední tři roky intenzivně spolupracujeme, naše města jsou deset minut jízdy autem, řešíme podobné problémy. Mikroregion Vysokomýtska je dobrou platformou, jak naši spolupráci ještě více potvrdit,“ řekl starosta Chocně Jan Ropek.
Proč vlastně Choceň tak dlouho otálela? Historické souvislosti praví, že když vznikaly obce třetího typu, tedy takzvané obce s rozšířenou působností, řešilo se, zda i Choceň bude mezi tyto obce zařazena. Nestalo se. Sousední Vysoké Mýto ovšem toto privilegium dostalo.
„Nastolilo to v těch dobách jakousi rivalitu, ne snad nepřátelskou, ale něco ve stylu Pardubice – Hradec Králové,“ řekl starosta Vysokého Mýta a předseda Mikroregionu Vysokomýtska František Jiraský.
Několik předcházejících starostů Chocně na vstup do Mikroregionu neslyšelo. Například za dlouholetého starostování Jiřího Čulíka nebylo město členem žádného svazku.
„Pohled z 90. let je za zenitem. S obcemi, které v Mikroregionu jsou, spolupracujeme, můžeme jim takto podat pomocnou ruku,“ řekl Ropek.
Členské obce Mikroregionu VysokomýtskoBošín, Bučina, České Heřmanice, Dobříkov, Džbánov, Choceň, Javorník, Koldín, Leština, Mostek, Nasavrky, Nové Hrady, Oucmanice, Podlesí, Pustina, Radhošť, Slatina, Sruby, Sudslava, Svatý Jiří, Tisová, Týnišťko, Újezd u Chocně, Vinary, Vraclav, Vračovice-Orlov, Vysoké Mýto, Zálší, Zámrsk a Zářecká Lhota |
Jistou logiku ovšem vyhraněný postoj Ropkových předchůdců měl. Pokud je město členem pěti podobných svazků a všude platí nějaký členský příspěvek, může být pro obec účast nevýhodná.
„Netratíme na tom. Navíc má podle mého účast v Mikroregionu také významnou společenskou funkci. Dneska se vlastně jinak se starosty nepotkáme. V době covidu to platí dvojnásob. Obce se navíc druží i navzájem, v době před covidem například pořádaly ples nebo sportovní hry. Ty se bohužel v posledních dvou letech kvůli covidu konat nemohly. Přes Mikroregion tečou peníze do jeho členských obcí. Navíc to slouží k utužování sounáležitosti s obcemi,“ řekl Jiraský.
Prvním výsledkem spolupráce s novými členy jsou kalendáře s fotografiemi dotčených obcí, ty stolní byly i po dotisku rozebrány.
Diskuse proběhla nad změnou názvu, kterou vedli zastupitelé Chocně. Mezi nimi zazněl názor, zda by se neměl vstup Chocně zohlednit. „Jsem choceňský patriot, ale nepovažuju změnu názvu za důležitou. Gros je ve spolupráci mezi obcemi. Vstupujeme po letech do zavedené organizace, není důvod požadovat něco takového,“ řekl Ropek.
Mikroregion Vysokomýtsko napomáhá rozvoji obcí a regionu především společnými projekty spolufinancovanými ze státních a krajských dotací, z nichž mohou tato sdružení obcí čerpat.
„Naposledy se nám podařilo získat více než čtyřapůlmilionovou dotaci, díky níž jsme v uplynulém roce pořídili elektronické úřední desky a letos vytvoříme nové webové stránky Mikroregionu a některých obcí,“ řekl Jiraský.
Mikroregion každoročně čerpá, vyjma pandemických roků 2020 a 2021, krajské dotace z Programu obnovy venkova. Ty se pohybují mezi 250 až 450 tisíci korunami. Takto už získal celkem přes 6 milionů korun, které byly použity například na pořízení herních prvků na dětská hřiště, úpravu veřejného prostranství i na opravu památek.
