Hlavní tahy na jihu Moravy vedou žebříčky vytížení, úleva je v nedohlednu

Téměř 77 tisíc aut denně projede po dálnici D1 v brněnském úseku mezi sjezdy na D2 a silnici první třídy na Vídeň. Z nejnovějších dat sčítání dopravy Ředitelství silnic a dálnic vyplývá, že jde o nejzatíženější dálniční úsek se čtyřmi pruhy v Česku a stříbro drží v případě těžké kamionové dopravy.

V nelichotivém žebříčku ovšem jižní Morava „bodovala“ i v dalších kategoriích, což se na stavu dopravních tahů jednoznačně podepisuje.

Kvůli enormnímu zatížení brněnského úseku D1 jej Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce už brzy rozšířit na šest pruhů, jak je tomu u Prahy, kde dnes projede vůbec nejvíce aut v Česku. V tuto chvíli už mají silničáři stavební povolení, do práce se v ideálním případě pustí už na podzim. 

„Chceme postupovat podobně jako u velké modernizace D1. Jízdní pásy ovšem budou o 50 až 75 centimetrů širší, aby se řidiči nebáli vjíždět do levého pruhu,“ podotkl šéf brněnské pobočky ŘSD David Fiala.

I tak lze ale podle něj očekávat obtíže minimálně v době největšího provozu. Ten se přitom neustále zvyšuje. Dnes tudy míří o sedm tisíc aut denně více než v roce 2016, kdy se doprava sčítala naposledy.

Silničáři slibují, že se průjezdnost po dálnici kolem Brna výrazně zlepší. A to v roce 2025, kdy kromě dálnice plánují dokončit úpravy kritických bodů na severním výjezdu z města – silnici I/43, což je pro změnu „jednička ve vytíženosti“ v kategorii komunikací první třídy.

Mimoúrovňové křižovatky uleví Kuřimi

Doprava ve čtyřpruhu, který vede kolem hypermarketu Globus, je ještě relativně plynulá. Jakmile se ale provoz zúží do jednoho pruhu v každém směru, stojí tady řidiči ve špičkách dlouhé kolony. Podobná situace je i v opačném směru, ještě o několik kilometrů severněji, kvůli odbočení u Kuřimi a v Lipůvce. 

„Stav je tady setrvale špatný už delší dobu. Dříve se kolony tvořily ve špičkách jen v pátek, poslední roky je to každý všední den odpoledne,“ přiblížil starosta Kuřimi Drago Sukalovský (STAN).

Jihomoravská silniční nej

Všechna auta

• 1. místo v ČR – dálnice: úsek D1 mezi napojením na D2 a silnici I/52 – 76,5 tisíce aut denně 
• 1. místo v ČR – silnice I. třídy: silnice I/43 na severním příjezdu do Brna – 55 tisíc aut denně
• 3. místo v ČR – silnice II. třídy: silnice II/640, tedy ulice Hradecká v Králově Poli – 29 tisíc aut denně 

Kamiony 

• 2. místo v ČR – dálnice: úsek D1 mezi napojením na D2 a silnici I/52 – 22 tisíc kamionů denně 
• 1. místo v ČR – silnice I. třídy: silnice I/52 na jižním výjezdu z Brna u Modřic – 10,5 tisíce denně 
• 3. místo v ČR – silnice II. třídy: silnice II/374, tedy Černovická ulice v Brně – 3,8 tisíce denně

ŘSD proto u Kuřimi už čtyři roky plánuje dvě mimoúrovňové křižovatky a jednu v Lipůvce, které by tato kritická místa pomohly zlepšit. Letos chtějí silničáři získat stavební povolení, aby se v roce 2024 mohlo začít. To je dokonce o rok dříve, než se původně plánovalo.

„Jde sice o tři místa, ale bude to jedna stavba. Musíme ji tak rozplánovat na etapy, které na sebe bezprostředně navážou, aby bylo omezení co nejkratší a zároveň se zachoval provoz,“ doplnil Fiala.

Termín ještě mohou narušit možné stížnosti. Úřady i soudy už řešily několik námitek místních spolků.

Velký zápřah i mimo Brno

Je logické, že do Brna jako krajského města se stahuje velké množství dopravy. Kromě zmíněného úseku D1 nebo tahu na sever bere jihomoravská metropole prvenství v kategorii kamionů na velmi zatížené jižní výpadovce kolem Modřic. Velký počet těžkých aut ŘSD napočítalo i v Černovické ulici v Brně, tedy nedaleko velké průmyslové zóny na jihu města.

Ze statistik lze ovšem také vyčíst, jak tisíce aut přibývají na dalších silnicích v regionu, které nejsou přímo navázané na Brno. Takovým případem je třeba silnice z Blanska na sever, která obchází stávající obce. Na prvním hotovém úseku kolem Ráječka narostl počet aut za šest let o dva tisíce na celkových více než 12 tisíc. Pro navazující Rájec-Jestřebí je tak doprava čím dál větší zátěží.

Zhruba rok už se tady ale staví nový obchvat, který většinu obytné zástavby před auty ochrání.

„Nemám informace, že by se tato stavba jakkoli zdržovala. Jedeme dál podle harmonogramu,“ sdělil Roman Hanák, šéf Správy a údržby silnic a krajský exnáměstek pro dopravu za ČSSD. Už na konci roku se tak řidiči projedou po novém „koberci“.

Ještě větší nárůst než na Blanensku zaznamenali silničáři u Znojma, kde okolní obce trpí nedokončeným obchvatem města. Mnoho šoférů si totiž vlastní trasu plánuje právě přes ně, aby nemuselo do zasekaného centra Znojma.

Například Kuchařovice, kde narostla od roku 2016 denní zátěž dokonce o polovinu, trápí nejen nadměrný počet aut, ale i jejich vysoká rychlost. Plánují tak úsekové měření.

„Nejde donekonečna čekat s rukama v klíně a doufat, že se stane zázrak – že naší obcí projedou disciplinovaní řidiči, nebo že na přebujelou dopravu dohlídne policie,“ řekla už dříve MF DNES starostka Marcela Mašejová (za STAN).

Čím dál větší počet aut i těžkých kamionů se také snaží vyhýbat placeným úsekům a využívá krajské silnice, jako je ta paralelní s dálnicí D1 na Vyškov nebo D2 na Bratislavu. Krajské tahy se kvůli tomu rychleji ničí, a tak hejtmanství některé vybrané trasy osazuje zákazovými značkami pro tranzit.