Komplexní centrum onkologické péče ve Fakultní nemocnici Brno už dva roky používá k léčbě pacientů s leukémií dva preparáty buněčné terapie, nedávno získalo certifikaci pro třetí. A to jako první v republice.
„Buněčná terapie byla za více než dva roky podána téměř třem desítkám pacientů v pokročilé fázi nádorů mízních uzlin nebo leukémií,“ vypočítala mluvčí FN Brno Veronika Plachá.
Díky třetímu léčebnému přípravku, který používá brněnská nemocnice od druhé poloviny loňského roku, se lékaři začali starat o pacienta ze středních Čech. Buněčná terapie pro něj byla nadějí, a to konkrétně ve formě nového typu preparátu.
„Pacient má speciální typ nádoru mízních uzlin, který se jmenuje mantle-cell lymfom, neboli lymfom z plášťových buněk. Je to jeden z vzácnějších typů lymfomů,“ ozřejmila Plachá s tím, že tento typ má často agresivní průběh a výraznou tendenci se pacientům vracet.
Proti mrtvici se stafylokokemNalezení nových a účinnějších léků pro pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou. Přesně to může znamenat objev Martina Toula z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Pro léčbu mrtvice se v současnosti používají dva přístupy. První je mechanický, kdy se krevní sraženina odstraní pomocí katetru, zatímco druhý je biochemický, kdy se tromb rozpustí za pomocí léku. První způsob je náročnější technicky, druhý má limity v účinnosti. Naději aktuálně vědci vkládají do bakterií stafylokoka a jimi produkovaného proteinu stafylokinázy. Stafylokok dokáže lidem způsobit těžko léčitelnou infekci, protože účinně rozbíjí ochrannou bariéru imunitního systému. Ta se velmi podobá krevní sraženině způsobující mrtvici. Toul dokázal, že účinnost takového boje může být vyšší až desettisíckrát, než se původně myslelo. „Testovali jsme proteiny podobné stafylokináze, a potřebovali jsme získat výchozí data, která bychom měli jako základ pro srovnání. Chtěli jsme si předchozí pozorování ověřit v laboratoři. Při ověřování jsme šli více do hloubky a zjistili jsme, že je to s aktivitou stafylokinázy vlastně úplně jinak,“ popsal Toul. Rozložil totiž chování proteinu do několika fází a zjistil, že stačí zlepšit její schopnost rozpouštění. „Vůbec nepotřebujeme stafylokinázu vylepšovat co se týče aktivity rozpouštění, ale stačí se zaměřit na efektivitu jejího navazování, což je snadněji proveditelné,“ zdůraznil Toul. Před zavedením do praxe je však potřeba dalších výzkumů. |
„S lymfomem se pacient léčí už několik let, má za sebou hodně linií chemoterapie, která na čas pomohla, ale pak se lymfom vždy zase vrátil, v těch posledních liniích byla pomoc jen na krátkou dobu, nebo chemoterapie vůbec nezabrala,“ popisuje stav pacienta lékař František Folber, který je vedoucím lékařem Aseptické a transplantační jednotky Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno.
Právě na tomto oddělení podstoupil pacient na přelomu roku odběr vlastních bílých krvinek a po necelém měsíci mu zdravotníci preparát z těchto buněk vyrobený nitrožilně aplikovali. Po dalším měsíci, kdy nemocnici opouštěl, viděl výsledky on i jeho ošetřující lékaři.
„Je zajímavé, jak už po měsíci byly vidět výsledky, i sám pacient si pohmatem všimnul, jak se lymfom zmenšil na polovinu. Laicky by se dalo říct, že my odebereme buňky a výrobce je ‚vycvičí‘ tak, aby uměly poznat a zničit nádorové buňky. Jsou to tedy buňky tomu pacientovi vlastní, které jsou naprogramované tak, aby dokázaly rozpoznat jeden konkrétní znak na nádorových buňkách. A poté jsou schopné tyto nežádoucí buňky zničit,“ doplňuje lékař.
Podle Folbera odpovídají dosažené výsledky léčby buněčnou terapií zkušenostem jejich kolegů v zahraničí.
„Pomůžeme zhruba polovině pacientů a asi třetinu dokážeme dokonce vyléčit. Musíme si uvědomit, že jde o nemocné, kteří nemají žádnou jinou léčebnou možnost. Jsou to pacienti takzvaně ve třetí linii, což znamená, že se standardní chemoterapií je jejich přežití minimální,“ vysvětluje.
Už nyní jsou v přípravě studie současných preparátů na další typy lymfomů nebo k léčbě v časnější fázi nemoci a také další preparáty pro mnohočetný myelom, kdy bude možné pomoci více pacientům s mnohem lepšími výsledky.
FN Brno také zahájila studii k léčbě tímto novým preparátem buněčné terapie pro dětské pacienty s akutní lymfoblastickou leukémií, což je nejčastější nádorové onemocnění u dětí, a agresivními lymfomy. V současné době se lékaři z Kliniky dětské onkologie snaží vybrat vhodné dětské pacienty pro tuto moderní léčbu.
