„Zvolili jsme možná lehce povýšený výraz, hlavně kvůli bohatství, které jsme v hrobě našli,“ řekla antropoložka Eva Vaníčková z laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea. Spolupracovala se sochařem Ondřejem Bílkem.
Několik skupin kostrových hrobů odkrývali archeologové u Mikulovic na Pardubicku v letech 2007 až 2009. Záhy se ukázalo, že pohřebiště je mimořádně bohaté na pohřební výbavu. Výzkum přinesl řadu informací o době kolem roku 2000 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela ve střední Evropě bronzová metalurgie a dálkový obchod.
„V této klíčové době patřilo území dnešních Čech, spojované s takzvanou únětickou archeologickou kulturou, spolu s oblastmi jižní Anglie a jihovýchodního Španělska k nejvyspělejším oblastem evropského kontinentu a jeho tehdejší obyvatelé udávali po několik staletí tón společenskému, hospodářskému a politickému vývoji celé širší střední Evropy,“ uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček.
Důkazem bohatství a dálkového obchodu je právě jantar z Baltu na ženině náhrdelníku. „Jde o naprosto unikátní šperk, který mezi nálezy z této doby nemá obdoby,“ uvedl archeolog Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd. „Radiokarbonové datování provedené v laboratoři v Mannheimu klade hrob do rozmezí let 1880 až 1750 před Kristem,“ doplnil archeolog.
Žena zemřela zhruba v 35 letech, patrně se narodila a žila celý život v okolí Mikulovic, které tehdy podle archeologa nejspíš byly uzlovým bodem na nějaké dálkové obchodní trase. Šlo o drobnější ženu s trochu maskulinními rysy - výraznou bradou a široce posazenýma očima. Kromě náhrdelníku měla také pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice a dvě zlaté záušnice.
Rekonstrukci ženiny podoby, včetně replik všech šperků, bude Akademie věd využívat pro popularizační účely při různých akcích a krátkodobých výstavách.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
