Ve středu poprvé vyslalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) do klíčových míst pyrotechniky, za pár měsíců je vystřídají archeologové. U obou nutných průzkumů se přitom dají očekávat nebývalé nálezy.
Pyrotechnici se budou v trase obchvatu pohybovat zhruba dva roky. Rozhodně přitom nepracují na standardním místě. Za druhé světové války se tu bojovalo o strategický železniční uzel, navíc v sousedství stála továrna Muna, kterou Rusové v roce 1945 vyhodili do vzduchu a uskladněná munice se rozlétla do širokého okolí. Ostatně Lesy ČR její okolí už několik let čistí.
„My jsme asi 400 metrů od hlavního kráteru. Ze zkušenosti víme, že čím dál od továrny, tím méně je střepin, ale zato více velkorážové munice,“ vysvětluje pyrotechnik Petr Dostál.
Očekává nálezy těžkých granátů ráže 152 milimetrů, o nichž ví, že odlétly až 700 metrů daleko a zaryly se do hloubky až jednoho metru pod zem. „Naše obavy o bezpečí dělníků jsou v tomto ohledu opodstatněné,“ zdůvodňuje nezbytnost muničního průzkumu ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala.
Ostatně pyrotechnici budou časem asistovat také při demolicích. V trase obchvatu dnes stojí například i zahradní chatky či vinohrady, které je potřeba odstranit. Zmizí i jediný dům na okraji Břeclavi, v jehož oknech jsou pořád ještě muškáty, a nové místo se hledá také pro cementárnu v areálu společnosti Fosfa.
Vykopávky kousek od Pohanska
Záchranný archeologický výzkum se kvůli kybernetickému útoku na ŘSD o několik týdnů opozdil. Odborníci by tak měli na trasu obchvatu nastoupit do konce roku. Nebudou přitom pracovat daleko od Pohanska, kde je rozsáhlé velkomoravské hradiště z 9. století, a tak se i zde dají očekávat zajímavé objevy.
Do obou „pátracích akcí“ hodlají silničáři vložit přes 80 milionů korun a stejná částka padne na související zemní práce. Pustit se do průzkumů v předstihu dovoluje investorovi fakt, že má už pod kontrolou 85 procent pozemků potřebných pro výstavbu dopravního tahu. Začít se má v roce 2024.
„V tuto chvíli dokončujeme dokumentaci a čeká nás její projednání. Na jaře příštího roku bychom chtěli žádat o stavební povolení a změnu územního rozhodnutí,“ upřesňuje Fiala. Původní podklady jsou totiž patnáct let staré a nyní je potřeba do nich zanést, jak se za ty roky Břeclav proměnila. Obojí chce ŘSD řešit ve sloučeném řízení.
Podle břeclavského starosty Svatopluka Pěčka (ANO) byla příprava silniční spojnice extrémně složitá. Kromě toho, že se museli poprat s požadavky ekologů a zajistit celou řadu kompenzačních opatření, přibyl ještě soudní spor Lichtenštejnů se státem.
A protože v jejich restitučním sumáři se původně objevily také pozemky v trase obchvatu, bylo nezbytné se šlechtickým rodem dojednat, že projektu nezabrání.
„Z jakýchkoli besed či anket mezi našimi občany jasně vyplývá, že obchvat je vždy na prvním místě toho, co chtějí vyřešit. I když není samospasitelný, jistě odlehčí městu především od nákladní dopravy, protože do průmyslových zón auta nemusí jezdit přes centrum,“ věří starosta.
Ve stejném roce jako ten břeclavský by se podle Fialy mohl stavět i obchvat Mikulova, který před rokem a půl přišel o územní rozhodnutí. V tuto chvíli prochází posouzením vlivů na životní prostředí jako součást dálnice D52 od Pohořelic k hranici s Rakouskem.
