Plocha o rozloze 113 tisíc metrů čtverečních v současnosti slouží pro výrobu a skladování. Dělají se tam tvářecí stroje, třeba lisy a buchary. Po přestavbě v místě lidé najdou bydlení, práci, potřebné služby a občanskou vybavenost.
Kromě vlastníků areálu, firmy Šmeral Brno a Elektro Sochor - Šmeral Group, se na proměně bude podílet také město. Uzavřou spolu memorandum o spolupráci, nedávno ho už schválili brněnští radní.
 |
„Společným cílem bude, aby se území využilo co nejefektivněji a aby obě strany další kroky společně koordinovaly,“ vysvětluje primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Oproti původním plánům dojde k úpravě ulic a prostorového uspořádání areálu.
„Za město v území nadále zůstane místo pro novou základní a mateřskou školu a vyhrazené plochy pro sběrnou komunikaci a tramvaj. Uprostřed nové čtvrti vznikne centrální veřejné prostranství,“ popisuje radní pro územní rozvoj Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Nový územní plán, který budou zastupitelé schvalovat tento měsíc, v lokalitě vymezuje plochy pro bydlení, obchody, služby, školy a veřejná prostranství se zelení.
Městský architekt Michal Sedláček vidí unikátnost areálů Šmeralových závodů i sousední Mosilany v jejich těsné vazbě na historické centrum, okružní třídu s parky i Svitavu. „Jejich přestavbou se doplní dosud málo využívané širší centrum města,“ podotýká.
Sedláček zároveň upozorňuje, že u podobných proměn je velmi důležitá spolupráce města s investorem. „V takto rozsáhlých areálech je totiž potřeba vybudovat i dostatečnou veřejnou infrastrukturu, jako jsou nová náměstí, ulice s tramvají, sportoviště, školy či školky,“ vyjmenovává městský architekt.
Plánovaná přeměna území bude trvat řadu let. Základní představu o podobě a uspořádání budoucí čtvrti dává v současnosti urbanistická studie. Počítá s úpravami, jež nejsou součástí nového územního plánu. Do dokumentu se po jeho schválení musí promítnout.
Představitelé společnosti Šmeral Brno plánovanou proměnu příliš komentovat nechtějí. „Bude po etapách,“ informuje generální ředitel firmy Jiří Zoufalý. O budoucnosti společnosti se zhruba třemi stovkami zaměstnanců ještě jasno nemá.
Památkáři proměně bránit nebudou
Ve Šmeralových závodech se nemusí bát zásahů památkářů. Konkrétně toho, že by chtěli jejich nejhodnotnější budovy prohlásit za kulturní památky. Výroba v místě započala v roce 1861, tehdy založená slévárna a ocelárna se podílela mimo jiné na vývoji Kaplanovy turbíny.
„Areál továrny byl ovšem koncem druhé světové války z velké části zničen a obnoven v 50. letech jako Šmeralovy závody. Na rozdíl od areálu Mosilany jsou jeho dnešní stavby převážně výsledkem poválečné přestavby a jako samotné stavební objekty hodnotou odpovídající kritériím kulturní památky nedisponují,“ ubezpečuje Aleš Homola z Národního památkového ústavu.
Nová čtvrť se plánuje také v sousedním areálu, kde je ale situace problematičtější. Mosilana má totiž podle památkářů vedle historické a urbanistické hodnoty navíc i architektonický význam. Loni proto podali ministerstvu kultury návrh na prohlášení části budov za kulturní památku.
Jako příklad cenné architektury Mosilany Homola zmiňuje, že se tam dochoval jeden z nejstarších železobetonových monolitických skeletů ve městě. „Zánikem bývalé Mosilany by Brno přišlo o významný díl své historie,“ upozorňuje.
Proces zpamátnění budov je na ministerstvu do konce měsíce přerušený, a to na žádost vlastníka. Kdy úředníci o památkové hodnotě objektů rozhodnou, není jasné. Majitel Mosilany, firma Financial Consortium, očekává vyjádření nejdřív na konci roku.
V současnosti má hotové stavebnětechnické a stavebněhistorické průzkumy. Podklady předal na magistrát, s nímž jedná o zachování a budoucím využití areálu.
„Průzkumy ukázaly, že jsou objekty aktuálně vhodné pouze jako skladovací prostory a nesplňují řadu parametrů pro praktické využití. Důvodem jsou absence vytápění, velká neizolovaná okna, dřevěná patra, dřevěné sloupy,“ sděluje za investora Jiří Filip.
I v případě Mosilany je proměna lokality v novou čtvrť záležitostí řady let. Přesto investor v aktivitě přeměnit brownfield nepolevuje. „Nedávno započala a stále pokračují jednání o jejím zapojení, konkrétně budovy Vlhká 21, jako součásti připravované kandidatury Brna v soutěži na Evropské hlavní město kultury 2028,“ uvádí příklad Filip.
