Expert v oblasti dendrochronologie pak na základě zřetelných podkorních letokruhů – těch, které jsou vytvořené v roce pokácení stromu – stanovil letopočet 1400 až 1401.
„Jedná se tedy o zatím nejstarší dochované dřevo na zámku,“ upozorňuje kastelánka Martina Rudolfová.
Podle způsobu opracování šlo zřejmě o trám, takzvanou pozednici, z doby tvrze, která stála na místě dnešního zámku a spolu s celým panstvím ji drželi páni z Kunštátu. „Poté byl trám využit na novověké potrubí,“ domnívá se.
Artefakt byl převezen ke konzervaci k odborníkům na Fakultu restaurování Univerzity Pardubice do Litomyšle a poté jej lidé spatří v novém návštěvnickém centru obnovené zahrady.
Její revitalizace mezitím pokračuje. „Pracuje se na sklenících, sloupech kolonády i cihlových zídkách a schodištích. Zahájili jsme i restaurování terakotové sochařské výzdoby,“ shrnuje kastelánka.
