Nejpostiženějším místem Hodonínska byla před čtvrtstoletím Milokošť, část Veselí nad Moravou. Voda tam zaplavila 233 domů. Sedm jich samovolně spadlo, dalších devatenáct statik určil k demolici.
Dnes už je lokalita a s ní celé město podle místního starosty Petra Koláře (TOP 09) chráněno před velkou vodou na velmi solidní úrovni. „Povodí Moravy provedlo výškovou úpravu a zpevnění břehů řeky Moravy. V Milokošti vznikla takzvaná inundační hráz, která místo chrání jak ze strany Moravy, tak i jejího přítoku Svodnice,“ popisuje Kolář.
Klidněji už zhruba deset let mohou spát i obyvatelé Rohatce. A to díky přes kilometr dlouhé a místy až tři a půl metru vysoké hrázi, jež se klikatí mezi vesnicí a řekou Moravou. Podobně jako opatření u Veselí nad Moravou je dimenzovaná na stoletou vodu. „Pokud nepřijde úplná kalamita, měla by nás ochránit,“ hlásí místostarosta Radek Matěj (nez).
K zásadnímu zlepšení situace na Moravě přispěly rovněž rekonstrukce hrází mezi Veselím nad Moravou a Vnorovy, stejně jako opravy Nesytské a Očovské hráze u Hodonína.
Břeclav finišuje, Brno je na startu
Pomyslný poslední díl do skládačky protipovodňových opatření v zastavěné části města dávají momentálně dohromady v Břeclavi, jíž protéká řeka Dyje. Na tamním Komenského nábřeží vodohospodáři rekonstruují stávající ochrannou zídku, zároveň však také staví novou. Dohromady jde o stavbu v délce půl kilometru. „Výška koruny zdí bude shodná s úrovní protipovodňových zdí na protějším břehu Dyje, tedy maximálně do výšky šedesát centimetrů nad terénem,“ říká generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Hotovo budou mít Břeclavští zřejmě v listopadu. V současnosti vznikající etapa navazuje na stavbu ochranných hrází v pěti lokalitách proti proudu řeky. Tato investice, dokončená před třemi lety, ochraňuje před povodní 5,5 tisíce lidí a majetek ve výši 700 milionů korun.
Naopak teprve na začátku procesu výstavby ochrany proti velké vodě je Brno. Dělníci ji budují v první části, okolo ulice Poříčí v blízkosti hokejové haly Rondo, u níž nově vznikne i první brněnská náplavka. Do prací se oficiálně pustili v únoru, dokončit je mají v říjnu příštího roku. Následovat pak budou čtyři další prioritní etapy, u poslední z nich je termín dokončení v roce 2030. Náklady na ně podle předběžných odhadů vycházejí přes čtyři miliardy korun, jen vznikající první úsek je vyčíslený na 1,5 miliardy.
První ucelená koncepce protipovodňové ochrany v Brně vznikla až v roce 2009, kdy se město rozhodlo reagovat na průběh povodní o tři roky dříve. Její příprava trvá dlouhé roky. „Území města, které je potřeba před stoletou vodou ochránit, je velice rozsáhlé a komplikované. Navržená opatření nesmí zhoršit odtokové poměry v území. Zároveň se musí vyřešit složité majetkoprávní vztahy, vypořádat se s velkým množstvím inženýrských sítí a také zajistit zdroj financování,“ vysvětluje komplikovanost procesu Zdeňka Obalilová z tiskového střediska brněnského magistrátu.
Kvůli chybějícím opatřením je zastavený rozvoj ve velké části Brna. Problém se týká lokalit ležících v záplavových zónách okolo řek Svratky, Svitavy a Leskavy. Úřady v nich bez ochrany proti velké vodě odmítají povolovat stavby. V kombinaci se zastaralým územním plánem, který zásadně ztěžuje přestavbu bývalých průmyslových areálů v širším centru města, brzdí možný vznik nového bydlení pro desítky tisíc lidí.
„Podle naší analýzy z roku 2017 je blokovaných 110 hektarů území, kde může vyrůst zhruba dvacet tisíc bytů pro 52 tisíc obyvatel,“ vyčísluje předseda správní rady Asociace brněnských architektů a stavitelů Marek Vinter.
Po výstavbě veškeré navrhované ochrany v Brně zmizí ze záplavových zón území o rozloze deseti kilometrů čtverečních. „Ochrání zhruba 24 tisíc obyvatel. Obnoví se, nebo upraví přes dvacet kilometrů řek,“ doplňuje Obalilová.
Přehrady teď pojmou až desetitisíciletou vlnu
Při povodních roku 1997 Brno a další města a vesnice ležící na Svratce prakticky ochránila Vírská přehrada. Přítok 167 kubíků za vteřinu se díky akumulaci vody podařilo snížit na odtok 38 kubíků.
„I kvůli tomu jsme investice do protipovodňových opatření zaměřili také na zvýšení bezpečnosti vodních děl. Zrekonstruovali jsme přehrady Vranov, Opatovice a Boskovice. V současnosti opravujeme nádrž Letovice, na níž modernizujeme funkční objekty,“ vyjmenovává mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Přehrady mají být po rekonstrukci schopné čelit až desetitisícileté povodňové vlně.
Pro Olešnici na Blanensku byly mnohem ničivější až povodně v letech 2002 a 2006. Ve městě na ně zareagovaly sérií opatření na obou místních tocích – na Veselském potoce a Hodonínce. Na prvním vznikla soustava pěti poldrů, na druhém rozšířili koryto. Protipovodňové úpravy stály správce toků dohromady přes sto milionů korun. „Takový systém opatření proti povodním nemá na jižní Moravě paralelu,“ prohlašuje starosta Olešnice Zdeněk Peša (nez.).
Ačkoli povodně v roce 1997 Znojemsko nepotrápily, ty v novém tisíciletí už ano. I druhé největší město kraje tak potřebovalo protipovodňová opatření.
Přímo ve Znojmě šlo v roce 2011 o úpravy kanalizace v Melkusově a Krapkově ulici, aby se obyvatelé znojemské části Louka nemuseli obávat zatopení vodou z kanalizace, když je v řece Dyji vyšší průtok. Problém s takzvanými kanalizačními sběrači se projevil zejména při povodních v letech 2002, 2006 a 2010. Město proto nechalo nainstalovat přečerpávací zařízení, které vytékání vody z kanalizace zamezuje.
Už v roce 2005 vodohospodáři také zrekonstruovali korunu hráze přehrady ve Znojmě a totéž čekalo v roce 2016 Vranov.
