Aktuálně se v Brně staví části velkého městského okruhu Žabovřeská, Tomkovo náměstí a Rokytova. Podobně jako prodloužení tramvajové trati k bohunickému kampusu a fakultní nemocnici.
Další velké dopravní projekty jsou teprve ve fázi plánování a příprav – mimoúrovňová křižovatka Ostravská radiála a protažení kolejí až na sídliště Kamechy. U obou město nově zveřejnilo vizualizace s budoucí podobou. Do zahájení jejich výstavby však zbývá ještě několik let.
Část okruhu Ostravská radiála vyhlížejí lidé žijící ve východní části města i řidiči už řadu let. A ještě další léta budou čekat. „Aktuální předpoklad zahájení stavebních prací je v roce 2026 a dokončení v roce 2029,“ upřesňuje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Lucie Trubelíková.
Ostravská radiála naváže na další připravovanou část – tunel pod vinohradským sídlištěm, jehož součástí bude i mimoúrovňové křížení s Líšeňskou ulicí. Právě za ním začne „ostravský“ úsek, dál povede okolo spalovny, přes tři mimoúrovňové křižovatky Bělohorská, Ostravská radiála a Průmyslová do Černovické ulice.
Vznikne mimo jiné estakáda překlenující výpadovku na dálnici D1, tramvajovou i železniční trať, stometrový tunel pod Olomouckou a most nad Havraní.
Tudy by měla v budoucnu jezdit auta, aby se mimo jiné vyhnula Gajdošově ulici v Židenicích. Tam předpokládají, že by počet vozů klesl na polovinu.
Společně s „podvinohradským“ tunelem zajistí radiála plynulou dopravu k D1 směr Ostrava a opačným směrem na Svitavy. Spojí také sever a jih města, kde ale preferovaná trasa okruhu neodpovídá současnému územnímu plánu a nemůže se proto ani projektovat.
Pro tunel i radiálu mají silničáři platné kladné stanovisko EIA, jež se týká vlivu na životní prostředí. V případě mimoúrovňového křížení pracují na dokumentaci pro územní rozhodnutí; to mají získat v příštím roce. Až pak mohou začít vykupovat pozemky, už v předstihu jim s nimi proto pomáhá město. „Každé prodlení může znamenat odložení celé stavby,“ podotýká ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala.
Podle něho mají silničáři peníze na stavbu připravené. V případě radiály půjde konkrétně o 3,6 miliardy bez daně. Vybudování sousedního tunelu, který naváže na už vznikající část Rokytova, má stát zhruba 9,2 miliardy bez daně.
Časově se oba úseky pravděpodobně částečně střetnou, tunel kvůli náročnosti potrvá déle. Dělníci se do něj pustí zřejmě za pět let, hotovo má být mezi lety 2030 až 2032. V příštím roce vyrazí průzkumnou štolu, pak se spustí povolovací řízení.
Z Gajdošovy městská třída i s tramvají
Vybudování Ostravské radiály i tunelu odlehčí dopravě v dnes exponovaných východních částech města. Třeba Židenicím, kde podle zástupců tamní radnice odkloní desítky tisíc aut denně z vytížených ulic Svatoplukova a Gajdošova. Obě v současnosti slouží jako hlavní průtah pro tranzitní dopravu od severu na jih města.
„V první se provoz sníží o tři čtvrtiny, ve druhé o polovinu. Z Gajdošovy se pak může stát klasická městská třída i s tramvají, která propojí Starou osadu s tratí vedoucí po Táborské. Počítá s ní i územní plán,“ zmiňuje místostarosta Židenic pro dopravu Petr Kunc (dříve TOP 09).
Na tunel na Kamechy bude potřeba dotace
Daleko ke stavbě má v současnosti také projekt prodloužení tramvajové trati v délce 1,4 kilometru na několikatisícové sídliště Kamechy na pomezí Bystrce a Žebětína. Momentálně úředníci připravují dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Záměr už má alespoň potvrzeno, že stavba významně neovlivní životní prostředí. „V tuto chvíli předpokládáme, že bychom mohli začít stavět v roce 2025. Dokončení je v této fázi přípravy obtížně určit, protože ještě čekáme i na vypsání podmínek dotací,“ poznamenává Anna Dudková z tiskového odboru magistrátu.
Trasa plánované tramvajové trati na sídliště Kamechy v Bystrci
Projekt je částečně financovaný ze zdrojů města, bez peněz od státu nebo z Evropské unie se ale neobejde. „Bez získání dotací je pravděpodobnost výstavby v současnosti velmi malá,“ prohlašuje Dudková. I kvůli tomu, aby se záměr mohl ucházet o evropské peníze a zároveň vyhovoval všem provozním parametrům moderní MHD, se většiny jednání účastní zástupci dopravního podniku.
„Jakákoli dotace bude významná. Je jasné, že kvůli ražbě tunelu nepůjde o levnou záležitost,“ doplňuje brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).
Vyražení 320 metrů dlouhého tubusu vybrali radní před dvěma lety jako sice nejdražší, ale zároveň pro lidi z okolí nejšetrnější variantu způsobu provedení tunelu. I proto dosahuje v současnosti rozpočet celého projektu zhruba 2,3 miliardy.
A kvůli času, který do zahájení stavby ještě uplyne, i růstu cen ve stavebnictví rozhodně nemusí zůstat u této sumy. „U tehdejšího projektu, někdy v roce 2014, se mluvilo o 900 milionech až miliardě. Po osmi letech je cena víc než jednou tolik. Když se bude ještě čekat, vyjde prodloužení trati nejméně na tři miliardy,“ vyčísluje dlouholetý starosta Žebětína Vít Beran (KDU-ČSL).
Obyvatelům Kamech zajistí protažení kolejí větší komfort MHD a rychlejší spojení do centra. Dosud sídliště obsluhují autobusové linky 52 a 54, z nichž musejí lidé přestupovat.
Podle představ magistrátu je má projekt motivovat také k tomu, aby před autem dali přednost tramvaji a ulehčili tím silniční dopravě. „Všichni víme, že méně aut v ulicích nikdy nebude, že ulice nejsou nafukovací. Pokud se nám proto podaří přetáhnout lidi ze silnic do šalin, bude to vítězství,“ prohlašuje Kratochvíl.
