Unikátní vhled do života příslušníků této reformní křesťanské společnosti však přináší antropologicko-archeologický výzkum hřbitova v Přibicích na Brněnsku, který je s dosud objevenými 97 kostrami největším zkoumaným pohřebištěm habánů u nás.
„Umístění hřbitova mimo zástavbu poskytuje vynikající předpoklady k tomu, aby se jej podařilo prozkoumat v celém původním rozsahu. Habánská pohřebiště jsou totiž často zcela zničena, případně se nacházejí v zastavěných oblastech. Komplexní výzkum celého hřbitova je tak v kontextu výzkumu moravských habánů zcela výjimečný,“ vyzdvihuje vedoucí výzkumu Tomáš Mořkovský.
Letošním úkolem badatelů z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity je prozkoumat jídelníček této komunity. „Chceme využít takzvanou izotopovou analýzu, která umožňuje odhalit stravovací návyky pomocí stopových prvků obsažených v částech kostí a zubů, kam se právě podle toho, co jedli, prvky jako dusík nebo stroncium uložily,“ vysvětluje Mořkovský.
Při výzkumu pohřebiště se vedle kosterních pozůstatků našly také špendlíky, hřebíky a součásti zapínání oděvů v podobě háčku a očka (lidově babka a dědek), které se používají dodnes. V Přibicích měla uzavřená náboženská komunita jeden z největších habánských dvorců, zřejmě s více než čtyřmi stovkami obyvatel.
Obnova studny i pamětní deska
Další dvorec měli habáni v Hustopečích, kde si jejich vyhnání připomenou příští víkend. Dorazí sem i potomci novokřtěnců z USA a Kanady; tam dnes leží hlavní centra této komunity.
Pro tuto příležitost město nechalo obnovit středověkou studnu, u níž si v roce 1531 koupili novokřtěnci dům a pod vedením charismatického duchovního Jakoba Huttera tu utvořili jedinečné církevní a majetkové společenství. Podle vůdce si začali říkat hutterité, ostatně příjmení Hutter je dodnes na Hustopečsku zastoupené nejhojněji z celé země.
Studna už prošla velkou rekonstrukcí, díky níž se místo navrátilo k původní podobě, kdy pumpu obklopovala půlkruhová zeď a kryl ji kovový baldachýn. Právě tak ji znali hutterité ještě v roce 1622, kdy kardinál podepsal osudný edikt. „Od toho dne měli hutterité čtyři týdny na vysídlení nebo na přijetí katolické víry,“ popisuje vedoucí Městského muzea a galerie v Hustopečích Soňa Nezhodová.
K připomínce významného historického milníku se v Hustopečích chystá i odhalení pamětní desky Jakobu Hutterovi, kterou vytváří umělecký kovář David Hönig. „Z toho máme velkou radost, protože on sám pochází ze sousedních Šakvic a jeho maminka je rozená Hutterová, takže se nám historie krásně spojila,“ těší Nezhodovou.
