Minulý čtvrtek to ještě vypadalo, že Piráti i KDU-ČSL s hnutím STAN raději zamíří do opozice. Stačilo však jen pár dní a jejich zástupci v pondělí překvapivě kývli na nabídku široké koalice pod vedením ODS a TOP 09. K nim se přidá ještě hnutí ANO i ČSSD, Brnu tak takřka bez opozice povládne sedm stran.
Pro lídryni vítězného uskupení ODS a TOP 09 Markétu Vaňkovou, která další čtyři roky zůstane primátorkou, je široká dohoda dalším „skalpem“. Byla to její strana, která diktovala tempo i podobu vyjednávání a teď dosáhla také své představy o finální koalici, jež bude mít drtivou sílu 46 z 55 zastupitelů.
Vaňková to označuje za nejlepší možné řešení pro Brno v těžké době s poukazem na energetickou krizi. Politolog Michal Pink z Masarykovy univerzity však nový brněnský model silně kritizuje.
„Jedná se o defektní prvek demokracie. Lidově řečeno, politici ve velkém městě, které je svým charakterem blízké celostátní úrovni, se chovají jako představitelé zapadlého městečka na periferii, kde většinou vedlejší zájmy všeho druhu jsou důležitější než strategické uvažování,“ přirovnal neobvyklé spojení mnoha stran.
Právě v malých obcích se politika řeší více po linii osobních vazeb, a často se tak domluví i zástupci jinak ideově vzdálených stran.
Navíc takové spojení podle Pinka podkopává důvěru voličů. „Bude zajímavé sledovat, jak ODS v dalších volbách vysvětlí, že oni opravdu Andreje Babiše a jeho lidi nepodporují a nemají zájem s nimi vládnout. Stejně jak ANO podá voličům, že oni vůči ODS představují lepší řešení, když spolu bez problémů čtyři roky vládnou,“ doplnil Pink.
Zároveň připomněl koaliční vládnutí „pro lepší zítřky“ v letech 2010 až 2014, kdy se v Brně spojily do jedné koalice také tehdy dva hlavní celostátní rivalové – ČSSD a ODS. „Za čtyři roky z toho bylo více zklamání a nespokojenosti, než si v době uzavírání koalice dokázali představit,“ dodal.
Nová šance pro Hollana
Na kritice tehdejšího vedení v čele s tehdejším primátorem Romanem Onderkou (ČSSD) vyrostlo protestní hnutí Žít Brno pod vedením Matěje Hollana. Ve volbách v roce 2014 pak dokázalo získat přes jedenáct procent hlasů a stát se součástí vedení města.
Právě Hollan a jeho dvě kolegyně ze Strany zelených teď představují jedinou reálnou opozici v brněnském zastupitelstvu. Kromě nich se mimo vládu nad městem ocitla jen šestice politiků z SPD (a Trikolóry), která v předchozím období příliš opoziční práce nepředvedla.
„Když se na to teď díváme, jsme nakonec rádi, že v koalici chybíme,“ okomentovala podobu nového vedení Brna lídryně Zelených Jana Drápalová s tím, že z opozičních lavic budou více slyšet, než kdyby dostali nevýraznou roli jako jiné menší strany.
„Nerozumím tomu, že do toho všechny vlezly. Nebudou schopné nic prosadit. V jednom člověku v radě se politika nedá dělat,“ kroutí hlavou také Hollan. Naráží na fakt, že ČSSD, Piráti a samostatně i lidovci a Starostové budou mít jen po jednom křesle radního. Ostatně drží také menšinu v jedenáctičlenné radě oproti dvěma hlavním tahounům, ODS s TOP 09 a hnutím ANO.
13. října 2022 |
Primátorka nicméně v pondělí opět zopakovala, že s kolegy neplánuje menší partnery hlasováním válcovat. Navíc lidovci chtějí do koaliční smlouvy, o níž dnes jednotlivé strany jednají, prosadit pojistky.
„Nemyslím si, že by k některým rozhodnutím měla být potřeba stoprocentní většina, jsou ale různé možnosti, jak takové mechanismy nadefinovat v poměru k počtu stran,“ prohlásila Vaňková s tím, že zítra by zástupci koalice měli smlouvu podepsat a ve čtvrtek po ustavujícím jednání zastupitelů se nové vedení ujme vlády nad Brnem.
Nová podoba ale ještě není stoprocentní, ani když dokument všichni podepíšou. Nejistotu stejně jako před čtyřmi roky přinášejí Piráti, již se sice ve čtvrtek nechají navolit do funkcí, pokud ale ve zhruba týden trvajícím hlasování členové brněnské organizace koalici neschválí, rezignují a přesunou se do opozice.
