Hejtmanství je přitom v sociální politice pro město naprosto klíčové. Představuje totiž instituci, která určuje, jaká sociální služba je nezbytná pro zachování péče, a jestli ji tedy zařadí do primární sítě pomoci. Díky tomu má daný domov či jakákoli jiná sociální nabídka nárok na provozní příspěvky ze státní či právě krajské kasy.
V případě Brna a Jihomoravského kraje však v tomto ohledu symbióza nepanuje. Nejenže spolu obě samosprávy na politické úrovni nejednají, ale nepotkávají se ani jejich vize ohledně podoby sociální péče. Navzdory tomu, že jižní Morava nezadržitelně stárne a kvalitní sociální služby budou zásadní.
A zatímco Brno plánuje stavět velké domovy pro seniory, krajská radní pro sociální oblast Jana Leitnerová (Piráti) razí politiku terénní péče. „Pokud by ze strany Brna byla snaha rozšiřovat síť o další stovky lůžek, není to možné ani kvůli současně nastavenému systému financování daného státem. Museli bychom krátit jiné poskytovatele péče,“ prohlašuje Leitnerová.
V Liptále vyroste vzorový domov pro seniory, bude nejmodernější v zemi |
Zároveň podotýká, že není striktně proti novým domovům, jen by uvítala „menší rozměry“. Tak aby mohly vznikat i v malých obcích, tedy v prostředí pro seniory přirozeném, než když se na stáří najednou ocitnou ve velkém městě v ústavu o stovkách lůžek.
Její brněnský protějšek Robert Kerndl (ODS) uznává, že kvůli rozdílným pohledům očekává složitá jednání. Ostatně ta ještě ani nezačala. „Respektuji názor současného vedení kraje, že je potřeba stavět spíše malokapacitní zařízení, je to krásná představa. Vyvstává ale otázka, jestli je takový model u nás aplikovatelný. Tedy máme dostatek peněz na více menších zařízení pro deset či dvacet klientů?“ ptá se náměstek, jenž nový obří ústav v Nopově ulici prosadil.
Ministerstvo je na straně kraje
Brno však ve svém pohledu zůstává osamoceno i v případě postoje ministerstva práce a sociálních věcí, které rovněž podporuje výstavbu domovů komunitního typu. „Ministerstvo po dohodě s experty doporučuje objekty pro 70 klientů,“ informuje vedoucí mediálního oddělení resortu Jakub Augusta.
„Zároveň pokud už se nastavuje kapacita tak velkého rozsahu jako v Brně, pokoje by měly být uzpůsobené potřebám klienta a maximálně se dvěma lůžky,“ doplňuje.
Leitnerová podotýká, že se na péči o seniory nelze dívat jen optikou peněz. Navíc je přesvědčená, že menší domovy nemusí nutně vyjít dráž, zvlášť když odpadne početný obslužný personál spojený s velkými domovy.
Kraj je podle ní částečně nespokojený i s tím, že terénní sociální pracovníci, které v Brně podporuje, kolikrát „jen“ rozváží obědy místo toho, aby skutečně poskytovali péči. „Naprosto rozumím tomu, že je v Brně velký počet seniorů. Nicméně já bych spíš jako vhodnější doporučila podporu dostupného bezbariérového a třeba i regulovaného nájemního bydlení ze strany města,“ míní krajská radní.
Stovky lůžek na Kociánce
Nopova, kde se oproti současnosti zvedne počet míst o 75, navíc není jediný projekt, u něhož Brno a hejtmanství naráží na protichůdné postoje. Už v roce 2017 odstartoval ambiciózní plán na rozšíření kapacit na Kociánce.
„V září roku 2020 se rozjela projektová příprava, která rozpracovala jednotlivé objekty, a to přístavbu stávajícího domova pro seniory s navýšením o 163 lůžek a novou samostatnou budovou s dalšími 75 místy,“ přiblížila Zdeňka Obalilová z tiskového střediska brněnského magistrátu.
K tomu mají přibýt i byty zvláštního určení s 21 lůžky. A dál by ještě vznikl samostatný objekt až pro desítku osob s těžkou formou autismu. „Letos v lednu projektant předal městu dokumentaci pro územní řízení,“ dodala Obalilová.
Recept na spokojené stáří? Cítit se co nejdéle užitečný, říká lékařka |
Pokud kraj nezařadí sociální službu do primární sítě, senior či jeho rodina musí hradit veškerou péči jako v soukromých domovech, které v ní nejsou. A rozhodně nejde o malé částky.
Právě na Nopově má být investorem nové budovy a následně i provozovatelem soukromá společnost, ale počítá se s tím, že na chod ústavu bude přispívat stát i kraj. Leitnerová se k (ne)zařazení tohoto domova do sítě nechce vyjadřovat, protože k němu nemá bližší informace.
„Projekt tak dnes stojí úplně na vodě,“ kritizuje záměr opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). Ten navíc odmítá i argument, že by město na péči nemělo dost peněz. „Na seniory nejsou, na hokejovou halu ano,“ dodává s narážkou na plánovanou arénu za sedm miliard korun na brněnském výstavišti.
