Petr Švancara, bývalý fotbalista
Pokud se nic nestane, pohřbíme naše děcka
Politici říkají, že Lužánky nejsou vhodnou infrastrukturou pro sportoviště. Já na to odpovídám, že je to ta nejlepší infrastruktura v dějinách vůbec. To je taková rozloha, že kdyby se tady postavila hokejová hala i fotbalové hřiště, je tady ještě kvantum místa na parkovací stání.
Všechno je to ale jen byznys lidí, kteří tady chtějí stavět byty. Nemusíme ani chodit do školy, abychom věděli, odkud vítr vane. Já jsem taky pro to, ať se starý stadion zbourá. Jen ale dodávám: dejte sem nový, jak jste slíbili. Oni mi ale lhali ještě krátce před volbami, kdy jsem tady s nimi měl schůzku ohledně tréninkového centra pro mládež. To je první část, nejdříve tréninkové centrum, potom nový stadion.
Teď politici tvrdí, že to je nebezpečné. Ochozy jsou na svahu, nemůžou spadnout, budou tady ještě za dvě stě let. Ano, když někdo vyleze nahoru, může se něco stát, ale to je, jako když děcko vyleze na strom. Také ho pokácíme? A když ta budova tribun je najednou tak špatná, proč za ní parkují auta?
Konec snu o fotbale za Lužánkami. Brno nový stadion stavět neplánuje |
Já se už se současnými představiteli Brna nechci potkávat, pro mě je tato možnost uzavřená. Chci, aby všichni odstoupili, jedině pak se s novým vedením města začnu bavit. Jinak si pojedeme svou cestou.
Zatím tajíme, jakou přesně zvolíme. Zjišťujeme informace, ale půjde o cestu, která se jim nebude líbit. To, že vyrazíme do ulic a může se něco stát, je jen na nich. Mně nejde o nějaké mé zviditelnění, politickou kariéru a už vůbec ne o byznys. Já bojuji za naše dědy, kteří sem chodili, a vnuky, kteří taky asi jednou budou. Pokud se nic nestane, nepohřbíme Zbrojovku, pohřbíme naše děcka.
Tomáš Aberl, radní Brna (TOP 09)
Sport v Brně nejsou pouze Lužánky
Lužánky jsou lokalita, která vždy patřila sportu, a tak by tomu mělo být i do budoucna. Sport tam určitě v nějaké míře zůstane. A sám budu chtít, aby to nebylo jen pro plavání, jak je tomu v současnosti, kdy se v sousedství nachází městský plavecký bazén.
Vše ale teď závisí na debatách a na tom, co vypadne ze studie, kterou chceme nechat vypracovat. Dáváme dohromady tým, který zpracuje její zadání, ale kdy se na ní opravdu začne pracovat, to zatím nedokážu říct.
Chci apelovat na tamní zachování sportu, ale zároveň musíme všichni vnímat, že sport v Brně nejsou jen Lužánky. Já jako zodpovídající radní se na to musím dívat širší optikou a řešit svoji gesci komplexně v celém městě – co a jak kde má smysl vybudovat, abychom peníze vynakládali efektivně.
Zcela jiným a samostatným tématem je stav bývalého fotbalového stadionu. S rozvojem lokality a plánovanou studií přímo nesouvisí. Budova tribun je v havarijním stavu. To se ví už dlouho a my teď musíme interně rozebrat, jak s ní dál naložit. Já to rozhodně chci určitě řešit.
Jaroslav Sedlák, urbanista z VUT
Prostor radši věnujme zeleni
Lokalita, o které se teď vášnivě debatuje, byla už v první polovině 20. století plánována jako pokračování parku Lužánky. Koncepci takzvaného zeleného klínu chystal již v roce 1939 v knize s názvem „Brno zítřka“ pokrokový starosta Rudolf Spazier. Tento zelený prostup propojoval centrum města se soběšickými lesy.
Dnešní oblast sportoviště za Lužánkami navázala právě na zmiňovaný koncept zeleného klínu. Pás je tak stále v krajině patrný a má svůj smysl i dnes. Lužánecký park je totiž v mnoha ohledech přetížený a nedostačující rostoucím městským nárokům.
Lokalita byla původně městskou skládkou, a tak vzhledem k dlouholetým navážkám odpadu a sutin bylo toto místo od začátku problematické pro zakládání staveb. To ostatně prokázala i zdlouhavá a postupná výstavba několika objektů, ať už fotbalového či zimního stadionu, nebo plaveckého bazénu.
Dokonce při budování ragbyového hřiště nad fotbalovým stadionem se utrhl kus kopce, část svahu se sesunula i při výstavbě tenisových kurtů. Právě kvůli nestabilitě podloží zde nikdy nebyla plánována intenzivní výstavba. I tamní hotel Bobycentrum ze začátku 90. let proto stojí na pilotách (zpevňující sloupy – pozn. red.), což bylo na svou dobu velice nákladné řešení.
Postupná geneze území v sobě nese historické stopy začátku brněnského sportu. Ačkoliv se dnes zdá být celá lokalita ponechaná ladem, pořád si drží vysoký potenciál zeleného klínu, stejně jako tomu bylo v roce 1939.
ANALÝZA: Kolem osudu stadionu za Lužánkami brněnští politici falešně kličkují |
Rozsáhlá zelená plocha v centru Brna se sportovišti i v návaznosti na arboretum by měla být logicky vnímána vzhledem ke globálnímu oteplování jako zelená příležitost ke snížení narůstajících teplot uvnitř města a k ulehčení života obyvatelům v letních měsících. Jako příklad lze uvést berlínský Tempelhof – bývalé letiště, kde si lidé i v době nedostupného bydlení vybojovali zanechání velkorysé zelené plochy pro volné aktivity na úkor městského developmentu.
Záměr zbavit se přirozeného prodloužení parku Lužánky je jen krátkozraký a účelový krok současného vedení města, aby získalo peníze na nevýhodný a prodělečný kolos multifunkční haly na výstavišti, navíc projektovaný bez architektonické soutěže, což je v případě veřejné zakázky z mého pohledu eticky nepřípustné.
Andrea Pazderová, starostka Králova Pole (ODS) Stadion Srbská lidi obtěžuje
Emoce jsou rozvířeny, ale já jsem hlavně ráda, že ve prospěch města dopadl soud s panem Liborem Procházkou.
Za Lužánkami by měl vzniknout mix i se sportovním využitím, ale svůj konkrétní názor si dovolím ponechat pro sebe, protože vystupuji za městskou část a společný postup ještě nemáme dojednaný, téma jsme jen nakousli.
Bylo by dobré, abychom shodu ohledně využití území našli do léta. V minulosti jsme jako zastupitelé vyslovili nesouhlas s plánem na rozšíření fotbalového stadionu na Srbské. Byl slibován jako dočasný a místní obtěžuje.
Václav Bartoněk, majitel FC Zbrojovka Brno
Klub věnuje energii stadionu na Srbské
Co se týče sportovní infrastruktury, v posledních týdnech klub věnuje veškerou energii splnění licenčních podmínek městského stadionu na Srbské a také Fotbalového centra v Brněnských Ivanovicích.
Právě tamní plánované investice v podstatě řeší strukturu projektu Za Lužánkami zařazeného do participativního rozpočtu.
MF DNES oslovila s žádostí o odborný názor i Kancelář architekta města Brna. Ta se nevyjádřila, místo ní zaslal následující odpověď brněnský magistrát: „V současné podobě probíhá příprava schválení záměru soutěžního dialogu na revitalizaci území Ponava, který byl měl nalézt odpověď na budoucí rozvoj tohoto brownfieldu. Soutěžní dialog je forma zadávacího řízení, která by měla právě pro toto složité území nalézt optimální řešení prostorového a funkčního uspořádání, s cílem fungující městské struktury.“ |
