Bývalá učitelka na základní škole ve Vyškově, sběratelka a mistryně ve zdobení kraslic slámovou intarzií – to je Marie Pachtová, která kraslicím zasvětila velkou část svého života. Svou sbírku více než 300 kraslic z různých evropských zemí, Ruska a Číny věnovala vyškovskému muzeu.
Malérečka loni na podzim oslavila 90. narozeniny. Muzeum Vyškovska tak uspořádalo i na počest jejího významného jubilea výstavu darované sbírky, kterou mohou zájemci navštívit až do 14. května.
„Jako celoživotní učitelka jsem předávala zkušenosti svým žákům, pokud projevili zájem, a také dospělým v mnoha kurzech,“ říká Marie Pachtová.
Dětem se věnovala i jako vedoucí ve vyškovském folklorním souboru Klebetníček, u jehož zrodu před více než 50 lety stála. Název hanáckého souboru je zdrobnělinou slova klebetník, což je taška k ženskému hanáckému kroji. Děti jsou ve věku od tří do patnácti let a v souboru se učí písním a říkadlům, které pak představují při různých akcích veřejnosti. Děti v Klebetníčku vedou k tomu, aby poznaly a porozuměly lidové kultuře předešlých generací.
Zájem o lidovou kulturu projevila vitální učitelka Pachtová už na základní škole v Dědicích, kde ji ke zdobení kraslic přivedla učitelka Julie Kubíčková. Celý život se pak specializovala především na zdobení ječmennou slámou, protože na Hané bylo dost obilí.
„Slámových vzorů jsem za život vytvořila v různých variacích asi padesát. Velmi okrajově se také zabývám technikou batikovou a obtiskováním rostlinných součástí,“ vysvětluje.
Pachtová se díky prezentování své hanácké techniky slámové intarzie, při které lepí slámu do různých obrazců a vzorů, často setkávala s mnoha dalšími výrobci kraslic, čímž se jí podařilo výměnami této tvorby vytvořit mimořádnou kolekci. „Jde o ukázky prací jak našich, tak zahraničních mistrů lidového umění,“ přibližuje mluvčí vyškovského muzea Petra Mandíková. „Někteří z nich významně přispěli svou činností k záchraně tradičních způsobů zdobení kraslic ve svém regionu, stejně jako to dělala paní Pachtová na Vyškovsku,“ dodává mluvčí.
Kolekci artefaktů Pachtová skladovala doma v obalech od vajíček, vše poctivě kategorizovala a zdokumentovala a společně se svým synem později předala muzeu. „Každá kraslice je originál, takže sbírka je pro mě nejcennější jako celek. Největší hodnotu má ale její účelnost,“ vysvětluje.
Na výstavě je možné vidět nejen jednotlivé kusy ze sbírky, ale i kraslice zdobené samotnou Marií Pachtovou. „Jde o širokou škálu motivů, pro které má paní Pachtová také svá vlastní pojmenování, jako například křížová růža, rýnská růža nebo růža na pavučině. Techniku slaměné intarzie využívala ke zdobení pohlednic, bižuterie či jiných upomínkových předmětů,“ popisuje mluvčí Mandíková.
Muzeum má i národopisnou expozici Rok na Vyškovsku ve zvycích a slavnostech, kde je část výtvarné tvorby vyškovské rodačky také k vidění. Podle Mandíkové bude sbírka po ukončení výstavy uložena do depozitáře a příležitostně prezentována na krátkodobých výstavách Muzea Vyškovska v období Velikonoc. V roce 2006 se Marie Pachtová stala čestnou občankou města Vyškova. V červnu 2016 dostala vyznamenání Jihomoravského kraje Mistr řemeslné umělecké výroby.
