Na renesančním zámku v Rosicích si na letošní sezonu pro návštěvníky připravili hned několik novinek. Podívají se do zrestaurovaných místností, v místním protiatomovém krytu vznikl standardní prohlídkový okruh, nově nabízejí prohlídky pro školáky a na léto chystají spoustu akcí.
„Zámek nemá být na zámek. Chci ho co nejvíc otevřít lidem, aby se tady pořád něco dělo, byl pro ně přívětivý, mohli si v Zámecké kafárně dát kávu – sice z automatu, ale výbornou. Každý rok chci něco zlepšit a přidat něco nového. Letos jsme koupili originální barokní a empírové hodiny, máme opravený empírový nábytek, nově jsme zařídili hospodářskou místnost pro přípravu jídla,“ říká Ludvík Vaverka, jenž je kastelánem v Rosicích od roku 2019.
Od letošní sezony máte dva prohlídkové okruhy – Žerotínský a Hausperský. Co návštěvníci nově uvidí?
Až do loňského roku jsme měli jeden hlavní prohlídkový okruh se sedmnácti místnostmi, ale opravených máme víc a další jsme dokončili přes zimu. Chtěli jsme ukázat všechny, protože je škoda mít je opravené, ale neukazovat je. Rozhodli jsme se okruh rozdělit na dvě prohlídkové trasy zhruba podle stavebních slohových období na barokní a rokokový a druhý renesanční a v závěru také rokokový. Tím pádem lidé mohou navštívit všech 21 opravených místností.
Kterými místnostmi prohlídkové trasy procházejí?
V Hausperském barokním a rokokovém okruhu je jako zajímavost zámecká kaple nebo lovecký salonek či knihovna, v tom Žerotínském jsou původní hradní místnosti, jídelna nebo ložnice. Protože před zámkem tady stával hrad a kus z něj zůstal v zámku vestavěný. K renesančním místnostem jsme přidali nově zpřístupněné křídlo, kde jsou místnosti z přelomu 19. a 20. století. Uvidíte přípravnu jídla, sál s malovaným renesančním stropem nebo sál s erby.
Jsme jediný renesanční zámek s krytem civilní obrany, říká kastelán z Rosic |
Okruhy se jmenují podle šlechtických rodů, čím se zasadily o rozvoj zámku?
Každý něčím jiným. Žerotínové byli jedním z pěti největších a nejvýznamnějších moravských rodů na Moravě na přelomu 16. a 17. století. Tady na zámku žil Karel starší ze Žerotína, což byl mimo jiné moravský zemský hejtman v letech 1608 až 1615 a patří k nejvýznamnějším šlechtickým a politickým osobnostem předbělohorské doby. Zasloužil se o to, že se dokončila přestavba původního gotického hradu na renesanční zámek. Hausperští z Fanalu tady žili asi sto let od 2. poloviny 17. století. Nešlo o starobylý šlechtický rod, do šlechtického stavu byli povýšeni za dobrý výkon úřednické služby císařem Leopoldem. Zasloužili se o barokizaci zámku. Dokončili barokní úpravy některých místností a měli velký význam pro Rosice, protože nechali postavit kapli Nejsvětější trojice, což je dnešní dominanta města, k ní křížovou cestu, rozšířili kostel sv. Martina a o panství se velmi dobře starali.
Co je podle vás na zámku největší lákadlo?
Jak se to vezme, pokud je někdo fajnšmekr do stavebních slohů, u nás bude ve svém živlu. Na renesančním nádvoří lze vidět všechny stavební prvky éry končící renesance a manýrismu – sgrafita, zdvojená okna, nádherné arkády s reliéfy, které mají svůj ikonografický a emblematický význam. Kdo se rád podívá na pěkné barokní místnosti – máme úžasné štukové barokní stropy. To je velká rarita, za kterou sem jezdí historici a odborníci z poloviny Evropy.
Navíc jste jediný renesanční zámek s vlastním protiatomovým krytem…
Ano, pod zámeckou zahradou máme kryt civilní obrany a v letošní sezoně se z něj stal standardní prohlídkový okruh. Kryt má přes padesát místností a my z nich ukazujeme devět. Jeden z důvodů, proč tady kryt začátkem 60. let minulého století vznikl, byl ten, že se za minulého režimu nepočítalo s dlouhodobou existencí zámku. Navíc je odsud dobré radiové spojení na Brno. Neměl sloužit pro obyvatele, ale jako velitelské stanoviště Civilní obrany Rosic a také jako záložní velitelství pro Brno, proto se vybraly Rosice, které jsou relativně kousek od Brna.
Takže výlet na zámek je na celý den – dva zámecké okruhy a pak ještě kryt…
A pak ještě máme celé jedno křídlo věnované stálé expozici hraček. V devíti místnostech máme tři tisíce hraček od historických panenek až po moderní autodráhy. Tam chodí hlavně babičky s vnoučaty a větší zážitek z toho mají babičky, které vzpomínají, s čím si jako děti samy hrály. Pak máme ještě čtyři výstavní sály, kde se během roku střídají různé výstavy. Teď tu máme výstavu „Naplech na zámku“, která představuje umělecké smalty, nebo vystavujeme papírové modely hradů a zámků.
Prvního července se stanete národní kulturní památkou, v čem vám to pomůže?
Jednak to vnímám jako uznání hodnoty místa, že máme širší význam pro kulturu a památkovou péči. Také se jedná o jakési členství v prestižním klubu, což nám pomůže i při získávání zdrojů na opravy. Očekáváme, že se nám zvýší návštěvnost, to je poznat už letos, když se o nás víc mluví. Teď k nám na prohlídky ročně zavítá pět a půl tisíce návštěvníků a na akce přijde zhruba 20 tisíc lidí.
Zámek se postupně obnovuje od 90. let, kdy jej získalo do svého majetku město. Co všechno jste v posledních letech opravili?
V první řadě jsme dokončili obnovu renesančních prvků na vnitřním nádvoří. Opravily se sgrafitové omítky, opravili jsme mosty do zámecké zahrady a vstupní most. Loni jsme dokončili západní fasádu, která byla v katastrofálním stavu. Obnovujeme zahradu a každý rok pokračujeme v opravách dalších prostor.
V minulosti tady sídlila i školka, byly tady kanceláře, jaké období se na zámku nejvíc podepsalo?
Rozhodně období po roce 1948. Zámek byl zestátněn už v roce 1921, ale když jej do hospodaření dostaly tehdejší Československé státní lesy, začala éra plundrování a ničení. Poté tady sídlila škola, policejní stanice, každý něco vyboural, něco změnil podle svého a nic se neudržovalo.
Má zámek ještě potenciál rozrůst se o další prohlídkové okruhy?
To tedy má. Na opravování je tady místa dost (zasměje se). Když se někdo ptá, kolik času na opravy potřebujeme, říkám, že sto milionů, protože to není otázka času, ale peněz. Dnes máme za sebou přibližně dvě třetiny oprav. Polovina druhého patra je ve stavu, v jakém ji opustil katastrální úřad, takže to tam vypadá jako v 80. letech. V těchto prostorách začínáme vytvářet expozici manželů Mládkových. V Rosicích je pochována paní Meda Mládková s manželem Janem a s pražským Muzeem Kampa jsme se domluvili, že by stálo za to je u nás připomenout. Pracovně ji nazýváme Expozice Meda a chtěli bychom ji dokončit do podzimu. Budou tam jejich osobní věci, nábytek, umělecká díla.
Na jaké akce můžete do Rosic pozvat?
V sobotu 24. června pořádáme Oživlý zámek, při kterém budou kostýmované prohlídky. Hned ten den nato navážeme Nocí bez konce, kdy bude zámek otevřený celou noc ze soboty na neděli a bude možné přespat na zámecké zahradě. To jsme zkusili loni a mělo to výborný ohlas. V sobotu 19. srpna pořádáme už třetí ročník akce Zámek v obležení, na které bude přehlídka historické vojenské techniky včetně dynamických ukázek. Letos navíc armáda přiveze i svou současnou techniku.
