„Tuto formu vnímáme jako naprosto adekvátní tématu. Jde nám o zklidnění dopravy a svými protesty ji alespoň na chvíli symbolicky zklidníme. Provoz ani částečně neblokujeme, jen zpomalujeme,“ říká mluvčí pořádající iniciativy Poslední generace Veronika Holcnerová.
Aktivisté se svým počínáním snaží převrátit logiku města ohledně povolené rychlosti v Brně. „Cílem je stanovit třicítku jako základní rychlost a padesátku nebo jiné maximální limity jako výjimku tam, kde se nepohybují chodci a cyklisté jsou efektivně chráněni oddělenou infrastrukturou,“ upřesňuje Holcnerová.
Podle brněnského radního pro dopravu Petra Kratochvíla (ODS) nicméně plošné zavedení třicítky jako základní rychlosti ve městě není na pořadu dne. „Necítíme závratný přínos, který by změna měla přinést občanům,“ vysvětluje s tím, že rychlost na řadě hlavních tahů není město schopné ovlivnit, protože patří státu či kraji.
Na obecné snížení rychlosti pohlíží skepticky i odborníci na bezpečnost silničního provozu. „Třicítka je vhodná v klidných částech mimo hlavní tahy, ale jinde nedává smysl, pokud chceme zachovat funkčnost dopravy. MHD pojede pomaleji, lidé se dostanou později do práce, obecně se zvýší emise a spotřeba paliva,“ míní jihomoravský koordinátor oddělení BESIP Pavel Čížek.
360 kilometrů s třicítkou
Na magistrátu se požadavkem aktivistů podle Kratochvíla dál zabývat nehodlají. Sami zástupci Poslední generace přiznávají, že odezva na jejich kampaň je v Brně znatelně menší než v Praze, kde aktivity spustili o několik měsíců dřív. „Reakce tamní veřejnosti i politiků byla až překvapivě rychlá a intenzivní, téma se stalo důležitou součástí veřejné diskuse. V Brně jsme bohužel takto silnou odezvu nezaznamenali,“ sděluje Holcnerová.
Přestože ambice aktivistů, kteří hodlají v pochodech pokračovat, zůstávají zbožným přáním, v Brně každoročně přibývá ulic, v nichž se třicítka aplikuje. Jedná se o ty, kde fungují modré zóny rezidentního parkování.
Aktivisté omezili provoz na dopravní tepně v centru Brna, žádají třicítku |
„Většinou se zavádí v oblastech, kde lidé stejně třicítkou jezdí kvůli úzkému průjezdnému profilu, přecházení chodců či parkování aut. Nejde tedy úplně o reálnou změnu rychlosti, ale spíš o sjednocení pravidel pro jízdu, což přispívá k větší bezpečnosti,“ podotýká Anna Dudková z magistrátu.
Nejvýše třicítkou smí aktuálně řidiči jezdit asi na 360 kilometrech brněnských ulic. Proti roku 2015, kdy ještě modré zóny neexistovaly, jde o víc než dvojnásobný nárůst. Snížit rychlost se úředníci snaží i po rekonstrukcích míst, která nepatří mezi hlavní tahy.
Menší riziko zranění
Už asi šestnáct let jsou zónou 30 celé Židenice s výjimkou páteřních tras, kde jezdí MHD. „Zpočátku se vedly velké diskuse. Teď rychlost ne každý dodržuje, ale o to větší zodpovědnost má při kolizi. Po změně se zásadně zvýšila bezpečnost chodců a snížil hluk,“ hlásí starosta Petr Kunc (nez.).
Rozšíření třicítky díky modrým zónám aktivisté oceňují, jako problém však vnímají značení. „Je nepřehledné, lidé často ani nevědí, že se v zóně 30 nacházejí. To by vyřešilo námi navrhované převrácení logiky,“ zmiňuje Holcnerová.
Jako Paříž. Na jihu Moravy kvůli bezpečí přibývá zón s nižší rychlostí |
S tím souhlasí opoziční brněnská zastupitelka Jasna Flamiková (Zelení). „Změna principu by opravdu dávala smysl. Město má přes 300 kilometrů ulic v zónách 30 a jejich počet se s modrými zónami neustále rozšiřuje. Ušetřili bychom i závěje značek. Jak si ale hlavně zástupci iniciativy slibují, vzrostla by respektovanost této rychlosti, protože co si budeme povídat, nyní na to většina lidí kašle,“ argumentuje Flamiková.
Snížená rychlost znamená menší riziko střetu i zranění, což potvrzují i údaje Centra dopravního výzkumu. Reakční doba řidiče i následné zastavení před chodcem vstupujícím do vozovky je při padesátce logicky delší.
„Při rychlostech do třiceti kilometrů v hodině dochází většinou pouze k lehkým zraněním chodce, tyto nižší střetové rychlosti jsou rizikové spíše pro stárnoucí populaci. Se zvyšující se rychlostí roste riziko vzniku vážných zranění,“ upozorňuje Veronika Valentová, ředitelka divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií Centra dopravního výzkumu.
2. května 2023 |
