Typickým příkladem je oslava 95. výročí výstaviště, na niž přišlo během víkendu 40 tisíc lidí. V kombinaci s kmenovými komerčními veletrhy podle něj přinášejí všechny pořádané akce takzvaný multiplikační efekt pro celé město.
„Každá utracená koruna na veletrhu znásobuje daný efekt v rámci celého Brna i Jihomoravského kraje. Je to neodmyslitelná součást HDP, kterou vytváří a podporuje právě veletržní byznys,“ vysvětluje ředitel takzvaný multiplikační efekt. Navzdory nedávné nelehké situaci nemá o budoucnost veletrhů strach. „Lidský kontakt je nenahraditelný a ‚marketing naživo‘ stále chtěný,“ říká Helan.
Areál brněnského výstaviště |
Po době epidemiologických omezení se i komerční veletrhy nadechly a některé z nich se podařilo dostat téměř na úroveň roku 2019. Jak vnímáte poslední vývoj?
Těší mě, že veletrhy v posledních dvou letech zaznamenávají rostoucí tendenci. Mezinárodní strojírenský veletrh se před dvěma lety konal v pěti halách, loni už to bylo osm. Veletrh Caravaning zase zaznamenal v roce 2022 rekordní účast firem i návštěvníků. Letošní zemědělské a myslivecké veletrhy byly rekordní jak do počtu vystavovaných hospodářských zvířat, kterých bylo více než tisíc, tak do počtu návštěvníků přes 50 tisíc. Takových čísel tyto veletrhy nedosáhly ani v roce 2019. Je tedy vidět, že o veletrhy je opravdu velký zájem.
Každopádně již dříve jste reagovali na potřebné oživení některých klíčových veletrhů a vznikl například projekt Digitální továrna při strojírenském veletrhu, je to tak?
Ano a tento koncept se potom vlastně stal jakýmsi nosným tématem celého veletrhu. Letos plánujeme již čtvrtý ročník. Další veletrhy, jako je například Urbis Smart City, Future Mobility a téma E-sporty, jsou ty, které chceme nadále rozvíjet a vidíme v nich velký potenciál. Na veletrhy módy Styl a Kabo se letos opět vrátily přehlídky a změnil se i koncept Stavebních veletrhů. Nesmíme však usnout na vavřínech a musíme je stále posouvat dál. Snažíme se jít s dobou a vše digitalizovat, vstupenky, čestné karty či katalogy vystavovatelů. Posilujeme propagaci na sociálních sítích, vytvořili jsme pro klienty virtuální rozhraní „VR market“ nebo virtuální studio, kde jsme schopni připravit podcasty, živé vstupy a rozhovory. Naštěstí pro nás se ukázalo, že tyto formáty zatím nemohou nahradit setkávání tváří v tvář, ale fungují jako doplněk k veletrhům a eventům. Do dvou týdnů bude také spuštěn nový web.
Půjdou touto virtuálnější cestou i technické veletrhy?
Veletrhy, jako je třeba ten strojírenský nebo Techagro, v dohledné době virtuální platformy nebo internet nenahradí. Bavíme se zde pouze o doplňkových formách prezentace. Jsou to opravdu věci, na které si člověk musí přijít takzvaně sáhnout, musí se na ně podívat naživo, a ne je pouze zhlédnout na internetu. Samozřejmě setkávání je u veletrhů naprosto zásadní a je potřeba tento nástroj marketingového mixu stále dokola propagovat. Sociální kontakt a budování určité sociální inteligence je něco, co covid hodně upozadil, a naopak si myslím, že tohle bychom měli dávat do popředí při každé příležitosti.
4. října 2022 |
Přesto jsou obory, které se vám úplně nedaří znovu nastartovat…
Pochopitelně je třeba reagovat na momentální situaci na trhu. Musíme nastavovat a měnit podmínky tak, aby byly pro naše vystavovatele zajímavé. Vždy je cílem prezentovat novinky, exponáty, a přilákat tak návštěvníky i potenciální klienty. Typickým příkladem nutné změny jsou veletrhy Go a Regiontour. V rámci objednávání zájezdů se v dnešní době nebavíme o tom, že klienti budou jezdit na veletrh tyto služby vyhledávat. Jsou to všechno věci, které pohltil internet, jenž všem nabízí mnohem pohodlnější a časově úspornější řešení. My na tyto skutečnosti musíme reagovat změnou koncepce tak, abychom nabídli opět něco zajímavého. Ve stávající podobě by tyto veletrhy byly odsouzeny k záhubě.
Často jsou slyšet návrhy na otevření výstaviště pro veřejnost, takzvaně zbouráním plotů. Jak se na to díváte?
Veletržní byznys se vylučuje s kompletním otevřením areálu. Výstaviště vždy bylo městem ve městě, které má svá pravidla a specifika. Každopádně já zastávám ten postoj, že musíme všechny názory vnímat a více komunikovat s veřejností. Dokážu pochopit názor nezainteresovaných, že by se měl areál kompletně otevřít a neměly by zde být žádné ploty. Z našeho pohledu je to samozřejmě věc, která je nereálná, nicméně je potřeba vysvětlovat proč. V první řadě jde o bezpečnost. Určitě si nikdo nechce dělat piknik, když kolem něho jezdí kamiony převážející několikatunové exponáty nebo se do areálu navážejí stovky živých zvířat během jediného dne. Navíc v areálu sídlí více než 100 firem a některé z nich nemají vůbec nic společného s veletržním byznysem. Mají zde svoje zázemí, výrobny a my jim garantujeme nějaké podmínky.
Pavilony i ploty pro náš byznys potřebujeme, vzkazuje výstaviště Brnu |
Také bývá zmiňováno, že se na výstavišti během roku toho zase tolik neděje, jak to tedy je?
Veletržní areál není pouze o stěžejních akcích, mezi které řadíme strojírenský veletrh, Techagro nebo nedávno proběhlý IDET. Každý rok pořádáme zhruba 40 kmenových veletrhů a dalších 50 až 70 meziveletržních akcí. Meziveletržní akce jsou jedním z hlavních pilířů našeho byznysu společně s organizováním veletrhů, výstavbou expozic po celém světě a pronájmem prostor pro firmy v areálu. Jsou zde i dlouhodobé výstavy, jako byl Titanic, Tutanchamon či právě probíhající výstava Šmoulí svět. Jsou to akce pro širokou veřejnost, například Majáles nebo nedávná oslava 95 let výstaviště, které vytváří zážitky, stejně jako veletrhy. Do budoucna připravujeme několik dalších zajímavých akcí. Znamená to, že v daném roce v areálu probíhá přes 100 veletrhů, eventů a kongresů. Zkrátka akcí, které mají nějakou strukturu, jsou někým organizovány a musí být dodavatelsky zajištěny. Každá akce má svoji přípravnou fázi neboli montáž, která u některých veletrhů trvá i několik týdnů. Následuje průběh akce a po ní demontáž. Když se podíváte na pracovní veletržní kalendář a na všechny plánované akce, vidíte, že je prakticky kompletně vyblokován. Bavíme se tedy jen o půli měsíce července, kdy neprobíhají v areálu žádné akce kromě dlouhodobých výstav jako zmíněný Šmoulí svět. Jen pro představu, v rámci našich týmů aktuálně plánujeme kalendář až na rok 2025. Prakticky i ten se začíná plnit a horko těžko hledáme termíny na nově příchozí poptávky, především v těch exponovaných měsících.
26. května 2023 |
Jaký význam mají podle vás veletrhy v současné době – s ohledem na tradici na straně jedné a na budoucnost oboru na straně druhé?
Veletrhy jsou a vždy byly zrcadlem ekonomiky. Pokud se daří ekonomice, daří se i veletrhům, takový je vzorec. Nemůžeme tedy čekat, že se všem veletrhům v době celosvětové ekonomické recese bude dařit tak, jako tomu bylo před covidem. Nicméně hlavně postcovidové období ukázalo, že touha po setkávání nebude zatím nahrazena virtuální realitou a online meetingy. Lidský kontakt je nenahraditelný a „marketing naživo“ stále chtěný. O budoucnost veletrhů všeobecně nemám rozhodně strach. Musíme však také cílit na budoucí generaci majitelů firem, marketérů, kteří budou rozhodovat o tom, jakou formou se budou jejich firmy prezentovat. Z toho důvodu dáváme čím dál více prostoru start-up sekcím v rámci jednotlivých veletrhů nebo přednášíme na vysokých školách
Přesto vás současná situace donutila poněkud změnit obchodní politiku, co především?
Aktuální situace na trhu nastavuje jasné hranice, co se obchodní politiky týče, a my nyní musíme řešit především tu nákladovou stránku, jako je efektivní využití areálu nebo energie. To, že se snažíme zkompaktnit areál BVV, zbavit se zbytného majetku, který pro veletržní účely není využíván, dlouhodobě pronajímat pavilony, které svými parametry již nesplňují požadavky pro pořádání dnešních veletrhů, a zefektivnit jeho využití, neznamená, že jsme pozemková banka. Areál výstaviště je stále místem pro setkávání a tvoření byznysu.
V Brně na výstavišti plánují v kulatém pavilonu Z vybudovat muzeum MHD |
S veletrhy se hodně skloňuje pojem „multiplikační efekt“. Co si pod tím má člověk představit?
Veletrhy mají velký vliv jak na město Brno, tak i na celý Jihomoravský kraj a pochopitelně na HDP. Do celého kolotoče není zapojeno jen zhruba 170 zaměstnanců výstaviště, ale je to dalších několik stovek lidí, desítky firem. Toto všechno tvoří přidanou hodnotu z každé akce, která tady proběhne. Každá utracená koruna na veletrhu znásobuje daný efekt v rámci celého Brna i Jihomoravského kraje. Je to neodmyslitelná součást HDP, kterou vytváří a podporuje právě veletržní byznys. Když se konají větší veletrhy nebo kongresy, jsou většinou plně obsazené hotely i penziony, tudíž více vydělají. Také restaurace a dodavatelé mají mnohem vyšší tržby.
Co je podle vás stěžejní pro celý management společnosti?
Já myslím, že stěžejní je nyní vytrvat. Doba je nesmírně složitá pro nás všechny. My se společně s městem Brnem musíme snažit komunikovat věci a záměry jednotně. Osobně mám pocit, že se nám to začíná dařit. Cítím podporu jak ze strany představenstva a dozorčí rady, tak i ze samotného vedení města Brna. Jsme na dobré cestě, abychom ukázali, že je zde jednotná vize a strategie v rámci fungování a využívání areálu, a že si každý uvědomujeme jeho unikátnost. Přeji nejenom brněnskému výstavišti, ale i všem veletržním správám v Evropě i ve světě, aby se jim dařilo. Zkrátka aby sociální kontakt nikdy nezmizel a abychom si uvědomili, že budování mezilidských vztahů je potřeba neustále rozvíjet a nezapomínat na ně.
