„Je to jev, který se pozná poměrně jednoduše, jelikož to obalované L zní skoro jako U. A to velmi dobře uslyšíte,“ vysvětluje výzkumnice Marta Šimečková.
Zatím navštívili okolo čtyřiceti obcí a mluvili s přibližně 160 lidmi. Vytipovaných míst však mají dvojnásobek. Tamější nářečí už mají zmapované například v Charvátské Nové Vsi, Hruškách, Kosticích, Ladné, Hluku, Velkých Bílovicích, Mikulčicích nebo v Dolních Bojanovicích.
Nejprve však zamířili do Prušánek a Lanžhota. „Říkala jsem, že pokud chtějí zkoumat obalované L, tak musí jednoznačně do Lanžhota,“ podotýká předsedkyně Muzejního spolku Prušánky Adéla Sněhotová.
Podle Šimečkové je mnohdy obtížné se s nářečními mluvčími, kteří by se chtěli zapojit do výzkumu, vůbec spojit. „Lidí, kteří mluví nářečím, není hodně, v některých obcích si dialekt udržuje jen posledních pár lidí. Většinou se nám ale podaří sehnat nějakou kontaktní osobu, která nám s realizací projektu pomůže,“ doplňuje výzkumnice.
V tomto případě přidal ruku k dílu právě Muzejní spolek Prušánky. „Fungujeme jako takový zprostředkovatel. Vytipovala jsem lidi, o nichž si myslím, že k tomu budou otevření. Jsou to srdcaři, kterým jde hlavně o to, aby se to krásné nářečí zachovalo,“ podotýká Sněhotová.
Jeden mluvčí nestačí, někdy se slovo zkomolí
Z každé obce si potřebují výzkumníci popovídat alespoň se čtyřmi lidmi. V jejich hledáčku jsou nářeční mluvčí starší 60 let, nejlépe starousedlíci a aktivní nositelé dialektu. „Pokud bychom v té obci hovořili pouze s jedním nářečním mluvčím, může se stát, že některé slovo zkomolí nebo si třeba nevzpomene, jak se to říká,“ upozorňuje výzkumnice.
Setkávají se i s tím, že místo nářečí člověk slovo řekne spisovnou formou, anebo naopak mluví takzvaným hyperdialektem. „Na Uherskohradišťsku jsme například hovořili s paní, která si zakládala na tom, že mluví nářečím, a jelikož nám nejspíš chtěla udělat radost, tak některé prvky používala tam, kde být neměly,“ uvádí příklad Šimečková.
V tomto případě si to výzkumníci ověřili ještě tentýž den u její sestry. „Paní říkala kapustě keu, přitom to měl být kel. Když jsme se poté ptali u její sestry, tak potvrdila, že keu říká jen ona,“ směje se výzkumnice.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Výzkum je spíše formou povídání. „Není to žádné zkoušení, spíše takové milé vyprávění. Pokládáme jim otázky na různá témata,“ vysvětluje Šimečková. Tyto rozhovory si vědci nahrávají, mají totiž v plánu mluvené slovo zveřejnit.
„V roce 2027, kdy končí i tento náš projekt, plánujeme z velké části zveřejnit nahrávky z těchto rozhovorů v nářeční fonotéce,“ doplňuje výzkumnice. Vzniklá nářeční fonotéka má být první svého druhu u nás.
Před samotným povídáním s mluvčími prochází také dotazník se sto otázkami. „Na první pohled to vypadá, že je poměrně dlouhý, ale se snaživějším mluvčím jej projdeme přibližně za dvacet minut,“ přibližuje Šimečková. Pomocí obrázků v dotazníku se výzkumníci ptají na to, jak se v dané obci říká, případně říkalo různým věcem. „Pokud se hned v této fázi výzkumu projeví to obalované L, je to vhodné pro náš výzkum,“ dodává vědkyně.
Data z těchto dotazníků navíc budou zkoumat ještě pomocí specializovaného softwaru na fonetické zpracování řeči a jejího automatického přepisu, takže kromě vlastního poslechu budou mít nářečí potvrzené i podle speciální analýzy fonetické stránky řeči. Na těchto softwarech spolupracují výzkumníci s pracovníky Vysokého učení technického v Brně.
Další, kdo jim s náročnou prací pomáhá, jsou geoinformatikové z Univerzity Palackého v Olomouci. Ti budou mít za úkol vytvořit mapy. „Vznikne více map, kde budou zobrazovány obce, ve kterých se to obalované L vyskytuje,“ předesílá Šimečková.
Rozdíly budou v obcích, kde se obalované L vyskytovalo dříve na základě literatury nebo pasivní paměti mluvčích, v obcích, kde jej výzkumníci zachytili méně, a naopak v obcích, kde i v dnešní době dominuje.
Mapa obalovaného L doplní další mapy projektu Jazyková paměť regionů České republiky, které budou dostupné na webové stránce JaMap.cz.
6. února 2023 |
