S levou nohou o čtyři a půl centimetru kratší se mohla devítiletá Lucie z Věchnova na Vysočině na lyžařské svahy a další sportoviště jen dívat. Místo bolestivého používání vnějšího fixátoru nebo čekání na dospělost, aby mohla podstoupit potřebný zákrok, má ale nyní dívenka naději, že se na lyže postaví už v dohledné době. Stejně tak se těší na brusle a nebo na to, že už si nebude muset podkládat podpatek pod levou nohou jako doposud, aby vrozený handicap vyrovnala.
„Dosud byly její možnosti, jak sportovat a zapojovat se do běžného života, hodně omezené. Lucinka nemohla lyžovat, bruslit, ani nic takového, kde by potřebovala klasické boty nebo lyže. Vždycky jsme jí museli podrážet boty o tři centimetry, měla velké bolesti zad. V dnešní době ještě nesmí skákat nebo běhat, ale myslím si, že je to otázka týdnů,“ říká s nadějí v hlase maminka pacientky Eliška Sedlářová.
Rodina malé Lucie za nové možnosti vděčí metodě založené na prodlužování kostí pomocí magnetického hřebu. Technologie je stará přes deset let, ale u dětí kvůli malé tloušťce kosti a růstovým zónám byla dosud nepoužitelná.
Dolní končetiny Lucie Sedlářové na rentgenových snímcích před zákrokem a po něm
„Metoda používá magnetický hřeb, který se však nezavádí do kosti jako u dospělých, ale je umístěn na její povrch, na místo do dřeňové dutiny. Existuje externí přístroj, který se přiloží ke kosti a roztáčí magnet v hřebu,“ popsal dětský ortoped Karel Urbášek, jak k prodloužení kostí u dětí v současnosti dochází.
Jde o jeden z nesložitějších a nejrizikovějších problémů v dětské ortopedii. Nová metoda, uvedená do praxe v Americe, celý proces ulehčí.
„Tato metoda pro děti zkrátila čas potřebný k srovnání délky kostí o několik let. Jsou tak dřív schopny zapojit se do běžných aktivit nebo do chození do školy oproti tomu, co bylo možné předtím,“ sdělil ortoped Urbášek.
Kost si prodlužovala sama „mašinkou“
Dosud byly děti odkázané na vnější fixátor, který je ale z mnoha důvodu problematický. Způsobuje bolest, omezenou možnost pohybu a rehabilitace či riziko infekce. Děti měly fixátory i půl roku nebo rok, což omezuje celkovou schopnost běžně fungovat, například se nemohou koupat. Okolí šroubů nebo drátů bylo potřeba denně čistit, což bylo také bolestivé.
Během loňského podzimu poznala Lucie Sedlářová, že to jde i jinak. Poté, co jí zavedli hřeb s magnetem do nohy, začalo protahování. „Lucinka si kost prodlužovala sama, měla takovou mašinku, kterou přikládala na magnet. Protahování probíhalo třikrát denně po čtvrt milimetru,“ popsal tatínek dívky Petr Sedlář.
Kost musí být řízeně narušena, aby se dala prodlužovat. „Když se kost natahuje dostatečně pomalu, je schopna mineralizace a novotvorby v místě jejího narušení,“ sdělil Urbášek. Zároveň se musí natáhnout i svaly, které nejde přeříznout, proto je během prodlužování velmi důležité denně cvičit.
Magnetické hřeby z titanu, používané k prodlužování kostí v současnosti
Lucie měla hřeb v noze necelý rok, vytáhli jí ho 17. srpna. „Jsme velmi vděční, že jsme měli možnost jít na operaci touto metodou, která není bolestivá, a že jsme nemuseli řešit každodenní čištění ran, záněty, oblečení a plno dalších věcí,“ vyprávěla Eliška Sedlářová.
Většinou je rozdílná délka kostí způsobena vrozenou vadou, ale může vzniknout i po úrazu, infekci nebo po onkologické léčbě. Malá pacientka Lucie podstoupila zákrok jako první v Česku a třetí v Evropě. Další zákrok byl proveden před týdnem a na operaci čekají další dětští pacienti.
Postup ale bohužel není vhodný pro všechny děti, které prodloužení kosti potřebují. „Jsou zevní fixátory, které umožňují korigovat růst ve třech rovinách, na některé deformity tak zevní fixátory zůstanou jako nejlepší řešení,“ řekl lékař. Náklady na nový typ hřebu i zevní fixátor jsou srovnatelné, tedy asi 300 000 korun. I nový postup plně hradí zdravotní pojišťovna.
