Simona Riedlová si pamatuje, jak se postavila na vagonu. „Pak jsem se probrala v nemocnici a slyšela jsem pípání přístrojů. Nemohla jsem se pohnout a byla mi strašná zima. Pak přišla sestřička, že ležím v nemocnici a musím být v klidu, nebo si udělám ještě větší zranění, než mám,“ líčí mladá žena, která se stala obětí fyzikálního jevu zvaného elektrický oblouk.
Ten každoročně v Česku vážně zraní desítky až stovky převážně mladých lidí, zejména na železnici. Většina z nich si přitom neuvědomuje, jakému nebezpečí se v blízkosti drátů vysokého napětí vystavuje.
„Podle výzkumu provedeného u tisícovky žáků středních škol si 70 až 80 procent z nich myslí, že se drátů musí dotknout, aby jim ublížily, což není pravda. Zároveň fyzikální jev zvaný elektrický oblouk vůbec není obsažen v osnovách škol, což nám připadá jako chyba,“ sděluje Petr Dadák, hlavní technik vysokého a nízkého napětí v distribuční firmě EG.D spadající pod energetickou společnost E.ON.
Spolu s kolegy proto připravil video, které na nebezpečí vysokého napětí upozorňuje. A není to hezká podívaná.
„Některé záběry jsou drsné, ale jde o to si uvědomit reálné riziko. Chtěli jsme upozornit, že už jen přiblížení se k drátům vysokého napětí může vést k fatálním následkům. Protože mnoho zraněných jsou školáci, zaměřili jsme video na střední školy,“ přibližuje Dadák.
Celoživotní následky
Mezi lety 2015 až 2022 poranil elektrický oblouk v Česku 3 301 lidí, z toho 1 367 byly děti. Nejčastěji k úrazům dochází v souvislosti s železničními vagony, na něž vyleze i dvojice dívek v úvodní pasáži videa, která byla natočena na nádraží v brněnských Maloměřicích.
Stejnou nerozvážnost udělala ve skutečném životě i Simona Riedlová. „Nevěděla jsem, že jsme byli na nějakém vagonu. Říkala jsem si, že bych přece takovou blbost neudělala, protože jsou tam dráty. Ale když si to přehraju zpětně, tak jsme ty dráty ani nevnímali. Věděli jsme, že jsme na místě, kde nemáme co dělat, ale vůbec si neuvědomovali, že je tam nějaké nebezpečí, které by nás ohrožovalo na životě,“ přiznává.
Mladíka v Brně popálil proud. S kamarádem se fotil na střeše vlaku |
S vážnými popáleninami obličeje, krku a hrudníku tehdy skončila ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze.
„Její léčba byla velice náročná, několikaměsíční. Obnášela celou řadu chirurgických zákroků, používání umělé kůže a nejmodernějších technologií. Léčba navíc v takovém případě pokračuje i doma, tyto úrazy zanechávají celoživotní následky,“ popisuje Robert Zajíček, přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Jiskra přeroste v obloukový výboj
Tvůrci videa zamířili i na Vysoké učení technické v Brně, aby zrádný fyzikální jev přiblížili. I pro odborníky totiž bývá překvapením, jak vysokých teplot elektrický oblouk dosahuje a kolik energie se při něm uvolní.
Zatímco ve slévárnách se taví surové železo při teplotách kolem 1 300 stupňů Celsia, při krátkém zážehu elektrického oblouku vystoupá teplota až na 14 000 stupňů, což je víc než na povrchu Slunce.
„Pokud se člověk nachází u vodiče vysokého napětí v blízkosti řádově decimetrů, už dochází k natolik velké intenzitě elektrického pole, že dojde k přeskoku. Ten nejprve nastává ve formě jiskry, která se postupně rozrůstá v obloukový výboj. Když se výboj zapálí, je už problém ho přerušit,“ upozorňuje Michal Krbal, vedoucí laboratoře velmi vysokého napětí VUT.
Při focení na vagóně v Letohradě zemřel po zásahu proudem mladý muž |
„Spousta lidí si myslí, že k vysokému napětí se musíte přiblížit velmi blízko a musíte se ho dotknout, aby vám ublížilo. To není pravda. Přeskok může nastat i na poměrně velkou vzdálenost,“ doplňuje.
Elektrický oblouk je extrémně silný, trvá poměrně dlouho a dokáže se v prostoru natahovat. Na rozdíl od popálení ohněm nebo horkou vodou navíc nezpůsobuje jen povrchové zranění, ale poškozuje také vnitřní orgány. Během jediné sekundy tak dokáže navždy změnit život.
„Fyzických jizev se nedá zbavit, budete je mít do konce života, lidé na ně budou zírat. Nikdy na ně nezapomenete a bude to připomínka té blbosti, kterou jste udělali,“ říká Riedlová.
Video společnosti EG.D má i svou anglickou verzi a v odborných kruzích bylo prezentováno v několika zemích. „Cílem je dostat jej na střední školy, aby učitelé jeho prostřednictvím na riziko upozornili a žáci si jej uvědomili,“ oznamuje Dadák.
