„Náhodou jsem přijel domů a viděl jednoho řemeslníka, jak pospává opřený o zeď. Když se probral, motal se a zakopával,“ popisuje svoji zkušenost Jan Šafránek z Únanova na Znojemsku, který si na rekonstrukci domu objednal specializovanou firmu.
Na zjevně opilého pracovníka upozornil majitele firmy, který opilce ze stavby okamžitě odvolal. Jestli s ním rozvázal i pracovní poměr, sdělit zaměstnavatel nechtěl.
„Pokud je někdo opilý v práci, zavání to automaticky tím, že vedoucí pracovník podcenil svoje povinnosti. Přitom samozřejmě nemůže mít oči všude. Sám nevím, jestli bych na opilého podřízeného hned upozornil a raději mu nedoporučil, aby si vzal volno,“ váhá mistr v truhlářské firmě na Znojemsku Daniel Fila.
Výsledky se mezi jednotlivými kraji moc neliší
Brněnské agentury, které se na prohřešky zaměstnanců podrobně podívaly, se dotazovaly ve 360 firmách v celé republice.
„Téměř 78 procent všech dotazovaných organizací muselo někdy v minulosti rozvázat se svými zaměstnanci pracovní poměr právě kvůli alkoholu,“ popisuje sociolog David Surý.
Výzkum se konal ve firmách zaměřených na služby a strojírenství a také v institucích místní správy. Výsledky se kraj od kraje nijak výrazně neliší. Mezi nejčastější problémy na pracovišti patří vedle alkoholu také exekuce zaměstnanců.
„Ptali jsme se ředitelů, personalistů a vedoucích pracovníků. A s exekucí se průměrně setká téměř třetina českých firem a institucí,“ potvrzuje Eva Fruhwirtová z Commservis.com.
Oba výše zmíněné prohřešky jsou přitom doménou především lidí pracujících ve výrobě, kvalifikovaných i pomocných dělníků.
„Problém exekucí a s tím spojená výpověď se výrazně týká také zaměstnanců v administrativní oblasti,“ podotýká Fruhwirtová.
Snad už zmizelo okaté poplácávání sekretářek
K dalším problémů, se kterými se zaměstnavatelé potýkají, patří opakované absence, krádeže a také rodinné problémy.
„Souvisí to všechno se vším. Jeden z mých nejlepších lidí začal pít, byl nespolehlivý v práci, později se rozvedl, přišel o veškerý majetek. Ani dnes už nevím, kde mu je konec,“ míní Jana Zoufalá, která vede v kraji několik realitních kanceláří.
Časté jsou i výtky na adresu pracovníků, které lze souhrnně označit jako lajdáctví.
„Řeším ležérní přístup, nazval bych to nezodpovědností. S tím souvisí problémy s dodržováním pracovní doby. Zaměstnanci také v pracovní době opakovaně tráví čas něčím jiným než prací,“ myslí si Pavel Kovařík, který se zabývá marketingem pro cestovní ruch a tvorbou webových aplikací.
Pociťuje i odliv schopných pracantů z regionu.
„Zejména mladí lidé se potřebují s něčím identifikovat, ale když se na ně valí ze všech stran frustrace, pesimistické vyhlídky, tak prostě hledají své štěstí jinde,“ myslí si Kovařík.
Morálky si cení i manažer pobočky realitní kanceláře Kamil Dřevojan.
„Mám zkušenost s tím, že se jeden zaměstnanec snažil demotivovat ostatní. I když se nenechali, narušovalo to dobrou náladu v jinak zdravém týmu a takového makléře jsem s radostí nechal jít,“ popisuje Dřevojan.
V žebříčku prohřešků se v nepatrné míře objevila i šikana a sexuální obtěžování.
„Snad už zmizelo okaté poplácávání sekretářek, ale nedělejme si iluze. Lidé jen většinou jedno ani druhé nepřiznají, protože se stydí,“ myslí si Lada Kovárníková, někdejší personalistka, která se dnes věnuje individuálnímu osobnímu koučinku.
