Zatímco někteří jsou z Radićova projektu nadšení a tvrdí, že se město zapíše na světové pole moderní architektury, jiní říkají, že se taková stavba do historické části města ani trochu nehodí.
„Každý má vždycky nějaký názor. Na besedě v Boskovicích vystoupil s kritikou jen jeden člověk, naprostá většina lidí návrh hodnotila kladně, a to mladí i starší,“ reagoval na kritické hlasy městský architekt Boskovic Zdeněk Fránek, který Radiće do města přivedl. Architekt na sebe v minulosti upoutal pozornost, například když v Londýně uprostřed Kensingtonských zahrad umístil „obří fazoli“ inspirovanou pohádkou Oscara Wilda.
Mezi kritiky stavby v Boskovicích se neobjevují pouze běžní obyvatelé města, ale zařadila se k nim i dvě jména, která jsou s místní židovskou čtvrtí velmi úzce spojená – Miloš Pachl, který se nejen o historii ghetta zajímá a sám vlastní jeden z tamních domů, a také Jaroslav Klenovský z Židovské obce Brno, pod niž boskovická čtvrť spadá.
„Obával jsem se už na začátku, že bude chtít pan Radić exhibovat. Návrhem nijak nerespektuje dané místo. Nikdo neříká, že se tam musí postavit kopie historických domů, mohou to být moderní budovy, ale tento návrh je hloupost,“ tvrdě zkritizuje Klenovský s tím, že záměr navíc nerespektuje regulační plán města na podobu domů v památkové zóně. Mimo ni by s budovou problém neměl.
Pachl stejně jako Klenovský mluví o Radićovi jako o šikovném architektovi, ale jeho návrh popisuje jednoduše – podle něj se zkrátka nepovedl.
„Může to být dané tím, že nenavrhoval příliš mnoho budov pro historická jádra měst. Měl by se inspirovat lokalitou a vnímat další domy. Pan Radić ale představil objekt, jenž naprosto dominuje a ostatní tím ponižuje,“ tvrdí Pachl.
Je to kus kvalitní architektury, říká městský architekt
Architekt Boskovic Fránek je nicméně přesvědčený, že moderní budova do místa zapadne.
„Čím víc se na Radićův návrh dívám, tím víc se mi líbí a víc ho chápu. Působí velmi přirozeně, protože objekt je navíc zapuštěný do země. Ta stavba není jen nějaká chalupa, je to kus kvalitní architektury, který do toho prostředí bude stahovat lidi. V lokalitě U Koupadel vytváří jakési centrum s barokní kašnou, která tam už dnes je,“ prohlásil.
Sám Radić tvrdí, že nechce být se svými návrhy agresivní. „Pro mě je zásadní hlavně nic nepoškodit a vstoupit do toho místa klidně,“ podotkl chilský architekt.
Přízemí objektu je navržené jako otevřené a propojené s okolím, v prvním patře by mohly vzniknout byty nebo také klubovny pro skauty a na střeše dokonce zahrada. Počítá se s tím, že v horním patře skutečně porostou stromy, které se tak stanou jakousi náhradou za zeleň na současném místě.
Město ještě nemá všechny pozemky
I když má vedení Boskovic pro současné volební období jiné priority, Radićův návrh nebude jen ležet v šuplíku. Na radnici s ním chtějí pracovat a posunout ho tak, aby objekt skutečně vznikl. Boskovice by se tak mohly stát prvním místem v Česku, kde budova navržená slavným chilským architektem vyroste.
„Návrh detailněji prodiskutujeme, chci být informován o tom, k čemu všemu může objekt sloužit,“ sdělil místostarosta Boskovic Lukáš Holík (ANO). Podle toho pak hodlá projekt dál řešit s ostatními zastupiteli. Dispoziční uspořádání se tak ještě může změnit.
V první řadě však musí město získat v proluce všechny potřebné pozemky. Některé jsou totiž stále v soukromých rukou. „Jednání o výkupech nadále vedeme. Bez úspěšných jednání není možné dál pokračovat,“ podotkl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek (ODS).
Zásadní otázkou jsou také peníze. Podle Fránka do moderní budovy nakonec nemusí investovat pouze město, ale k projektu se může přidat také soukromý investor. „Stavba je navíc úsporná, nemuselo by to být drahé,“ dodal Fránek.
