Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Archeologové potvrdili, že brněnská Vlněna stála na keltské vesnici

  7:07aktualizováno  7:07
Hromady suti a jedna obří jáma. Tak to dnes vypadá mezi ulicemi Přízova a Dornych v Brně, kde ještě před několika měsíci stály ruiny textilní továrny Vlněna. V místech, kde dlouhá desetiletí pracovaly přadleny, teď úřadují archeologové. Zjišťují, na čem vlastně měl někdejší textilní gigant své základy.

Budova s ikonickým logem někdejší Vlněny zůstane stát, za ní je však už jen obří staveniště, hromady sutě a hlíny. Mezi nimi pobíhají kopáči a lidé, kteří pomáhají s výzkumem archeologů. | foto: Nikol Muselíková

Jak archeologové předpokládali, potvrzuje se, že jsou keltské. Ulice Spálená, Dornych a nyní i Vlněna jsou zatím jediné doposud objevené keltské lokality v blízkosti centra Brna. Další jsou až ve vzdálenějších Maloměřicích nebo Modřicích.

Fotogalerie

„Doklady o tom, že tu Keltové žili, pochází už z výzkumů, které probíhaly asi před deseti lety. Tehdy se prohledával areál u ulic Přízova a Spálená přímo naproti Vlněně. Zde se našly zlomky keltských skleněných náramků, ale i sídlištní objekty, čímž se doložilo, že tu skutečně měli osadu. Oblast Keltové osídlili opravdu intenzivně,“ popsal Ivan Čižmář z brněnského Ústavu archeologické památkové péče.

Současný výzkum, který na místě zbourané textilky začal v listopadu, přinesl další důkazy (o demolici jsme psali více zde). „Našli jsme zde úlomky keltské keramiky, která se pozná podle specifického kulatého okraje a má svislé hřebenování. Keltové do ní navíc přidávali tuhu, zřejmě proto, aby déle vydržela,“ vylíčil Čižmář.

Deset bedýnek úlomků

Další zajímavostí, kterou po sobě Keltové zanechali, je třeba kroužek z opasku. Archeologové našli celkem asi deset bedýnek zlomků, z nichž se po očištění mnohdy dají sestavit celé nádoby.

Přítomnost Keltů na území dnešní republiky se datuje od pátého do prvního století před naším letopočtem. Nálezy z Vlněny pocházejí z období zhruba 50 až 150 let před Kristem. Archeologové ale v areálu narazili také na novodobější „poklady“ z dob největšího rozkvětu továrny nebo těsně před jejím vznikem. „Ze studny jsme vytáhli nevybuchlé protiletecké střely z druhé světové války, takže jsme volali i pyrotechniky,“ prozradil Čižmář.

„Plocha už je vytěžená, nyní mapujeme terén a zkoušíme zjistit přesný rozsah osídlení,“ řekl Čižmář. Podle něj bude výzkum u konce nejspíš v prvním polovině února. Poté se přesunou asi o třicet metrů dál, kde se podle jeho slov chystá developerská společnost CTP vystavět další dvě budovy. „Budeme teprve provádět sondáže, takže zatím nevíme, co od toho očekávat,“ uvedl Čižmář.

Kancelářské město

Plac, na kterém aktuálně vykopávky probíhají, obsadí stavaři už na začátku jara. Podle Tomáše Budaře z CTP zde začnou stavět dvě administrativní budovy. Další stavby budou přibývat postupně. „Celkem vytvoříme asi 85 tisíc metrů čtverečních smíšených ploch,“ informoval Budař.

Podle něj je asi deset procent určeno pro obchody nebo byty, zbytek prostoru zaberou kanceláře. „Areál bude otevřen veřejnosti. Oblast u Ponávky zrevitalizujeme a místo by mělo vypadat podobně jako Spilberk Office Center. Vytvoříme zde vodní plochu a přidáme zeleň. Bude to místo v holandském stylu, kde si mohou zaměstnanci odpočinout od práce,“ popsal Budař.

Z Vlněny, jež zažila největší rozmach za textilního magnáta Alfreda Stiassniho, zůstane zachován pouze Bochnerův palác, na němž stále zůstává ikonické logo, a budova bývalé přádelny. Neorenesanční palác, který pozdějšímu socialistickému podniku sloužil jako ústřední administrativní objekt, bude po rekonstrukci opět obsazen kancelářemi a kavárnou v přízemí.

„Tam ponecháme původní schodiště a zábradlí, chceme z něj udělat místo, kde bude na návštěvníky působit duch původní textilky,“ řekl Budař. Rekonstrukce s novou výstavbou potrvá podle Budaře i deset let.

Autor:


Nejčtenější

Tohle už bude běžné, říká muž, který do koncertu na náměstí pustil sirénu

Jiří Novák dlouhodobě bojuje proti hluku na náměstí Svobody.

Kvůli hlučným akcím na náměstí Svobody válčí Jiří Novák s Brnem roky. A úspěšně. Soudy se přiklonily na jeho stranu,...

Jsme připraveni přijmout zachráněné migranty, píše hnutí Žít Brno do Itálie

Migranti čekají na vylodění z lodi italské pobřežní stráže Diciotti.

Hnutí Žít Brno zareagovalo na výzvu italského premiéra Giuseppe Conteho a nabídlo, že by město mohlo přijmout několik...



Bez povolení lidé do centra Brna vůbec nevjedou, upozorňuje náměstek

Náměstek brněnského primátora pro dopravu Richard Mrázek (ANO).

Pevnost obšancovanou kamerami, zákazovými značkami a modrými čarami. Tak by se s jen mírnou nadsázkou dalo popsat, jak...

VIDEO: Brněnský bojovník proti hluku spustil při koncertu na náměstí alarm

Koncert na náměstí Svobody narušil alarm

Přestupková komise v Brně se bude zabývat narušením koncertu amerického kytaristy Billa Frisella na brněnském náměstí...

Nebýt revoluce, je v Brně dávno metro, napsali komunisté na Facebook

Diskuze na facebookovém profilu brněnské KSČM.

Záplavu užaslých, pobouřených i pobavených reakcí vyvolal správce facebookové stránky brněnských komunistů. Do diskuse...

Další z rubriky

Nevzhledné Mendlovo náměstí v Brně zkrášlil park i s moderní kavárnou

Nově otevřený park na Mendlově náměstí v Brně.

Na rušném Mendlově náměstí v Brně si teď lidé nově mohou v klidu vychutnat kávu nebo posedět v parku. Mezi ulicemi...

Nezastavitelní míří na Sněžku. Pomozte pohybem handicapovaným

Jen loni prošlo Birell bránou na různých místech v České republice více než 200...

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému...

VIDEO: Lidé v zákulisí zoo krmí nenasytné krky a „vyrábějí“ mořskou vodu

Chovatelka Šárka Neveselá se v brněnské zoo každý den stará třeba o buvoly,...

O chod brněnské zoologické zahrady se stará stovka zaměstnanců. Kromě každodenní přípravy potravy pro rozličné druhy...

Najdete na iDNES.cz