Archeologové pekárnu vykopali v areálu kyjovského zámečku, v místech, kde se mají stavět nové depozitáře.
"V pecích jsme našli i strusku, a proto jsme si původně mysleli, že se v nich mohlo i tavit železo. Při podrobnějším průzkumu jsme však přišli na to, že sloužily jen k výrobě potravin. Strusku, ale i poměrně velké keramické střepy z velkých zásobnicových nádob použili předci jen k výmazům, aby pece lépe udržovaly teplo," uvedl archeolog Jaromír Šmerda z Muzea Hodonínska.
Klasické bochníky, jaké známe dnes, se v pecích zřejmě nepekly. "Byly to spíš placky nebo bochánky. Nejprve se v nich topilo, pak se uhlíky vymetly do předpecních jam a teprve potom se do pecí dalo těsto," popsal pravděpodobný postup pečení archeolog.
Keltský hrob a sklípky objevili archeologové z brněnské společnosti Archaia, a to díky tomu, že se v obci rekonstruuje silnice.
"Přestože byl hned pod stávající vozovkou, kostra ženy se zachovala celá a nebyla ani moc poškozená," říká archeolog Miroslav Dejmal.
U kostry byly dvě silně zkorodované spony a po jejich očištění by archeologové měli s určitostí říci, zda se opravdu jedná o keltský hrob.
Pokud se jejich domněnka potvrdí, nebylo by to velké překvapení, protože důkazy o keltském osídlení sousedního Mistřína se našly již před půl stoletím.
Na sklípcích z 15. a 16. století je zajímavé mimo jiné i to, že byly zahloubené v zemi, pravděpodobně nad nimi nestály žádné objekty jako nyní a nevedly do nich schody, ale plošiny. Podle archeologů se tak po nich předkům lépe koulely sudy s vínem.
