"Hroby jsou uvnitř kláštera, ale že se tady pohřbívalo i venku, to jsme nevěděli," říká Kolařík.
Z jaké doby je hřbitov a jakého je rozsahu
Souvisí s kostelem, který byl postavený po roce 1350 Janem Jindřichem jako hrobka moravských Lucemburků, společně s klášterem augustiniánů. Někdy v 50. letech 14. století se začal stavět a hroby musí být mladší. Takže se pohřbívalo v druhé polovině 14. století a v první polovině 15. století. Pak zřejmě pohřbívání končí, protože prostor kláštera byl zmenšený opevněním.
Proč budovali příkop?
Klášter stál původně mimo město, vně hradeb. Ty vedly na úrovni Solniční ulice a severní části Běhounské ulice. To ze strategického hlediska není vhodné. Pokud přitáhne vojsko, tak se dostane do kláštera a může se tam usadit a střílet na město z blízka a hlavně z krytu kláštera.
A proč vůbec stavěli klášter až za hradbami?
To je těžká otázka, to nikde v písemných pramenech není. Pravděpodobně už ve městě nebylo místo a Jan Jindřich předpokládal, že později tu severní část přihradí k městu dalším opevněním. K tomu nedošlo a asi po sto letech začali budovat opevnění čistě kolem kláštera.
Kolik hrobů jste našli a co je v nich?
Hřbitov jsme zachytili před kostelem a na jeho severní straně. Dá se očekávat, že budou i na jižní straně, ale to uvidíme později, až stavba pokročí dál. Našli jsme 80 až 90 hrobů. Jsou to hroby ze 14. a 15. století, kde toho inventáře moc není, skoro žádný. V té době už bylo totiž zakázáno dávat do hrobů předměty.
Mrtvým na cestu...
Přesně tak, to byly pohanské zvyky. Ale stejně jako všechna nařízení, i tato se porušovala. Výbava v těchto hrobech je ale omezená na přezky od opasků, například bronzové se zlacením, a podobně. Jinak jsou to prosté hroby bez nálezů. Asi třetina z těch pohřbených ležela v dřevěných rakvích, ostatní byli zřejmě pohřbení v rubáši.
Byli to lidé běžní nebo nějak významní?
Pohřbívání lidí u zdí kostela nebo kláštera bylo běžné u farních kostelů, a to byl pro tuto část města Svatý Jakub. Donátoři a ti, kteří přispěli na vybavení kostela, byli pak obvykle pohřbívání uvnitř, ostatní pak mimo kostel. Že se pohřbívalo kolem klášterního kostela, nás vede k úvaze, že to byli lidé, kteří měli s klášterem něco společného.
Kromě hrobů jste našli ještě domy, které tvořili ono brněnské předměstí.
Před výstavbou kláštera s kostelem se před opevněním rozkládaly domy a jejich zázemí. Ve 13. a počátkem 14. století dřevohliněné. Sklep vykopaný v podloží a nad ním dřevěná stavba omazaná hlínou, takzvanou mazanicí. Od 14. století jsou nahrazovány domy zděnými. Našli jsme čtyři stavby zděné a dvě až tři stavby nezděné. Dále jsme zachytili pec z druhé poloviny 13. století, která sloužila zřejmě k pečení chleba. Tu jsme našli před vchodem do dnešního kostela, který tam v té době ještě nestál. Pak jsou tady doklady opevňovacích aktivit. Zásypy městského příkopu, zmíněné opevnění kláštera a pozůstatky barokního opevnění z druhé poloviny 17. století.
Co nejcennějšího jste zatím našli?
Nejde až tak o materiální hodnotu. Nejcennějším nálezem jsou okolnosti, jednotlivé situace, které na sebe navazují a díky kterým jsme pak schopní aspoň částečně rekonstruovat osídlení toho místa.
Jaká bílá místa se zaplnila?
Hlavním přínosem výzkumu je nález hřbitova, o kterém se vůbec nevědělo. A samozřejmě vůbec předměstská zástavba. Sice jsme o ní věděli, ale zatím jsme měli možnost dělat jen omezené sondy v rámci drobnějších oprav. Teď je to ale velká plocha otevřená najednou. To umožňuje zkoumat území komplexně a sestavit historii čtvrtého brněnského předměstí.
Říkáte čtvrtého, kolik jich bylo?
Čtyři. První bylo před Židovskou branou, u dnešního nádraží. A pak proti směru hodinových ručiček: druhé u Malinovského náměstí, třetí u Janáčkova divadla a čtvrté v prostoru Moravského náměstí a Joštovy ulice. Tato předměstí patřila městu a řídila se jeho jurisdikcí. Pak byly takzvané předměstské ulice, jako například dnešní Lidická, ty už nebyly majetkem města. Patřily většinou církevním institucím, sídlícím ve městě i mimo něj.
Co bude následovat?
V terénu jsme teď asi ve dvou třetinách práce. Ještě budeme zkoumat prostor u plánované kašny, která má stát uprostřed bývalého parkoviště. Na jižní straně kostela. Taky se budou celkově snižovat povrchy silnic a chodníků. Pokud přitom budou narušeny další archeologické situace, budeme samozřejmě ve výzkumu pokračovat. Pak nás čeká zpracování a vyhodnocení poznatků z terénu. Tedy laboratorní ošetření nálezů, zpracování terénní dokumentace, antropologické určení lidských ostatků ze hřbitova a další.
Je něco, v co doufáte, že na Moravském náměstí najdete?
Je tam hodně výkopů, o kterých si myslíme, že by mohly být hliníky bývalé cihelny. I podle písemných pramenů by tam měla být cihelna, ale zatím ji nemáme archeologicky bezpečně doloženou.
