Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brněnské duo bourá klišé. Vymyslelo fasádu ze židlí nebo kapli v ledu

  9:51aktualizováno  9:51
Před dvěma lety zazářili jako téměř neznámí mladí architekti z Brna s českým pavilonem pro prestižní výstavu Expo v Miláně. Dnes jsou Ondřej Chybík a Michal Krištof respektovanými odborníky a jejich projekty triumfují v mezinárodních soutěžích.

Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof zaujali třeba neobvyklou fasádou ze židlí na prodejně a galerii nábytkářské společnosti v brněnských Vinohradech. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Naposledy zvítězili s návrhem na „dřevostavbové“ sídlo Lesů České republiky v Hradci Králové za 470 milionů korun. Kromě velkých projektů si ale rádi hrají i s veřejným prostorem.

Fotogalerie

Loni třeba vytvořili v Brně vánoční Moravské náměstí se středověkým barem, teď na stejném místě chystají dočasný pavilon, který bude odrážet změny místa a lákat návštěvníky v turistické sezoně.

„Půjde o prostorovou instalaci, do které chceme promítnout historii náměstí. To je totiž velmi zajímavé, protože se tam dějiny fyzicky propisovaly – městské hradby, socha císaře Josefa II., Německý dům, bomba, která tam spadla na konci druhé světové války, socha rudoarmějce nebo i další,“ popisuje Chybík.

„Zatím máme filozofii toho, co tam bude, ale přesná podoba teprve vzniká,“ doplňuje architekt. Pavilon by měl otevřít u příležitosti festivalu Meeting Brno v květnu a fungovat až do podzimu.

Co už také vzešlo z hlav nadané dvojice?

1Dlaň s prsty do lesa

Téma prostoru pro setkávání lidí se prolíná prakticky všemi jejich návrhy. Ten v Hradci, který by se měl začít stavět v roce 2019, navíc unikátně spojuje nové sídlo státního podniku s lesy a aspiruje na největší dřevostavbu v Česku.

Ondřej Chybík

  • Narodil se 27. dubna 1985 v Brně, vystudoval architekturu na zdejším Vysokém učení technickém (VUT).
  • V roce 2010 získal Cenu rektora VUT a Cenu Bohuslava Fuchse za nejlepší projekt na Fakultě architektury VUT.
  • Studoval postgraduál ve švýcarském Curychu.

Architekty inspirovala procházka po místech, kde bude stát. „Šlo o to, že v lese je chladněji a soutěž byla vyhlášena v létě. Když jsme se procházeli po okolí, napadlo nás, že lidé nechtějí pracovat v přetopené králíkárně, ale v příjemném prostředí v přírodě. Proto nás napadlo, že vrátíme les do Lesů,“ líčí Chybík.

Energeticky úsporná, převážně dřevěná stavba ve tvaru ruky má centrální veřejně přístupné atrium – dlaň, ze které vybíhají prsty, tedy chodby.

„Je to z hlediska orientace jednoduché. Přijdete do atria a tam vás pošlou do toho či onoho prstu, navíc uvidíte do všech pěti meziprstí, kde budou ukázky českých lesů. S těmi nám pomáhal zahradní architekt Tomáš Babka a odborníci z rakouského pavilonu na Expu,“ hlásí Chybík.

Soutěže na stavbu za 470 milionů korun se účastnily přes čtyři desítky architektů z celé Evropy.

„Nás hlavně potěšilo ocenění poroty. V ní totiž zasedli superarchitekti, o kterých se učí na každé univerzitě, třeba dánská architektka Dorte MandrupPoulsen, jež navrhla sportovní halu v Kodani, rakouský architekt Dietmar Eberle, který je profesorem architektury na švýcarském Federálním technologickém institutu v Curychu, nebo Čechošvýcar Miroslav Šik, jenž je například tvůrcem návrhu Domu pro hudebníky v Curychu,“ jmenuje Krištof.

2Sběrný dvůr jako atrakce

Na konci příštího roku by se měl začít zhmotňovat další jejich projekt – v Hranicích na Moravě. Architekti v něm zatraktivnili na první pohled nezajímavé a pro někoho možná i odpudivé téma: sběrný dvůr. V jejich představách má tvar spirály jako symbolu recyklace a bude spojený se vzdělávacím centrem.

„Lidé se dozvědí, proč a jak by se mělo třídit, a pak se mohou seshora podívat na skutečné třídění. Kruh jsme zvolili i z hlediska praktického. Když něco plánujete vyhodit do kontejneru, nechcete autem couvat. Takže z jedné strany najedete a míříte dál po kruhu, můžete se zbavit odpadu a pak zase vyjedete ven,“ vysvětluje Chybík.

3Vlna ve vinicích u Znojma

A kus místa pro všechny bude také v dalším z projektů. Už tento rok se začne tři a půl kilometru od Znojma stavět nové sídlo magnáta mezi vinaři – firmy Lahofer. Tvar vlny připomíná vinici.

Michal Krištof

  • Narodil se 28. května 1986 ve slovenském Martinu, vystudoval architekturu na VUT, kde v roce 2011 získal Cenu rektora.
  • Pracoval v ateliéru BIG v dánské Kodani.
  • Už v roce 2010 založili spolu s Chybíkem ateliér v Brně s názvem Chybik+Kristof Associated Architects.
  • Uspěli s návrhem na český pavilon pro Expo 2015 v Miláně.
  • Nejvýznamnější projekty: sídlo Lesů ČR v Hradci Králové, sídlo znojemského Vinařství Lahofer či sběrný dvůr v Hranicích na Moravě.

„Vytvořili jsme místo uprostřed vinic, kde se budou lidé potkávat. Vlna propojuje část, kde se víno vyrábí, s místem s klenutým sklepem, kde se ochutnává a pije. V U-rampě, která tím vznikne, se mohou odehrávat nejrůznější akce – letní kino, svatby nebo vinobraní. I když je to soukromý prostor, přispívá ke zkulturnění celého Znojemska,“ tvrdí Chybík.

Podle Krištofa mají sběrný dvůr a vinařství něco společného – právě snahu o pozdvihnutí lokality.

„Znojemsko je ve stínu Mikulovska, přitom je tam spousta krásných věcí, jež dosud nejsou objevené. A Hranice mají podobný problém. Když přijdete na nádraží a čekáte na přestup, do centra to máte daleko, takže to město v podstatě jen tak minete. Ten náš sběrný dvůr by měl dát lidem důvod, proč se tam zastavit,“ vysvětluje Krištof.

Oba ve svých projektech propojují prostory veřejné a soukromé. „Nechceme tvořit za plotem, jen pro nějakou určitou skupinu nebo pro specifický provoz. Rádi děláme věci, které jsou pro všechny lidi, do každého projektu se snažíme dostat nějaký prostor pro veřejnost,“ popisuje Krištof.

„Snažíme se podporovat rozvoj daného místa, na Znojemsko přivést nové návštěvníky, Hranicím podnikání a stavbou v Hradci rozhýbat dřevozpracující průmysl. V tom spatřujeme trvalou udržitelnost,“ přemítá Krištof.

A za plotem by neměl zůstat ani český pavilon z Expa v Miláně. Zatím je rozebraný ve skladu, ale vrátí se do vizovické firmy Koma, jež ho postavila. Bude sloužit zčásti pro kanceláře, ale také jako centrum architektury u vstupu do areálu, kde se zase mohou konat akce pro zaměstnance i pro návštěvníky „zvenku“.

4První v Brně? „Židloprodejna“

A není to vše. V brněnských Vinohradech lidé projíždějí kolem budovy s neobvyklou fasádou ze židlí – jde o prodejnu a galerii nábytkářské společnosti.

„Majitel si pronajal krabici, která byla neviditelná. My jsme ji chtěli zviditelnit a dostat ji do kabátu 2017, ale byli jsme limitovaní penězi. Pak nás napadlo, že vyrábí a prodávají židle, a pověsili jsme jednu na stěnu v ateliéru. Přemýšleli jsme, jak by to vypadalo, kdybychom jich dali vedle sebe hodně, a že by to na fasádě vytvořilo zajímavé šupinky. Cenově jsme se dostali mnohem níž a efekt je nesrovnatelný,“ popisuje Krištof.

Zatím jde o první dlouhodobou stavbu v Brně podle jejich návrhu. „Architektura je strašná disciplína, protože všechno trvá hrozně dlouho. Než se dostaneme od záměru investora k přestřihávání pásky a nafocení objektu, uplynou minimálně tři roky, ale standardně pět a víc,“ počítá Krištof.

5Antarktická kaple otočená k Česku

Jejich ateliér má za sebou ještě jeden netradiční návrh na veřejný prostor, jenž s Brnem souvisí – kapli v Antarktidě, kde má Český antarktický fond stanici společně s Masarykovou univerzitou.

„Výzkumníci tam mají práci, bydlení nebo jídlo, ale nic jiného. Někdy si také potřebují vyčistit hlavu – a v tom by jim kaplička mohla pomoci. Je otočená symbolicky na Česko a má sloužit nejen pro polárníky, ale mohou se tam třeba schovat turisté v případě nouze. Zatím je to ale jen záměr. Uvidíme, jestli se povede zrealizovat,“ podotýká Krištof.

6Daří se jim bourat klišé

Své bývalé žáky sleduje Karel Havliš, pedagog z Vysokého učení technického v Brně. Dělá mu radost, že neopakují schémata, k tématům přistupují vlastní hlavou a jen nepřepisují od mistrů věci, které už jsou vyřešené.

„Se studenty hledáme nějakou cestu kritického pohledu na alternativní řešení. A to byla i platforma, na níž jsme se tehdy s Ondřejem a Michalem potkali, shodli a vzájemně respektovali, i když já a oni jsme každý z jiného těsta. Možná nás sblížil i podobný názor na širší společenské problémy, třeba na rekonstrukci hlavního vlakového nádraží,“ říká Havliš.

Chybík a Krištof totiž v roce 2011 ještě s Janem Vrbkou navrhli pod jeho vedením možnou podobu modernizovaného nádraží v centru. „Jsem rád, že akceptovali myšlenku, že urbanistický aspekt navrhování jakékoliv architektury je důležitější než její vlastní forma. Jejich práci sleduji se zájmem, někdy se i potkáme. Mám radost, když se jim daří bourat klišé,“ dodává.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Studenti z celého kraje budou jezdit do Brna, hejtmanství koupí stroje

Plán na vznik Centra pro odborné vzdělávání ve strojírenství v Kuřimi definitivně padá. Nové vedení kraje už po svém nástupu kritizovalo, že projekt pro...  celý článek

Doogee Mix
Hledaný mladík se lekl oznámení v ukradeném mobilu a sám šel na policii

Celostátně hledaný mladík zpanikařil, když na mobilní telefon, který ukradl v Letovicích na Blanensku, přišlo oznámení o zablokování přístroje policií. Zloděj...  celý článek

Miroslav Grebeníček před posledním rozloučením s komunistickým europoslancem...
Do Sněmovny se dostal i komunista Grebeníček. Poslancem je už 23 let

Také letos poslali voliči do Poslanecké sněmovny bývalého předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka. Ten je poslancem se čtyřletou přestávkou od roku 1990....  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.