Voda je na Arktidě dražší než Coca-Cola, říká vědkyně zkoumající klima

  19:30aktualizováno  19:30
Mrazivá Arktida se stala vášní brněnské vědkyně Barbory Padrtové. Dnes práci českých vědců z výzkumných stanic přibližuje lidem po celém světě. Českou republiku zastupuje na zasedáních mezinárodního arktického vědeckého výboru.

Barbora Padrtová procestovala Arktidu křížem krážem. Nejednou navštívila všech osm států, na kterých se Arktida rozkládá. | foto: Archiv Barbory Padrtové

Už coby studentka magisterského stupně mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity si Barbora Padrtová zamilovala Arktidu.

Dnes už se oblasti rozkládající se kolem severního pólu věnuje naplno. Zasvětila jí celé své doktorské studium. „Není to jen práce, ale i moje vášeň. Arktida je fascinující,“ říká.

Přestože Masarykova univerzita je známá spíše svou výzkumnou stanicí na Antarktidě, ani na severním pólu brněnští odborníci nezahálejí.

Barbora Padrtová však není typickou polární výzkumnicí. Její práce totiž mimo jiné zahrnuje komunikaci s politiky. Dlouhodobě spolupracuje s ministerstvem zahraničních věcí.

„Součástí mojí práce je i přeformulování vědeckých poznatků do jazyka, kterému budou politici rozumět,“ upřesňuje Padrtová.

Fotogalerie

Českou republiku zastupuje především na zasedáních mezinárodního arktického vědeckého výboru IASC, kde se společně stovky vědců a specialistů snaží získat co nejpřesnější informace o oblasti kolem severního pólu.

„IASC má několik pracovních skupin.Já pracuji v té, která se zabývá dopady změn klimatu na společnost,“ objasňuje Padrtová.

Téma číslo jedna, jež Arktidou stále rezonuje, je globální oteplování a otázky s ním spojené. „Řeší se také znečištění životního prostředí i tání ledovců, které s globálním oteplováním souvisí,“ říká.

Procestovala všech osm zemí, které si přivlastňují kus Arktidy

Vzhledem k tomu, že Padrtová není typickou polární výzkumnicí, nemusí v tvrdých podmínkách trávit dlouhé měsíce. Přesto její práce vyžaduje ročně až dvacet cest po celém světě.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

A Arktidu projela křížem krážem. Nejednou navštívila všech osm zemí, na kterých se Arktida rozkládá. Při svých cestách měla také možnost nahlédnout, jak žijí místní obyvatelé.

„Měla jsem i příležitost podívat se na život na Arktidě v lokálním měřítku. Je tam hodně specifický život, a svým způsobem i těžký. Žijí tady asi čtyři miliony lidí. Základní podmínky pro život jsou rozhodně ztíženy. Třeba na odlehlých místech Aljašky nebo Grónska jsou ceny ještě o třetinu vyšší než v hlavních městech,“ popisuje Padrtová.

Například voda je tu dražší než sladká Coca-Cola. Těžký život má samozřejmě na místní obyvatele dopad. „V oblasti je zvýšené procento depresí, sebevražd, obezity a mnoha dalších zdravotních problémů,“ vyjmenovává vědkyně.

Tradiční obživu tamních obyvatel tvoří rybolov, lov velryb i tuleňů, ale třeba i chov sobů. I na místní obyvatele doléhají klimatické změny.

„Když se třeba kvůli oteplování uvolní kra, která se dostane do úzkého fjordu, zamezí přístup na širé moře. Což může být zejména pro lidi, kteří se živí rybolovem, velký problém,“ uvádí vědkyně jeden z příkladů.

Ve světě bují konflikty. V Arktidě všichni spolupracují

Oblast okolo severního pólu není výjimečná jen svou nedotčenou přírodou a unikátním způsobem života místních. Mimořádně tu totiž spolupracují i všechny státy, které se výzkumů na Arktidě účastní. Konflikty, které zrovna rezonují světem, sem nedoléhají. Převládají tu kompromisy.

„Všechny státy tu hladce kooperují. Spolupráce tam byla už v průběhu studené války a pokračuje dodnes. Žádné vojenské rozpory se neřeší. Konflikty jako Krym jdou úplně stranou,“ líčí Padrtová.

Na vývoj oblasti už přes dvacet let dohlíží Arktická rada. Své zastoupení v ní má všech osm států, na kterých se Arktida rozkládá, tedy Norsko, Finsko, Dánsko, Rusko, Island, Švédsko, Kanada a USA.

Jednou ročně se schází na zasedání ministrů, kde se rozhoduje o budoucím vývoji oblasti. Nejbližší zasedání Arktické rady se bude konat letos v říjnu, kam také Barbora Padrtová zamíří.

Na mrazivý sever vyváží své výrobky i české firmy

Přestože je Česko relativně malou zemí, v bádání v polárních oblastech nezahálí. „Na Arktidě jsou dokonce dvě lokality, kde se výzkumná stanice nachází. Česká data i tamní infrastrukturu využívá i řada dalších zemí,“ upřesňuje přínos České republiky v polárním výzkumu Padrtová.

Doplnila, že české firmy navíc na území dodávají speciální technologie, jako jsou lodní turbíny.

Arktidou se Padrtová zabývá už asi osm let a své pole působnosti měnit nehodlá. „Stále cítím, že mám v oboru co nabídnout a být přínosem. Navíc mě samotný region fascinuje,“ uzavírá vědkyně.

Autor:

Nejčtenější

Na Kyjovsku zuří prachové bouře jako v poušti, na polích vznikají duny

Prachové bouře na Kyjovsku odnáší z polí nejvzácnější vrchní vrstvu zeminy,...

Silný vítr zvedá oblaka prachu a písku a metá jimi desítky metrů daleko. Na vyprahlé zemi se tvoří malé duny. Není to...

Kometa dál posiluje. Uloví i Plekance, který už trénoval s Kladnem?

Tomáš Plekanec z Montrealu střílí na branku Detroitu ve svém 1000. duelu v NHL.

Hukot kolem hokejové Komety nabral nové obrátky. Brněnské mužstvo posílil brankář Libor Kašík, ve středečním duelu...

Mladá žena dala v tramvaji facku starší cestující, vadil jí její úsměv

Prostor před brněnským hlavním nádražím.

Facku od výrazně mladší cestující dostala v jedné z brněnských tramvají čtyřiašedesátiletá žena. Důvodem byl údajně...

Proti svým. Tak trochu. Jak brněnská rodačka Nicole bojuje za USA

Nicole Melicharová (vlevo) se raduje s Květou Peschkeovou ze zisku fiftýnu.

Oproti řadě samozvaných světáků neprokládá věty anglickými výrazy. Jen jednou lehounce mine, když tenisový žebříček...

VIDEO: Mladík v dodávce ignoroval výstražná světla, jen těsně uhnul vlaku

Dodávka na přejezdu uhnula vlaku

Na poslední chvíli stihla dodávka na železničním přejezdu v Blansku uhnout projíždějícímu vlaku. Devatenáctiletý řidič...

Další z rubriky

Prodej bytů jde vyřešit aukcemi, říká nový starosta největší části Brna

V letech 2006 až 2014 byl Vojtěch Mencl uvolněným zastupitelem pro rozvoj...

Do vedení Brna-střed se vrací ODS. Rozvoj největší městské části bude čtyři roky řídit urbanista Vojtěch Mencl, který...

Lékaři chtějí čím dál víc peněz za pohotovost, až tisíc korun za hodinu

Ilustrační snímek

Pro nemocnice a Jihomoravský kraj je rok od roku větší problém přesvědčit lékaře, aby brali služby na pohotovosti....

Dotace na závlahy jsou k ničemu. Zemědělci by se utopili v papírech

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.

Ministerstvo chce rozdat miliony na závlahy, aby měli zemědělci zajištěnou vodu na polích během extrémního sucha,...

Najdete na iDNES.cz