Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vila brněnského Cimrmana chátrá, nadšenci ji chtějí vrátit do secese

  11:17aktualizováno  11:17
Druhá nejstarší vila v Brně od Josefa Arnolda se může stát dalším drahokamem v náhrdelníku, na němž se už blyští Tugendhat a Löw-Beer. Oprava by mohla začít za dva roky. Záchranu chátrajícího skvostu inicioval spolek průvodců.

Obléknout si dlouhé šaty z šifonu a krajek, doplnit je kloboukem plným květin a nechat si hospodyní servírovat kávu na porcelánu s orůžičkovanými hrníčky?

Pokud by se naplnila představa studentky brněnské architektury Alžběty Ševčíkové o budoucnosti Arnoldovy vily, mohl by se návrat do doby secese stát realitou.

Podle Ševčíkové se druhá nejstarší brněnská vila v rezidenční čtvrti Černá Pole z 60. let 19. století může stát názornou ukázkou, jak žili lidé před sto lety. A nemusela by se příliš předělávat.

Už před 1. světovou válkou to totiž stihla teta Grety Tugendhat Cecílie Hože poté, co se stala majitelkou nemovitosti, která se nachází v těsném sousedství dnes již opravených skvostů – vil Tugenhat a Löw-Beer.

Fotogalerie

Budovu zmodernizovala, zavedla do ní elektřinu i ústřední topení a vše vkusně vyšperkovala ve stylu art deco a secese. I když je dnes budova pět let opuštěná a patří na seznam nejohroženějších českých památek, má obrovskou historickou cenu – od dob secesní přestavby se totiž nijak zásadně nezměnila.

A kvůli tomu se do boje o její záchranu pustila skupina brněnských studentů dějin umění a průvodců ze sousední vily Tugendhat.

„Do Arnoldovy vily jsme se dostali poprvé na podzim roku 2016 při Dnech evropského dědictví. To, co jsme tam uviděli, nás nadchlo i zarmoutilo. Snoubí se tu unikátní ukázka uměleckého řemesla a skvěle řešené prostory se zkázou dlouho opuštěného uzavřeného místa a pustou zahradou,“ popsal jeden z iniciátorů Lukáš Václavík.

Do domu se nesmí, do zahrady ano

Průvodci se domluvili s městskou částí Brno-sever, jež má vilu ve správě, a pronajali si zahradu, kterou vyčistili.

„Bylo to maximum možného. Do domu se totiž kvůli narušené statice nesmí. Na zahradě se však dají pořádat akce, aby se o vile lidé dozvěděli,“ dodal Václavík.

Arnoldova vila

  • Druhou nejstarší vilu v černopolské kolonii (po nedaleké Giskrově vile) vybudoval v roce 1862 brněnský stavitel Josef Arnold.
  • Historizující budova s hrázděnou věžičkou se v roce 1909 dostala do majetku Kornelia a Cecílie Hožových. Ta byla tetou Grety Tugendhat. Dům prošel před 1. světovou válkou přestavbou do stylu art deco a secese.
  • Začátkem 2. světové války musela židovská rodina vilu opustit, majitelka zahynula v Terezíně.
  • Za války ve vile sídlilo gestapo, po ní v objektu vznikla mateřská škola a sloužila až do roku 2013.
  • V roce 2010 se stala vila kulturní památkou a v roce 2012 se dostala na seznam nejohroženějších památek. O záchranu usiluje spolek Kulturní centrum Josefa Arnolda a městská část Brno-sever.

Díky jejich aktivitě se zdá, že se zatuhlé ledy pohnuly. Brno uvolnilo dva miliony na projekt a podle náměstka brněnského primátora Petra Hladíka (KDU-ČSL) by se mohlo začít opravovat za dva roky.

Spolu s projektem obnovy je ale třeba řešit, čemu bude vila sloužit.

Zamysleli se nad tím i studenti brněnské architektury, kteří kromě už zmíněného zážitkového muzea vidí v objektu třeba centrum pro rodiče s dětmi, ateliér pro předškoláky či muzeum sochařství, řemesel a tradicionalistické architektury, která se soustředila na reprezentativní budovy.

Zahrada by pak podle nich šla využít například na pořádání výstav sochařství, jako letní kino nebo pro další akce pod širým nebem. Nápady studentů jsou až do 1. dubna vystavené v galerii Celnice v zahradě Löw-Beerovy vily.

Jako nejreálnější se jeví myšlenka komunitního centra, kde by se setkávali studenti dějin umění, uměleckých oborů a architektury. „Šlo by o akce zaštiťované univerzitou, která by si vilu pronajala,“ řekla místostarostka radnice Brno-sever Miriam Kolářová (KDU-ČSL), která se v obnově vily angažuje.

Chce to jen vůli a peníze, říká šéf památkářů

Úkol sehnat peníze na rekonstrukci ale zůstane na městě, které chce oslovit Norské fondy.

„Podle odhadů na opravu vily pro mateřskou školu, která v ní působila, by stála kolem 60 milionů korun. Uvidíme, co s tím udělá jiný záměr. Rozhodně bychom ale do budoucna chtěli využít blízkost všech tří vzácných vil, jejichž zahrady sousedí,“ poznamenala Kolářová.

Snahu mladých lidí vítají památkáři. Vila je totiž památkově chráněná od roku 2010. „Jde o mimořádně vzácný objekt. Bohužel má narušenou statiku a základy. Zachránit se ale určitě dá, chce to jen vůli a peníze,“ uvedl šéf krajského památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Podle něj se v budově zachovaly třeba funkční litinové radiátory, štukové ozdoby, vyřezávané zárubně, schodiště, původní dlažba a obkladačky, řemenicový systém na venkovní žaluzie, jídelní výtah, rezervoár na dešťovou vodu a na vršku hrázděná věžička z červených cihel.

Na přelomu tisíciletí na domě sice dělníci opravili střechu, ale fasáda je původní. Svědčí o tom důlky od střel na severovýchodním průčelí. „Pocházejí ještě z druhé světové války, nejspíš od vojáků Rudé armády,“ odhadl Václavík.

Významný stavitel zůstává zahalen tajemstvím

Kulturní centrum Josefa Arnolda – spolek, jenž průvodci založili – bojuje nejen o obnovu vily a její zpřístupnění, ale shání i informace o jejím staviteli. A pátrání není snadné.

Přestože Josef Arnold patřil ke klíčovým postavám brněnské architektury 19. století, měl stavební firmu, cihelny, kamenolomy, kamenické dílny a zasloužil se o řadu významných budov v Brně, v mnoha ohledech zůstává zahalen tajemstvím.

„Stavěl například palác Bochnerů ze Stražiska v Přízově ulici, Schoellerův palác na Cejlu, Kounicův palác na Moravském náměstí a podílel se i na opravě katedrály svatého Petra a Pavla, ale o něm se nezachovalo takřka nic. Dokonce ani jeho podobizna. Je to takový brněnský Jára Cimrman,“ odtušil Václavík.

Arnold měl údajně bustu na Ústředním hřbitově. Kde je nyní, však nikdo neví. „Hledáme v archivech, ale ten důležitý v Mečové ulici na konci 2. světové války shořel. A tak se chceme vydat do Vídně a pátrat tam,“ doplnil Václavík.



Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Policista odmítl rekordní úplatek 384 milionů korun od hackera

Kriminalista Lukáš Lazecký (vlevo) měl Petru Křístkovi přinést harddisk s...

Mohl si zařídit pohádkový život a procestovat třeba celý svět. Brněnský policista Lukáš Lazecký ale zůstal věrný svým...



Muž na firemní akci uklouzl při skoku do lomu, po pádu na hlavu zemřel

Takhle se v tropických dnech osvěžovala parta kluků u Pavlova poblíž Slavníče...

Pád do zatopeného lomu při firemní akci ve středu večer nepřežil muž středního věku. Přivolaní záchranáři se jej...

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Ilustrační snímek

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...

Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Další z rubriky

Z rybníku Nesyt už vylovili všechny uhynulé ryby, bylo jich přes sto tun

V Rybníce Nesyt na Břeclavsku uhynulo více než sto tun ryb.

Na rybníku Nesyt na Břeclavsku skončila po šesti dnech likvidace leklých ryb, které uhynuly kvůli suchu a nižšímu...

K úhynu ryb v největším moravském rybníce přispěli i přemnožení karasi

V Rybníce Nesyt na Břeclavsku uhynulo více než sto tun ryb.

Z rybníku Nesyt u Sedlce na Břeclavsku vylovili hospodáři už více než sto tun leklých ryb. Škody určitě překročí pět...

Developeři jsou v Brně naštvaní na úředníky, že jim zdržují výstavbu

Ilustrační snímek

Developeři se v Brně dostali do nezáviděníhodné situace. Vše odstartovala novela stavebního zákona, která měla zrychlit...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz