Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vila brněnského Cimrmana chátrá, nadšenci ji chtějí vrátit do secese

  11:17aktualizováno  11:17
Druhá nejstarší vila v Brně od Josefa Arnolda se může stát dalším drahokamem v náhrdelníku, na němž se už blyští Tugendhat a Löw-Beer. Oprava by mohla začít za dva roky. Záchranu chátrajícího skvostu inicioval spolek průvodců.

Obléknout si dlouhé šaty z šifonu a krajek, doplnit je kloboukem plným květin a nechat si hospodyní servírovat kávu na porcelánu s orůžičkovanými hrníčky?

Pokud by se naplnila představa studentky brněnské architektury Alžběty Ševčíkové o budoucnosti Arnoldovy vily, mohl by se návrat do doby secese stát realitou.

Podle Ševčíkové se druhá nejstarší brněnská vila v rezidenční čtvrti Černá Pole z 60. let 19. století může stát názornou ukázkou, jak žili lidé před sto lety. A nemusela by se příliš předělávat.

Už před 1. světovou válkou to totiž stihla teta Grety Tugendhat Cecílie Hože poté, co se stala majitelkou nemovitosti, která se nachází v těsném sousedství dnes již opravených skvostů – vil Tugenhat a Löw-Beer.

Fotogalerie

Budovu zmodernizovala, zavedla do ní elektřinu i ústřední topení a vše vkusně vyšperkovala ve stylu art deco a secese. I když je dnes budova pět let opuštěná a patří na seznam nejohroženějších českých památek, má obrovskou historickou cenu – od dob secesní přestavby se totiž nijak zásadně nezměnila.

A kvůli tomu se do boje o její záchranu pustila skupina brněnských studentů dějin umění a průvodců ze sousední vily Tugendhat.

„Do Arnoldovy vily jsme se dostali poprvé na podzim roku 2016 při Dnech evropského dědictví. To, co jsme tam uviděli, nás nadchlo i zarmoutilo. Snoubí se tu unikátní ukázka uměleckého řemesla a skvěle řešené prostory se zkázou dlouho opuštěného uzavřeného místa a pustou zahradou,“ popsal jeden z iniciátorů Lukáš Václavík.

Do domu se nesmí, do zahrady ano

Průvodci se domluvili s městskou částí Brno-sever, jež má vilu ve správě, a pronajali si zahradu, kterou vyčistili.

„Bylo to maximum možného. Do domu se totiž kvůli narušené statice nesmí. Na zahradě se však dají pořádat akce, aby se o vile lidé dozvěděli,“ dodal Václavík.

Arnoldova vila

  • Druhou nejstarší vilu v černopolské kolonii (po nedaleké Giskrově vile) vybudoval v roce 1862 brněnský stavitel Josef Arnold.
  • Historizující budova s hrázděnou věžičkou se v roce 1909 dostala do majetku Kornelia a Cecílie Hožových. Ta byla tetou Grety Tugendhat. Dům prošel před 1. světovou válkou přestavbou do stylu art deco a secese.
  • Začátkem 2. světové války musela židovská rodina vilu opustit, majitelka zahynula v Terezíně.
  • Za války ve vile sídlilo gestapo, po ní v objektu vznikla mateřská škola a sloužila až do roku 2013.
  • V roce 2010 se stala vila kulturní památkou a v roce 2012 se dostala na seznam nejohroženějších památek. O záchranu usiluje spolek Kulturní centrum Josefa Arnolda a městská část Brno-sever.

Díky jejich aktivitě se zdá, že se zatuhlé ledy pohnuly. Brno uvolnilo dva miliony na projekt a podle náměstka brněnského primátora Petra Hladíka (KDU-ČSL) by se mohlo začít opravovat za dva roky.

Spolu s projektem obnovy je ale třeba řešit, čemu bude vila sloužit.

Zamysleli se nad tím i studenti brněnské architektury, kteří kromě už zmíněného zážitkového muzea vidí v objektu třeba centrum pro rodiče s dětmi, ateliér pro předškoláky či muzeum sochařství, řemesel a tradicionalistické architektury, která se soustředila na reprezentativní budovy.

Zahrada by pak podle nich šla využít například na pořádání výstav sochařství, jako letní kino nebo pro další akce pod širým nebem. Nápady studentů jsou až do 1. dubna vystavené v galerii Celnice v zahradě Löw-Beerovy vily.

Jako nejreálnější se jeví myšlenka komunitního centra, kde by se setkávali studenti dějin umění, uměleckých oborů a architektury. „Šlo by o akce zaštiťované univerzitou, která by si vilu pronajala,“ řekla místostarostka radnice Brno-sever Miriam Kolářová (KDU-ČSL), která se v obnově vily angažuje.

Chce to jen vůli a peníze, říká šéf památkářů

Úkol sehnat peníze na rekonstrukci ale zůstane na městě, které chce oslovit Norské fondy.

„Podle odhadů na opravu vily pro mateřskou školu, která v ní působila, by stála kolem 60 milionů korun. Uvidíme, co s tím udělá jiný záměr. Rozhodně bychom ale do budoucna chtěli využít blízkost všech tří vzácných vil, jejichž zahrady sousedí,“ poznamenala Kolářová.

Snahu mladých lidí vítají památkáři. Vila je totiž památkově chráněná od roku 2010. „Jde o mimořádně vzácný objekt. Bohužel má narušenou statiku a základy. Zachránit se ale určitě dá, chce to jen vůli a peníze,“ uvedl šéf krajského památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Podle něj se v budově zachovaly třeba funkční litinové radiátory, štukové ozdoby, vyřezávané zárubně, schodiště, původní dlažba a obkladačky, řemenicový systém na venkovní žaluzie, jídelní výtah, rezervoár na dešťovou vodu a na vršku hrázděná věžička z červených cihel.

Na přelomu tisíciletí na domě sice dělníci opravili střechu, ale fasáda je původní. Svědčí o tom důlky od střel na severovýchodním průčelí. „Pocházejí ještě z druhé světové války, nejspíš od vojáků Rudé armády,“ odhadl Václavík.

Významný stavitel zůstává zahalen tajemstvím

Kulturní centrum Josefa Arnolda – spolek, jenž průvodci založili – bojuje nejen o obnovu vily a její zpřístupnění, ale shání i informace o jejím staviteli. A pátrání není snadné.

Přestože Josef Arnold patřil ke klíčovým postavám brněnské architektury 19. století, měl stavební firmu, cihelny, kamenolomy, kamenické dílny a zasloužil se o řadu významných budov v Brně, v mnoha ohledech zůstává zahalen tajemstvím.

„Stavěl například palác Bochnerů ze Stražiska v Přízově ulici, Schoellerův palác na Cejlu, Kounicův palác na Moravském náměstí a podílel se i na opravě katedrály svatého Petra a Pavla, ale o něm se nezachovalo takřka nic. Dokonce ani jeho podobizna. Je to takový brněnský Jára Cimrman,“ odtušil Václavík.

Arnold měl údajně bustu na Ústředním hřbitově. Kde je nyní, však nikdo neví. „Hledáme v archivech, ale ten důležitý v Mečové ulici na konci 2. světové války shořel. A tak se chceme vydat do Vídně a pátrat tam,“ doplnil Václavík.



Nejčtenější

Komáři v Česku přenášejí virus z Afriky. Horečka může být smrtící

Vědci objevili virus zika i v obyčejných komárech. Chtějí další testy

Brněnští vědci objevili na jižní Moravě druh komárů s virem západonilské horečky. Zřejmě jej do Česka zavlekli...

Muž pomohl cyklistovi, kterého napadli pejskaři. Sám skončil v nemocnici

Ilustrační snímek

Volně pobíhající pes byl v Brně příčinou konfliktu, ze kterého nakonec nejhůř vyšel náhodný svědek. Dvojice pejskařů...



V Kobylí se před exekutory zabarikádoval ozbrojený muž, vyvedla jej policie

V Kobylí na Břeclavsku se ve svém domě zabarikádoval před exekutory ozbrojený...

Ve svém domě v Kobylí na Břeclavsku se ve čtvrtek dopoledne zabarikádoval před návštěvou exekutorů s policisty...

Kritizované toalety řidičů prohlédli hygienici, kromě červů problém nevidí

Mobilní záchod podmínky pro řidiče DPMB v Brně.

Dopravní podnik města Brna se kvůli stížnostem řidičů na zoufalou úroveň toalet na konečných zastávkách obrátil na...

Na největší rande přišly stovky lidí, seznamováním slaví vznik Československa

Stovky lidí různých generací, kteří chtějí zahnat samotu, zamířily v sobotu...

Stovky lidí různých generací, kteří chtějí zahnat samotu, zamířily v sobotu dopoledne do pavilonu G2 na brněnském...

Další z rubriky

Muže zlákala vidina levných mobilů, falešný celník jej obral o statisíce

Brněnští policisté získali videozáznam, na němž je podezřelý muž zachycen na...

Brněnští kriminalisté pátrají po podvodníkovi, který se vydával za pracovníka celního úřadu a okradl zájemce o výhodný...

Firmy se přetahují o řemeslníky, ti zruční dosáhnou na manažerské platy

Řemeslníci opravují v Dolních Kounicích střechu renesančního zámku.

Řemeslníci si dnes i díky nízké nezaměstnanosti často vydělají výrazně více peněz než vysokoškoláci. Jihomoravské firmy...

V Brně už roste futuristický kostel, hotový by měl být za rok

Na sídlišti mezi paneláky už se tyčí věž kostela.

Na brněnském sídlišti Lesná postupně roste futuristická stavba kruhového půdorysu s 31 metrů vysokou věží. Netradiční...

Najdete na iDNES.cz